Akademický senát KTF o odvolání děkana Novotného nehlasoval, debata se utopila v nejasnostech

Na jednání senátu dorazily desítky studentů, absolventů a veřejnost
Autor: Vít Luštinec

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve středu zažila několikahodinové jednání akademického senátu, kromě živé diskuse a většího počtu účastníků z řad akademiků, studentů a veřejnosti ale žádné zásadnější rozhodnutí nepřineslo. Senátoři nakonec odmítli hlasovat i o tzv. přípustnosti návrhu na odvolání současného děkana Vojtěcha Novotného, která by mohla teoreticky vést až k jeho odvolání. Hlavním důvodem byla nepřítomnost děkana a v této souvislosti nejasnosti ohledně právní a etické přípustnosti hlasování.

Předseda akademického senátu Vít Vlnas včera sdělil, že Vojtěch Novotný je v domácím ošetřování a stavu pracovní neschopnosti. Novotný minulý týden zaslal senátu devítistránkový dopis, kde obhajuje svá dosavadní rozhodnutí. Mimo jiné v něm uvádí, že pokud mu to zdraví umožní, je připraven se opět ujmout funkce děkana. „V pracovní neschopnosti bych podle lékařů měl být delší dobu. Já sám však, při vědomí svojí odpovědnosti, prozatím počítám s nepřítomností do začátku listopadu,“ doplňuje v textu, který má magazín Christnet.eu k dispozici. Nyní Novotného zastupuje proděkan fakulty Jakub Jinek. 

Návrh na odvolání předložily dvě studentské senátorky KTF Karolína Štauberová a Alena Černá. Jako podnět ho sepsal docent Miloš Sládek z Katedry církevních dějin a literární historie. Důvodem podle nich je například děkanem řízená likvidace některých oborů, a naopak protežování jiných oborů či propuštění historika Tomáše Petráčka, kterému pracovní poměr skončí 31. října. Samotné důvody uvedené v návrhu se ale během jednání senátu neřešily. 

O návrhu na odvolání děkana se bude nejdříve hlasovat na konci listopadu

Proces odvolání děkana fakulty se skládá z tří na sebe navazujících kroků. Tím prvním je tzv. hlasování o přípustnosti návrhu: „Senát posuzuje nejprve přípustnost návrhu. Pro posouzení návrhu jako přípustného je zapotřebí souhlasu většiny přítomných, nejméně však jedné třetiny všech členů senátu. Není-li návrh přípustný, senát jej odmítne; o odmítnutém návrhu se dále nejedná,“ stojí v článku 21 jednacího řádu akademického senátu KTF. Druhým krokem je samotné hlasování o návrhu na odvolání děkana:

Akademický senát KTF o odvolání děkana Novotného nehlasoval, debata se utopila v nejasnostech

Jednání trvalo téměř 6 hodin a bylo dvakrát přerušeno kratšími přestávkami

„Nedojde-li k odmítnutí návrhu, uskuteční se na příštím zasedání vlastní projednání návrhu. Děkanovi se zaručuje příprava na toto zasedání v délce nejméně deseti dnů. Jednání lze zahájit, je-li přítomna alespoň dvoutřetinová většina všech členů senátu. V rozpravě se děkan vyjádří k důvodům návrhu a má právo pokládat osobám, které návrh vznesly, otázky týkající se těchto důvodů.“

Pokud by se poté v tajném hlasování rozhodlo pro odvolání děkana alespoň 8 z 12 senátorů, předseda akademického senátu by takový návrh předložil rektorce univerzity.

Právě spor o to, co znamená „příští zasedání“ v druhém kroku, vedl nakonec k tomu, že se o žádné z částí v procesu odvolání nehlasovalo. Předseda senátu Vít Vlnas totiž vyjádřil názor, že pokud by se odhlasovala přípustnost návrhu na odvolání, musel by senát hned na svém dalším zasedání 25. října řešit samotné odvolání děkana, a to i v případě, že Novotný byl stále v pracovní neschopnosti a nemohl by se tedy na zasedání připravit v délce nejméně deseti dnů před jeho uskutečněním. To by podle Vlnase mohlo v budoucnu způsobit komplikace či případné zpochybnění procesu. Část senátorů se klonila spíše k názoru, že je „příští zasedání“ možné interpretovat i jako „příští možné,“ tedy takové, kterého se může děkan nějakou formou zúčastnit. Tento pohled ale nakonec nepřevážil a senát se proto většinově rozhodl hlasování o přípustnosti návrhu na odvolání děkana odložit na 25. října 2023.

Pokud na říjnovém jednání senátoři rozhodnutí přijmou, tak se samotný návrh na odvolání děkana bude řešit až na konci listopadu.

Arcibiskup Graubner se do diskuze nezapojil

Spory uvnitř fakulty vypukly naplno poté, co děkan Novotný 21. srpna rozhodl po 18 letech propustit církevního historika a kněze Tomáše Petráčka. Vedení fakulty i při prezentaci v rámci akademického senátu trvalo na tom, že hlavním důvodem k propuštění byly ekonomické důvody. Petráček tvrdí, že výpověď je neplatná, a za důvody výpovědi vidí především děkanovy osobní antipatie či tlaky zevnitř církve.

Podle kritiky současných i bývalých zaměstnanců si děkan počíná autokraticky, překračuje akademické svobody či využívá církevního tlaku. Dlouhodobě se podle nich snaží fakultu proměnit v prostředí souznící s postoji vedení katolické církve.

Veřejné zasedání akademického senátu se včera konalo v místnosti P3 v budově sídla fakulty v Thákurově ulici v Praze Dejvicích. Jednání trvalo téměř 6 hodin a bylo dvakrát přerušeno kratšími přestávkami. Na úvodní část dorazil i velký kancléř fakulty, pražský arcibiskup Graubner. Ten se ale to diskuze v rámci senátu vůbec nezapojil a během první přestávky odešel pryč. Stejně tak učinil i generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Na jednání nebyly přítomny dvě nejviditelnější postavy současného sporu na fakultě - děkan Vojtěch Novotný a kněz Tomáš Petráček.

Naopak na jednání senátu dorazily desítky studentů, absolventů i veřejnost. Někteří z nich měli transparenty například se slogany: „Odvolejte děkana“, nebo „Fakultu otevřenou, důvěryhodnou a inspirující.“

Celá jednání bylo několikrát, především po kritice současného vedení, přerušeno potleskem, případně smíchem. Předseda akademického senátu Vít Vlnas se tyto projevy snažil mírnit.