Bývalý místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk. Foto: Radek Čepelák

Trestní kolegium podpořilo příchod Fenyka na Nejvyšší soud. Co na to vláda?

Trestní kolegium Nejvyššího soudu (NS) vyslovilo souhlas se jmenováním Jaroslava Fenyka soudcem. Mandát ústavního soudce skončil Fenykovi v květnu, od září Fenyk nastoupil do advokátní kanceláře Dentons.

Profesor Jaroslav Fenyk, přední český odborník na trestní právo, a také bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně a místopředseda ÚS, minulý týden ve středu obstál na slyšení před soudci trestního kolegia NS. „Pan profesor Fenyk se zúčastnil slyšení na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 20. 9. 2023 a trestní kolegium doporučilo jeho jmenování soudcem všemi hlasy přítomných soudců,“ sdělila České justici mluvčí NS Gabriela Tomíčková.

O tom, že má Fenyk zamířit na NS, informovala Česká justice letos v červenci. Jeho případné pokračování na ÚS bylo vyloučené, a to ze dvou důvodů. Jednak byl v očích poradců nově zvoleného prezidenta Petra Pavla příliš spojen s jeho předchůdcem ve funkci Milošem Zemanem. A nadto se prezident Pavel nechal přesvědčit o tom, že princip renominací ústavních soudců je chybný. Tento názor prosazuje mezi prezidentovými poradci v čele s politologem Tomášem Lebedou především Fenykův bývalý kolega na ÚS Vojtěch Šimíček.

Nutný souhlas vlády

Otázkou nyní je, zda se po neúspěchu s nominací místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra na ÚS nezadrhne i Fenykova cesta na NS. Fenyk totiž před listopadem 1989 působil u vojenské prokuratury, podobně jako nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Jakkoliv Fenyk splňuje jak formální předpoklady ke jmenování soudcem a po odborné stránce patří mezi špičku v oboru, se jmenováním musí vyslovit souhlas vláda. A samotné jmenování soudce je kompetencí prezidenta republiky.

Ministři na tiskové konferenci Foto: Úřad vlády

Na rozdíl od Fenyka, jehož nálezy na ÚS bez debaty přispěly k vyšší míře ochrany práv jednotlivce, má místo v příští jmenovací etapě soudců jisté státní zástupce Vrchního státního zastupitelství (VSZ) Marek Bodlák.

Bodláka odmítl soudcem Obvodního soudu pro Prahu 2 jmenovat prezident Miloš Zeman s tím, že se Bodlák mj. podílel na selhání státního zastupitelství v případu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové.

Parkanovou soudy pravomocně zprostily obžaloby státního zástupce VSZ v Praze a stát se jí za nezákonné trestní řízení omluvil a vyplatil jí odškodné. Nezákonný zásah orgánů činných v trestním řízení byl přitom v omluvě Parkanové označen za mimořádně masivní.

Dohled nad zákonností přípravného řízení a dodržováním práv obviněného přitom nese státní zastupitelství, v jehož struktuře Bodlák působil a působí a měl coby řídící pracovník aprobační a dohledová oprávnění.

Aktuálně bylo Bodlákovo jméno zmíněno při projednávání kárné žaloby se státním zástupcem VSZ v Praze Markem Solarem. Ten měl přehlédnout opakovanou urgenci švýcarských orgánů ohledně ve Švýcarsku zajištěných prostředků, které měly pocházet z trestné činnosti. Bodlák měl přitom jako zástupce ředitele vidět a signovat první z listin, kterou švýcarské orgány urgovaly informaci ohledně zajištěných prostředků. Zda a kým mohl být spáchán případný trestný čin nyní bude šetřit policie, kárný senát z tohoto důvodu přerušil projednávání kárné žaloby. 

Prezident Pavel se však ovšem v předvolební kampani vyslovil tak, že nevidí důvod Bodláka soudcem nejmenovat. Jeho opětovné navržení na jmenování soudcem již potvrdil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Že se s odchodem Bodláka mezi soudce počítá nasvědčuje i to, že se na VSZ vrátil státní zástupce Jiří Pražák. Ten přitom před dvěma lety odešel vést Okresní státní zastupitelství v Chomutově. Pokud bude Bodlák jmenován soudcem, měl by ho Pražák nahradit ve funkci ředitele odboru závažné hospodářské kriminality a korupce.

Petr Dimun