- Přes sport zkouší chytré hodinky propagovat kdekdo, Huawei na to jde tentokrát přes luxus a styl
- Watch GT 4 mají excelentní výdrž a za funkcemi Wear OS zaostávají jen trochu
- Ceny začínají na příjemných šesti tisících korun, ale končí u necelých deseti
Huawei není v příliš jednoduché pozici, přesto však se této společnosti nedá upřít, že o své západní zákazníky bojuje. Možná vyklidil pole s telefony, ale u hodinek mu sebevědomí rozhodně nechybí. Postupuje logicky, využívá chyb svých soupeřů. Bohužel ale kritiku vlastní tvorby v některých ohledech bere příliš na lehkou váhu. Watch GT 4 dělají řadu věcí dobře, ale nad některými nedostatky zůstává rozum stát.
Krabička jako od klasických hodinek
Tématem prezentací u Applu a Samsungu je ekologie. Kolik procent papíru je recyklováno, kolik národních parků přežilo kvůli zelenějšímu zpracování hliníku a kolik stromů vysázeli ředitelé stromků, aby jim svědomí dovolilo pořídit si další limuzínu do flotily. A Huawei? Zabalil hodinky do krabičky hodně rozdílné od korejských nudlí a tuze podobné tradičním hodinkovým balením.
Jméno modelu je vyvedeno zlatem na matném papírovém boxu, ze kterého leskem vyčnívá obrázek s ciferníkem. Po otevření snaha o luxusní provedení pokračuje zlatými rámečky, šrafovanou texturou a odklápěcím víčkem skrývajícím šuplíčky na příslušenství, kterým je však pouze nabíječka. Jistě jste pochopili, že Huawei před environmentalismem dává přednost prvkům s protonovými čísly 79, 47 nebo 24, hlavně když se všechno leskne. Žerty stranou, ono to k hodinkám Watch GT 4 sedí, a i když to možná nesedne zrovna vám, úsilí o dobytí klientely bez zpocených triček smysl dává.
Luxusní design musí být na očích
Člověk by řekl, že když si u pultu někdo řekne o Huawei Watch GT 4, přinesou mu krabičku, zaplatí a bude vystaráno. Jenže GT 4 mají variantu pro dámy s menším průměrem a větší pro muže, ovšem ve více mutacích. Na první pohled se prodávané nabídky liší jen řemínkem a v případě 46mm hodinek barvou pouzdra, ale testovaná nerezová odrůda má navíc „zakrytované“ napojení tahu, takže ač je standardizovaného rozměru, nepodařilo se mi ho odpojit. Mělo by to jít lehce, stačí zmáčknout tlačítko, ale přišroubovaná krytka a strach o kondici hodinek brání nasazení větší síly.
Není však třeba věšet hlavu, ocelový tah o standardizované šířce „stěžejky“ 22 mm se k povaze hodinek hodí a motýlková spona také nevypadá, že by se bála opotřebení. Nechci být puntičkář, ale k tomuto způsobu otevírání už bych měl drobnou výtku – pokud máte hodinky více utažené nebo se ruka potí, hodinky přestanou po kůži klouzat a přistihl jsem se, že právě v místě tlačítek na sponě se je snažím posunout na zápěstí. Nikdy nepovolily, ani při povoleném řemínku nejdou Watch GT 4 přetáhnout přes ruku snadno, ale vymyslet by se to dalo lépe.
Samotné pouzdro hodinek je rovněž ocelové, a když se jeho 48 gramů přičte k řemínku, slabší povahy a ruce už začnou bojovat s únavou. Patří to trochu k dojmu luxusu, ale Huawei se tím trochu diskvalifikuje k použití při sportu. Když vám takový kus kovu bije do zápěstí ruky držící řídítka, začnete přemýšlet, jestli vám jedny hodinky budou stačit.
Větší váha i rozměry se ale připomenou v civilu, tentokrát pozitivně. 1,43″ AMOLED displej je velký dost na to, abyste pohodlně vnímali i menší prvky na ciferníku. Ač působí, že je mírně zapuštěný, není tomu tak. Chráněný proto pouzdrem příliš není, ale o to lépe se ovládá, kdyby vám snad nevyhovovala otočná korunka s haptickou odezvou a tlačítko pod ní. Kombinace všech ovládacích prvků funguje spolehlivě, pohodlně a hlavně rychle, pixely se na rozlišení 466 × 466 pixelů jen míhají.
Zároveň úplně nechápu, proč Huawei hodinky vybavil vnitřní lunetou, když se pak opakuje na mnoha cifernících, což platí i pro klasickou lunetu. Vypadá zvláštně, když na ciferníku je pod šestou hodinou jedna čárka na displeji, druhá na lunetě a ještě si můžete na kovovém pouzdru vedle všimnout třicítky. Při vypnutém displeji se sice GT 4 více podobají klasickým hodinkám, ale estét ve mně takovým funkčním nesmyslem trochu trpí.
Každý den jiný ciferník
Jak už padlo, displej má průměr 1,43˝ (dámská varianta pak 1,32˝), z čehož lze spočítat výslednou jemnost 326 ppi (352 ppi u verze pro dámy). Radost pohledět! Citlivost na dotyk je dostatečná i pro případy, kdy si obléknete tenké rukavice, a ani slunečný den mi odečítání času nezkomplikoval, protože rozsah jasu je dostatečný i pro letní dny. V zimě zase poslouží automatická regulace jasu.
Jak displej probudit? Funguje poklepání, ochotně reaguje i na zvednutí ruky a samozřejmě lze využít i tlačítka. Existuje i pro Wear OS nebo Apple Watch nemyslitelná varianta nechat displej zářit dlouhodobě. Nebavíme se však o Always-on režimu, ale o plné funkcionalitě! Ideálně tedy v kombinaci se zámkem obrazovky. Takový provoz je velmi efektní, hodinky na to výdrž mají, jen by se hodilo v takovém případě obraz na ciferníku o pár pixelů posouvat, přeci jen vypalování AMOLEDů není úplný mýtus. Odemknout pak můžete otáčením korunky.
Pokud budete hledat AOD, Watch GT 4 ho rovněž podporují. Jeho vzhled je vázaný na zvolený ciferník. Pokud se tedy vývojář rozhodne, že k digitálním hodinám připojí ručičkové na AOD, nic s tím nesvedete. A pokud se vývojář na dodělání AOD ciferníku vykašle úplně, dostanete defaultní ručičkový vzhled. Přitom ciferníků jsou v aplikaci Huawei Zdraví k dispozici stovky a otevřít sekci pro AOD motivy by snad nebyl takový problém. V Číně jsou patrně jiného názoru.
Nesdílím s nimi ani vizi uplatnění ciferníků pro zobrazení notifikací. Některé ciferníky podporují zobrazení ikonky pro zmeškané notifikace, ale říkají jen, jestli se něco stalo, nebo nestalo. Že byste podobně jako na telefonu viděli ikonky aplikací, které vás vyrušily? Kdepak. Nutno si však postěžovat, že ani Android se nezmohl na víc než červenou tečku na ciferníku.
HarmonyOS pomalu dospěl
Pamatujete na starý LiteOS? U generace GT 2 jsem na něj nadával, že se od svého zrodu nenaučil nic nového kromě ovládání hudby. Že dokáže jen měnit ciferníky, měřit tepovku a čas, ale že je to daň za dlouhou výdrž příliš vysoká. S Watch GT 3 se hodně změnilo a „čtyřka“ to jen potvrzuje. Ano, některé prvky jsou nepokrytě okoukané od konkurence, ale hlavně, že fungují.
Vše začíná na domovské obrazovce, nebo chcete-li základním ciferníku. Z horní hrany se tahem vysunují rychlé přepínače třeba pro režim Nerušit, pro zamknutí displeje, rychlé nastavení budíku nebo pro vstup do nastavení obecných. Zespodu se vysouvají poslední oznámení. Už to ale není proud bílého písma bez omezení, jednotlivé zprávy jsou indikované barevnou ikonkou aplikace a sdružují se k sobě. Pokud vám tedy kamarád pošle 12 zpráv na messenger, spadnou pod jednu otevíratelnou bublinu, zatímco vedle vidíte třeba oznámení o splnění sportovního cíle.
Huawei ale zaspal dobu, co se týče zobrazení obsahu. Velmi ho musím pochválit, že už umí odpovídat alespoň předdefinovanými odpověďmi nejen na SMS, ale i na jiné typy zpráv, naučil se i emoji, takže známý palec nahoru už v podání hodinek není prázdné upozornění, ale obrázky pořád nezvládá. Buď tedy musíte do kapsy pro mobil, nebo musí dotyčný fanoušek GIFů na blacklist.
Velkým krokem pro Huawei, nikoli však pro ostatní, je pohyb do stran. V LiteOS jste swipem cyklovali mezi časem, grafem tepové frekvence, počasím a pár postupně přibývajícími funkcemi, v Harmony si tuto sestavu obrazovek můžete poskládat sami. Někdo využije rychlý přehled nad kalendářem a počasím, jiný bude chtít sledovat grafy SpO2, úrovně stresu a k tomu přibalí ovládání hudebního přehrávače. Je to jednoduché, funkční a hezky se to doplňuje s jakýmsi widgetem, který se otevírá zleva pod názvem Chytrá asistence. Screenshoty se ale systém pořád nenaučil.
Co dál hodinky umějí? Základní věci. Když nepočítám sportovní funkce, je toho relativně málo. Můžete si posvítit displejem, najdete sever i spárovaný telefon, změříte čas stopkami, dozvíte se díky minutce, kdy vyndat špagety z hrnce, projdete si události v kalendáři, kontakty a poslední hovory, zkontrolujete oznámení a tím jsme prakticky na konci. Nalákat by vás mohla navigace skrz Petal Maps, ale využití jsem pro ni nenašel, jelikož jen ukazuje vzdálenost do dalšího manévru. V autě to praktické není, na kole taky moc ne, a pokud jdete pěšky, mrknout na mapu v mobilu místo šipky na ciferníku je taky příjemnější.
Mnohem častěji jsem využíval přehrávání hudby, kdy přijde vhod buď ovládání playlistu v telefonu, nebo produkce z vlastní paměti a reproduktoru. V zájmu svých uší však buďte s touto funkcí opatrní, korunka ovládá hlasitost a je tuze citlivá.
Hodinky moc neožijí ani instalací rozšiřujících aplikací. Ty už netahát“ do hodinek z App Gallery, ale přímo z aplikace Zdraví. Respektive tahat je nebudete, není totiž příliš co. Aplikací je jen pár desítek, z nichž hodně supluje ovládání multimédií, část se věnuje duplikaci funkcí v hodinkách již přítomných a zbytek jsou drobnůstky a legrácky. Mezi nimi se vyjímá víceméně jen Hue Essentials pro ovládání barevných světýlek, já ocenil spíše házení kostkou. O její kvalitě svědčí ponejvíc to, že se nepočítalo s jinou než šestistěnnou variantou. Copak v Číně nikdy nenavštívili Dračí doupě?
Hardware uvnitř jen tušíme, ale pomalý není
Potenciál rozšířit schopnosti hodinek softwarem ztroskotal, ale netruchlete, upgrade by měl i hardwarové překážky. Tou nejbolestivější je absence Wi-Fi. Jinými slovy, cokoli, co chcete do hodinek dostat, musí projít přes Bluetooth 5.2. Zavoláte si přes něj bez problémů, hodinky tuto funkci podporují, jenže stejnou technologií budete do hodinek kopírovat třeba i zmíněnou hudbu. Pravda, netrvá to tak dlouho, že byste nechávali celý proces na noc, ale Huawei tím vytváří dojem, že pod svým kožešinovým kabátem pořád nosí jen roztrhané pyžamo.
Z neznámého důvodu Huawei tají i kapacitu paměti hodinek. Ve specifikacích se neudává, v aplikaci žádný koláčový graf rovněž nenajdete. Až když jsem se snažil do hodinek přesunout celou svou hudební sbírku, objevila se hláška, že se do zbývajících 23 245 MB nevejdu. Prostor by proto mohl končit kdesi u 23 GB, což na hodinky není málo, o to více postrádá absence Wi-Fi smysl. Však počkejte, až budete přes modrý zub do hodinek kopírovat systémovou aktualizaci.
Možnosti komunikace teoreticky doplňuje NFC, ale k párování použil Huawei QR kód a placení, co je mi známo, nejde zprovoznit ani přes Curve. Že lze hodinky zabezpečit jen PINem, tak není tolik zásadní limitací. Specifikace procesoru Huawei neudává, ale jak vidno z omezených funkcí, i „486ka“ by snad rozběhala to málo plynule. A v GT 4 tiká určitě něco lepšího než procesory z devadesátých let. Reakce jsou okamžité, animace plynulé, několikrát jsem se přistihl, jak se zalíbením sleduji, že i zapnutí displeje doprovází postupné rozjasnění, protože okamžité bliknutí by bylo zřejmě příliš plebejské.
Můj dojem z bleskurychlého luxusního zařízení překvapivě kazil vibrační motorek. Jeho haptická odezva samozřejmě zpříjemňuje a zpřesňuje ovládání, volitelně doprovází i točení korunkou, ale vůči váze hodinek zní nepatřičně jeho bzučení. Pokud sáhnu po metafoře z říše hmyzu, čekali byste dobře najedeného čmeláka, dostanete podvyživenou vosu.
Život v askezi si zamilujete
Co Huawei Watch GT 4 ztrácí na komunikaci, nahrazují výdrží. Pokud jsem u Galaxy Watch 6 láteřil na jepičí život, „gétéčka“ hledala inspiraci četbou První knihy Mojžíšovy. Metuzalém měl určitě více funkcí, ale dlouhověkostí šel příkladem. Li-pol akumulátor pojme 524 mAh, což je nejen kapacita oproti Samsungu skoro dvojnásobná, ale hlavně odběr energie je řádově nižší. Bylo by slušností přepočítat výdrž na dny, ale u pátého dne jsem přestal počítat.
AOD vypnuté, neustálá kontrola tepovky, střídání ciferníků, dva systémové updaty, automatický jas a jemné vibrace a na konci pátého dne hlásí notifikace necelých 70 %. A když jsem vyrazil na tři hodiny za sportem, během celého měření ubylo z baterky 6 %! Samozřejmě mimo měření sportu bývá spotřeba nižší, každopádně nehrozí, že byste před rozcvičkou museli zahřát i hodinky na nabíječce. Jablíčka nám zkysla, že? A hvězdy v korejské galaxii taky nějak potemněly, tohle konkurence nedává.
Když ale na nabíjení dojde, docvakne vám, že je něco špatně – bezdrátové nabíjení vypadá v tabulce hezky, ale jeho standardizace letí z okna, pokud nedokážete hodinky na bezdrátovou nabíječku položit s dodávaným řemínkem. Bílý puk se na hodinky přicvakne jen zlehka. Větší síla by mu neškodila, ale ještě více bych ocenil, kdyby se řemínek dal natáhnout tak, aby se hodinky daly položit na zadní stranu. Bez toho se nedají nabíjet ani na podložce, ani na mobilu vybaveném reverzním bezdrátovým nabíjením.
A pokud bych mohl ještě o něco poprosit: příště ať jde kabel od nabíječky odpojit. Víte, kabely se lámou a kupovat celou nabíječku, když by stačilo použít některý z USB kabelů, co se všude válí, příroda se zlobit nebude.
Sport měří, trenéra nenahradí
Doba, kdy chytré hodinky byly obyčejné digitálky s kalkulačkou, jsou už třicet let za námi. Ani Watch GT 4 si proto nemohou dovolit vynechat všemožné senzory, čidla a snímače. Jejich soupis odhalíte průzkumem funkcí hodinek. Najdete v nich měření tepové frekvence, okysličení krve (SpO2), měření teploty kůže s užitečným doplněním, jak teplá běžně ruka je, abyste se nelekli, když nenaměříte obligátních 36,6 °C. Dále nechybí měření spánkových fází, stresu, hodinky rovněž dokáží určit svou polohu, nadmořskou výšku, orientaci vůči magnetickému severu a samozřejmě akcelerometr. Snad jedině EKG by někdo mohl postrádat, ale subjektivně mi nijak nechybělo.
Jak je na tom Huawei s nabídkou sportů? Možná jsem zapšklý Čecháček, kterému nic není po chuti, ale pořád nejsem kamarád s myšlenkou stovek aktivit na výběr jen proto, aby bylo co psát do marketingových sloganů. Vítám, že si seznam oblíbených sportů, kterým se věnujete, můžete poskládat do přehledného menu. Ušetříte si tak procházení všemožných sportovních mutací. Třeba tanec je opravdu tanec. Zvlášť můžete měřit tanec břišní, jazzový, latinskoamerický, balet, street dance, tanec obecný a tanec na náměstí. Hádám, že to poslední je překladem termínu square dance. Rovněž hádám, že příští aktualizace hodinek mi to potvrdí. Pokud pak začnou hodinky podporovat místo stovek sportů tisíce a přibydou aktivity jako tanec v obýváku, v ložnici, v garáži, v lese listnatém, v lese jehličnatém, tipoval jsem špatně.
V seznamu najdete i sporty, které smysl dávají více, ať už si vzpomenete na fotbal, turistiku, veslování, nebo aerobik. Snad jen horské kolo mi chybělo, Watch GT 4 znají jen cyklistiku vevnitř a venku, případně BMX. Ale to je spíše moje úchylka, kterou bych vyměnil třeba za měření e-sportů, které hodinky znají.
Mnohem víc ocením, že konečně po letech HarmonyOS umí při sportovní aktivitě ukazovat notifikace. Uměla to už generace GT 3, ale starší verze nikoli. Hodit se může i hlášení sportovních milníků hlasem. Ačkoli jsou hodinky v češtině, syntetický hlas vám časomíru odříká anglicky, ale pokud jste se přehoupli přes lekci obsahující slova one, two, three, jsem si jist, že pochopíte, co se vám hodinky snaží sdělit.
Pořád ale platí, že vám hodinky zvládnou jen sdělovat fakta. Pokud byste čekali nějakou instruktáž a doporučení reagující na vaše výsledky či biometrické údaje, pohoříte. Watch GT 4 obsahují běžecké tréninky předpřipravené, dokonce vám nabídnou i vytvoření běžeckého plánu pomocí AI od úrovně začátečníka po maraton, ale jakmile vás váš vnitřní Forrest Gump vyžene na vzduch, jste v tom sami.
Mírně se vám snaží hodinky zpříjemnit hubnutí speciálním ciferníkem (který je „náhodou“ i jednou z aplikací v menu), ale i jeho význam bude zřejmě nevalný. Občas vám hodinky omlátí o hlavu, že jste si nezaznamenali snídani, oběd a večeři, ale s pěti jídly denně se nepočítá a jen můžete koukat na budík, který vám přepočítává život na kalorie. Buď mám silně vyvinutou slabou vůli a taková motivace na mě neplatí, nebo Huawei předpokládá, že si trasy budu exportovat do formátů gpx, tcx nebo kml a o jídelníček či motivaci se postará skutečný trenér.
Závěrečné hodnocení
Je to paradoxní. Když jsem poprvé Huawei Watch GT 4 spustil, přišly mi příliš opulentní, obracel jsem oči v sloup kvůli absenci Wi-Fi a hledal jakékoli přínosné inovace. V duchu jsem si už psal jízlivou kritiku, jak v továrně přeleštili staré hodinky, zabalili je do nového kabátku a servírují za přifouknutou cenu.
Záhy se ale potvrdilo, že argumenty, kvůli kterým v civilu pořád nosím staré Watch GT, jsou stále platné. Pomalu, leč jistě ubývají zásadní chyby, které tento systém brzdily v rozletu. Už to nejsou tři funkce a 3 MB volné paměti na ciferníky, už se skutečně dá říct, že hodinky jsou chytré. A přitom pořád vydrží týden i víc na jedno nabití a bleskurychle reagují na povely. Ne sice dokonale, ale obslouží to, kvůli čemu si je pravděpodobně pořídíte – zvládnou vám ukázat přijaté zprávy, změří sport, posvítí na klíčovou dírku, vzbudí vás a dovedou k cíli.
Nejsou bezchybné. Zrovna navigace bez map má co dohánět a pro mnohé bude nepřekonatelnou překážkou absence bezkontaktních plateb, ale jinak? Nabídka obchodu s aplikacemi pro Wear OS je širší, ale přidaná hodnota je blízká Huawei. Tedy minimální.
Měl-li bych porovnávat s Galaxy Watch 6, jakožto nejbližším konkurentem pro androidí část populace, dlouho bych váhal a stále nevím, které hodinky by vyhrály.
Huawei Watch 4 GT 4
Klady
- výdrž baterie
- rychlý a funkční systém
- luxusní vzhled
- velká paměť
- kvalitní displej
- podpora volání z hodinek
Zápory
- nepoužitelné na placení
- absence Wi-Fi
- navigace bez map
- minimální přínos aplikací
