Za co utratily poslanecké kluby 18 milionů? Piráti si platili cloud, lidovci zrušili předplatné, vedou mzdy
Každý měsíc čerpají poslanecké kluby desítky až stovky tisíc státních dotací na provoz. Hnutí ANO si jako nejpočetnější uskupení ve Sněmovně ročně přijde na bezmála sedm milionů korun. Celkem stojí provoz klubů stát přes 18 milionů korun. Server iROZHLAS.cz proto provedl inventuru jejich nákladů za loňský rok. Kdo dá nejvíce peněz za zaměstnance? Kdo si platí cloudové služby, předplácí tisk a kdo nejvíce utrácí za výjezdy poslanců?
„Výjezdní zasedání poslaneckého klubu považujeme za důležitý krok v propojení zákonodárců s regiony. Poslanci se během něj setkávají s občany, diskutují s místními úřady a představiteli samospráv. Navíc mohou kolegům a kolegyním z klubu představit konkrétní příklady dobré praxe ze svého působiště.“
Jak chtějí politici snížit růst vlastních platů? Navrhují zmrazení nebo změnu celého mechanismu
Číst článek
Tak vysvětlila pro iROZHLAS.cz mluvčí Starostů Sára Beránková, proč právě jejich poslanecký klub dává oproti ostatním nejvíce na výjezdní zasedání.
Z celkových nákladů jde sice o necelá tři procenta (72,5 tisíce korun, což tvoří asi 2,6 procenta všech nákladů), Starostové se ale v tomto oproti dalším poslaneckým klubům vymykají. Třeba klub ODS, který čítá jen o jednoho poslance více, neutratil loni za výjezdy svých poslanců ani korunu. Stejně na tom byl klub TOP 09 a SPD.
Lidovci a Piráti sice ve svých peněžních denících výjezdní zasedání vyúčtovali, v prvním případě šlo o necelých 12 tisíc korun (zhruba 0,6 procenta všech nákladů), v případě Pirátů pak o 1800 korun (tedy méně než 0,3 procenta nákladů).
Vyšší položku za výjezdy poslanců uvedli v záznamech ještě zástupci největšího poslaneckého klubu, hnutí ANO. Šlo o bezmála 160 tisíc korun, což ale tvořilo jen zhruba 2,3 procenta všech nákladů, a na pomyslném žebříčku jsou tak až za Starosty.
„Výjezdní zasedání klubu proběhlo poprvé v tomto volebním období a momentálně není v plánu žádné další,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí hnutí ANO Martin Vodička s dovětkem, že za tuto položku nejspíš klub neutratí už ani korunu, protože zatím nemá žádný další výjezd naplánovaný.
A tím se právě liší od hnutí STAN, u nějž se pravděpodobně budou tyto náklady opakovat. „Naší snahou je takový výjezd organizovat dvakrát ročně. Jedno z takových zasedání ale muselo být například stornováno z důvodu svolání mimořádné schůze,“ podotkla mluvčí Starostů Beránková.
Následující tabulka ukazuje, kolik čerpaly jednotlivé kluby na dotacích za loňský rok. Celkově stát vyplácí na provoz poslaneckých klubů přes 18 milionů ročně. Státní dotace se skládá z pevné částky, která činí 27 000 korun, a základní částky na každého poslance. Ta je u toho vládního vyčíslena na 5845 korun, za opoziční je dotace ze zákona o třetinu vyšší, tedy 7599 korun.
Zaměstnanci a experti
Poslanecké kluby shodně vynakládají nejvíce peněz ze státních dotací na mzdy lidí, kteří zajišťují chod klubu. Jde většinou o tajemníky či zaměstnance sekretariátu, případně experty, kteří připravují analýzy a podklady. Náklady na mzdy se pohybují v průměru okolo 75 procent celkové částky, nejméně za zaměstnance „utrácejí“ lidovci (necelých 59 procent), nejvíce naopak klub SPD (více než 92 procent).
Počet lidí, které kluby zaměstnávají, se odvíjí od jejich velikosti. Nejmenší pirátský klub, který má jen čtyři poslance, si vystačí s jednou asistentkou. „Bývá ‚k ruce‘ též ministrům v době zasedání Sněmovny a spolupracuje s jejich asistentkami a asistenty,“ popsala mluvčí Pirátů Veronika Šmídová.
Čtrnáctičlenný klub TOP 09 už zaměstnává tři pomocné síly – tajemníka, analytika a asistentku. Mluvčí SPD, jehož dvacetičlenný klub vydá na mzdách v poměru k celkové dotaci nejvíce, na zaslané dotazy vůbec neodpověděla.
Každý měsíc se ale v jejich peněžním deníku opakuje pět částek s označením „plat“ ve výši 20 tisíc, 21 tisíc, 70 tisíc, 12 tisíc a 30 tisíc. Celkem jde tedy na mzdové náklady 153 tisíc korun. Celková měsíční dotace do státu pro poslanecký klub SPD pak činí bez mála 179 tisíc korun.
Nejvíce zaměstnanců pak má logicky poslanecký klub hnutí ANO. Jeho mluvčí Martin Vodička ale nechtěl specifikovat, o koho jde. „V obecné rovině lze říci, že se jedná o kolegy, kteří se podílí na chodu našeho 71členného klubu. Tedy například sekretariát klubu, legislativci a další experti,“ přiblížil.
Méně tisku
Náklady klubů se oproti minulému volebnímu období proměnily. Server iROZHLAS.cz provedl inventuru penězích deníků klubů už v roce 2018. I tehdy platilo, že nejvíce se dávalo na platy či mzdy zaměstnanců klubů a poté na občerstvení a reprezentaci. V nákladech se ale objevovaly i vyšší částky za předplatné časopisů a novin.
Kluby ale tyto výdaje očividně omezily. „Tiskoviny jsme přestali odebírat, jelikož využíváme služeb online media monitoringu, který je placený z kasy KDU-ČSL,“ vysvětlil lidovecký mluvčí Simon Dytrych, proč už jejich poslanci v klubu neodebírají žádné předplatné, ačkoliv v minulém volebním období za první polovinu roku 2018 za noviny a časopisy utratili bezmála 16 tisíc korun.
Následující graf ukazuje, za jaké položky kluby nejvíce utrácely, a které položky naopak byly zcela marginální. Pod položku „materiál“ většinou patří nákupy kancelářských potřeb, pod kolonkou „ostatní“ pak bývají často třeba výběry peněz do pokladny.
Za „premianty“ ve čtení tisku – alespoň dle vykázaných výdajů – tehdy platili komunističtí poslanci, kteří ale nyní už ve Sněmovně zastoupení nemají. Prvenství tak nyní drží klub Starostů, který za loňský rok za tisk a poštu zaplatil něco přes 21 tisíc korun (0,8 procenta všech nákladů).
„Poslanecký klub má na žádost poslanců předplatné na několik tiskovin či časopisů, dle jejich výběrů. Jde například o Hospodářské noviny, časopis Respekt, Moderní obec nebo časopis Energetika,“ popsala mluvčí Beránková.
Tisk už si vedle Starostů předplácí jen klub hnutí ANO. Za loňský rok za něj ale vykázal jen něco přes čtyři tisíce a v celkových výdajích, které dosahují téměř 6,7 milionu korun, tak jde o zcela zanedbatelnou položku.
Oproti minulému volebnímu období také klesly náklady na provoz mobilních telefonů. Tehdy za první půlrok 2018 za ně nejvíce platili komunisté (19,5 tisíce), klub TOP 09 (12,5 tisíce), poté sociální demokraté (7 tisíc) a klub ODS (5,5 tisíce). Loni přitom tyto služby vyúčtoval klub TOP 09 (14,5 tisíce) a Piráti (6,3 tisíce).
Cloudové úložiště
V peněžních denících kluby většinou vykazují náklady na mzdy, občerstvení a kancelářské potřeby či další náklady, které se schovají pod položku „materiál“ či „ostatní“.
Inventura výdajů poslaneckých klubů: Piráti utratili 33 tisíc za ovoce, ANO 136 tisíc za mediální analýzu
Číst článek
Nejpodrobněji vede peněžní deníky klub Starostů, u nějž se objevují výdaje na vizitky, kávu, léky, focení poslanců nebo stužky, nádobí, napájecí adaptér či chlebíčky. V rámci mzdových nákladů jsou také rozepsány právní nebo odborné služby, legislativní poradenství a administrativní podpora. Lze tedy vyčíst, jaká část peněz šla na běžné zaměstnance a jaká na odborníky.
„Pro legislativní tvorbu, odborná stanoviska a další analýzy si klub pravidelně platí služby právní kanceláře. Běžně klub hradí služby odborných zpracování posudků a analýz pro jednotlivé sněmovní tisky či medializovaná témata,“ vysvětlila Beránková, co se pod položkami skrývá. Jen za právní služby loni klub Starostů zaplatil 312 tisíc korun.
I klub ODS vcelku podrobně loni vykázal vedle mezd i náklady na občerstvení, nákupy nádobí do kuchyňky, lékárny, fototisk, opravu kávovaru a také tzv. „expertné“ či „expertovné“. „Předmětem této položky jsou především pravidelně dodávané služby analýz, odborných posudků a dalších podkladů pro jednání Poslanecké sněmovny, výborů a komisí,“ sdělil mluvčí ODS Jakub Skyva.
Nejméně podrobný je v tomto směru peněžní deník hnutí SPD, u nějž se opakují položky „plat“, „občerstvení“ a „kancelářské potřeby“. Výjimkou je jen nákup vánoční dekorace za 657 korun.
Poslanci Pirátů jako jediní v peněžních denících vykázali peníze na nakoupené knihy a také za cloudové úložiště, které je stálo za loňský rok přes 13,5 tisíce korun. To podle mluvčí Šmídové kupují proto, aby mohli spravovat přístupy k různým souborům skrze různá oprávnění a účty.
„Jedná se v podstatě o způsob, jak efektivně uplatňovat zásady kybernetické bezpečnosti a zároveň umožnit přístup k dokumentům napříč různými týmy, vládními, poslaneckého klubu a spolupracujících expertů,“ vysvětlila.
Spor o kluby
Ve Sněmovně se loni na podzim debatovalo o tom, zda má každý z pětice vládních klubů na pevnou měsíční částku státní dotace na provoz klubu nárok, nebo ne. Souvisí to s tím, že ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidovaly v loňských volbách v koalici Spolu a Piráti v koalici se Starosty a nezávislými (STAN).
„Může dojít k nějakému porušení pravidel pro hospodaření s finančními prostředky státu.“
Radek Vondráček (poslanec hnutí ANO)
„Může dojít k nějakému porušení pravidel pro hospodaření s finančními prostředky státu,“ uvedl tehdy Radek Vondráček (ANO). Předseda poslanců ODS Marek Benda ale takový výklad sněmovního jednacího řádu o poslaneckých klubech odmítl.
