Roman Sejkot slaví šedesátiny

Roman Sejkot, držitel ocenění World Press Photo, člen Asociace profesionálních fotografů ČR, člen SVU Mánes… Fotograf, který se narodil v roce 1963 ve Vodňanech, o sobě říká: „Co jsem zač? Kam mou tvorbu zařadit? Jak bych sám sebe charakterizoval? Kam bych sám sebe začlenil v nekonečném proudu umění? Starořecký symbolistický surrealistický feminista šmrncnutý vědou.

Jiří, máš mě v malíku, však jsme se prvně potkali už v devadesátkách v parlamentu. Vodňany chci rozhodně proslavit a mám dost vzorů. Aj, chytří vodňanští, Mistr Campanus, Julius Zeyer, František Herites, Petr Chelčický, František Bílek, Mikoláš Aleš, Václav Písař a Jan Zrzavý.

V letošním roce ti bude šedesát let. Považuješ to v životě za milník? Budeš slavit? Jak?
Milník jest patník u cesty. Millia passuum, tisíce kroků, ano, člověk neví, který bude poslední. Jdu vpřed v duchu svých oblíbenců Leonarda, Michelangela, Botticelliho, Dalího, Gigera, Sudka, Drtikola, Bressona, Horowitze, Saudka, Švolíka, Pinkavy, Macků i Prášilové. Slavit budu tvorbou nových děl a pár výstavami po Praze. Všude bude něco jiného. Lehce undergroundové, jako v osmdesátkách.

V profesionálním fotografickém světě je tvé jméno široce známo. Ale přicházejí noví, mladí, někteří soustředění na svoji tvorbu, na sebe. Jak ses dostal k fotografii? Jaké školy jsi po základní mnohaleté absolvoval? A proč?
Mladí mě potkávají s tím, že se o mně učili a že např. Báře, mladé krásné ženě a sběratelce umění, visím na stěně u ní doma v Holešovicích s dílem Pyjačka hned vedle Drtikola. To je pro mě velké uznání. Mladým fandím a přeji jim, aby jejich obrazy byly všude po světě. Jak se já dostal k fotografii a proč? To už bylo popsáno mnohokrát, např. ve tvé knize Večery s fotografem. Webovka Sejkot.com to také obsahuje.

Řadu let jsi pracoval jako fotoreportér. Byla část tvého profesního života prospěšná pro volnou tvorbu?
Přesnost ČTK, objektivita OF, politika deníku Prostor, to mě silně ovlivnilo. Deník Prostor tehdy zaměstnával nejlepší české reportážní fotografy na půlúvazek, můj vynález už z Občanského deníku. Týden člověk vydělával na chleba a týden se...

Celý článek najdete v říjnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!