Nerozumí historické zkušenosti Evropy s Ruskem, obviňují papeže rozhořčení katolíci
Mnozí katolíci z východní a střední Evropy cítí rozhořčení nad opakovanými příležitostnými výroky papeže Františka o Rusku a válce na Ukrajině. Mají pocit, že hlava Vatikánu historickou roli Ruska a Sovětského svazu a jeho politickou i geografickou rozpínavost podceňuje. Má ale být hlava katolické církve politická?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Už na konci srpna papežovy výroky v rámci proslovu adresovaného mladým ruským katolíkům, ve kterém apeloval na sounáležitost s ruskou velikostí a hrdost na ruské dědictví carské minulosti, vyvolaly vlnu nevole – a to nejen na Ukrajině, které se ruské imperiální choutky aktuálně týkají nejcitelněji.
Názory nejvyššího představitele katolické církve se však nelíbí ani mnohým katolíkům z dalších zemí východní a střední Evropy, kteří mají ruský, potažmo sovětský historický útlak v živé paměti.
„Středoevropané – lidé z Ukrajiny, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a České republiky – jsou v šoku,“ cituje katolického novináře Michale Klosowského z Varšavy, který je současně autorem knihy o současném nejvyšším katolickém představiteli s názvem Dekada Franciszka (česky Františkova dekáda), deník Wall Street Journal.
„Papež nemá o dějinách střední Evropy a dějinách Ruského impéria nejmenší tušení,“ tvrdí také Klosowski. „Středoevropské národy byly Rusy po mnoho staletí zotročovány.“
Papežův „ukrajinský paradox“
Františkovy poslední výroky na téma Ruska a Ukrajiny zazněly v sobotu na palubě papežského letadla na cestě z Marseille. Tam prohlásil, že
