Šachový svaz České republiky Open Skalica, třetí IM norma Štěpána Hrbka
Štěpán Hrbek
Od 19. do 27. srpna 2023 se konal tradiční šachový skalický festival a já jsem se stejně jako minulé ročníky účastnil Openu A – Chess Slovak Open. Turnaj byl jako obvykle dobře zorganizovaný a podmínky hraní byly skvělé. Všechny partie se hrály na online šachovnicích a voda, která byla zdarma nabízena všem hráčům a divákům, také přišla vhod. U šachovnic bylo dost místa a první šachovnice měla dokonce místa ještě více než zbytek šachovnic, takže byla motivace se tak vysoko dostat 🙂
Turnaj byl velmi silně obsazený, takže bylo od začátku jasné, že se na něm dá uhrát nejen norma IM, ale také norma GM. Co se týče mých cílů k tomuto turnaji, snil jsem samozřejmě o uhrání třetí normy mezinárodního mistra, protože by to znamenalo, že bych si uhrál IM vysloveně za léto, ale přicházel jsem spíš se skromnějším cílem udržet si elo nad 2400, které jsem nabyl po úspěšných turnajích v Českých Budějovicích a Piešťanech. Tyto cíle se ke konci turnaje trochu změnily…
Startoval jsem jako patnáctý nasazený a logicky jsem tedy byl v prvním kole favorit, hrál jsem proti mladému hráči z Maďarska. Partie k mému lehkému zděšení ale vůbec neprobíhala podle plánů, po velkému omylu hodnocení pozice v zahájení jsem se dostal do bezperspektivní pozice, zatímco můj soupeř měl ohromné centrum. Naštěstí jsem ale dokázal soupeře zmást a po strašné hrubici, kde si můj soupeř oslabil krále, jsem mu za pár tahů dal mat. Říkal jsem si, že pokud nechci spadnout s elem, budu muset být schopný podat lepší výkon. Na druhou stranu ale přeci jenom první kolo je první kolo a v něm se často dějí šílené věci. Další partii jsem hrál bílými s mezinárodním mistrem z Polska, byl to ale starší pán a rating měl pod 2200, takže se znovu očekávalo, že vyhraji. To se mi nakonec podařilo a i když to nebylo bez chyb, pořád jsem měl lepší pocit než po prvním kole. Třetí kolo jsem byl znovu nasazený a má soupeřka z Kanady měla opět rating těsně pod 2200. Tato partie se mi konečně povedla a vyhrál jsem velmi přesvědčivou partii v pozičním stylu. Měl jsem tedy 3/3 a získal jsem důležité sebevědomí. No a sebevědomí jsem rozhodně na další partii potřeboval, protože jsem byl nalosován proti velmistrovi. Ne ale tak ledajakému velmistrovi, dostal jsem rovnou prvního nasazeného GM Antona Korobova s elem 2663. Pokud se nemýlím, tak to byl můj třetí soupeř s elem přes 2600, s kterým jsem kdy ve vážné partii hrál (předtím jsem hrál proti GM Sergeji Movsesianovi a proti GM Alexei Shirovovi, obě partie jsem prohrál). Nezoufal jsem ale a spíš jsem byl rád, že mám vůbec možnost s takovým hráčem sehrát partii. Partie začala pro mě příznivě a byl jsem příjemně překvapen, když mi tak silný soupeř vešel do přípravy. Nějakou hodinu a půl jsme hráli a na šachovnici byla celkem normální pozice, ve které jsem měl možná malou výhodu. Přemýšlel jsem, co asi soupeř vymyslí a naprosto mě zaskočilo, když se rozhodl vyměnit pár figur a nabídnout remízu. Nepřijal jsem nabídku hned, ne ale snad proto, že bych přemýšlel nad hraním na výhru, spíše z čistého překvapení. Remízu jsem samozřejmě přijal. V tuto chvíli jsem si uvědomil, že mám potenciál zahrát hodně dobrý turnaj. V dalším kole jsem hrál opět bílými proti velmistru z Maďarska Aczelovi a po příznivém průběhu, kdy jsem dokonce stál na výhru v koncovce, jsem ve 40. tahu udělal hrubou chybu, po které soupeř našel záchranu a byla to tedy další remíza. Výsledkově mi to samozřejmě nevadilo, protože měl soupeř elo přes 2480, výhra by ale přeci jen byla bývala lepší.
Další kolo jsem hrál černými s českým reprezentantem, IM Janem Vykoukem černými figurami. Když jsem tento los zjistil večer před partií, nebyl jsem nijak optimistický, protože mi bylo jasné, že mě soupeř nebude nijak šetřit a rozhodně mi nedá žádnou rychlou remízu. Příští den jsem ale na to už nemyslel a soustředil jsem se na šachy a vznikla z toho rozhodně moje nejlepší partie za turnaj. Hodně velkou část mého úspěchu rozhodně hrála skvělá příprava, s kterou mi hodně pomáhal můj trenér (respektive s myšlenkou oné varianty přišel, bez něj bych o ní ani neuvažoval) IM Sergej Berezjuk. Za to bych mu chtěl ještě jednou teď poděkovat, protože je ve hvězdách, jak by partie probíhala, kdybych hrál něco jiného. Tuto partii pochopitelně přikládám okomentovanou.
Další kolo jsem hrál bílými figurami s velmi silným slovenským velmistrem Jergušem Pecháčem. Soupeř mi zahrál pochybné zahájení, fungovalo na mě ale dobře a dostal jsem se do horší koncovky. V té jsem se ale dokázal dobře zorientovat a překvapil jsem soupeře dočasnou obětí kvality, po které se pozice úplně vyrovnala a přijal jsem nabídku remízy. V tomto okamžiku začínalo být jasné, že už nehraju jen o normu IM, ale spíše o normu GM. Bohužel se na mě ale v další partii projevil stres a černými figurami proti GM Tomáši Polákovi jsem měl velké problémy. Měl jsem jediné štěstí, že měl soupeř málo času a partie měla hodně divoký průběh, takže nakonec opakoval tahy. V posledním kole jsem hrál se silným mezinárodním mistrem ze Slovenska Jurajem Druskou. Partii jsem chtěl vyhrát, protože tato výhra by vskutku znamenala neuvěřitelnou normu velmistra. Partii jsem otevřel londýnským systémem, neměl jsem ale žádné remízové záměry a uhnul jsem i opakování tahů. Pozici jsem bohužel potom ale nezahrál moc dobře a nakonec jsem musel bránit nepříjemnou věžovku s pěšcem méně. Dokázal jsem se ale soustředit a bez větších problémů jsem našel správné rozestavení krále a pěšců a po pár desítkách tahů zbyly na šachovnici jen holí králové.
Norma GM tedy nakonec nevyšla. To mě ale upřímně až tak ani nemrzí, protože by mě třeba před prázdninami ani nenapadlo, že vůbec budu o něco takového bojovat a mám ohromnou radost, že se mi podařilo uhrát mezinárodního mistra v rozsahu tří turnajů. Navíc jsem v turnaji skončil na vynikajícím 3. místě, stejně jako v Českých Budějovicích i v Piešťanech, což je celkem bizarní, ale rozhodně milá skutečnost.
Závěrem bych chtěl poděkovat organizátorům turnaje za skvěle odvedenou práci, českému šachovému svazu za velkou finanční podporu a také velice děkuji mému dlouholetému trenérovi IM Sergeji Berezjukovi za ohromnou pomoc při přípravách, jak z šachového, tak z nešachového hlediska.
Tomáš Mík
Od 19.8. do 27.8.2023 se konal ve Skalici (Slovensko) 5. ročník Chess Slovak Open 2023 (min. rating 1900), který patří k jednomu z nejtěžších turnajů na Slovensku. Pro mě to byl první ročník a první Open mimo ČR.
Na turnaj jsem odjížděl po vcelku vydařeném Openu A v Klatovech, takže jsem určitě nějaké ambice měl. Změna nastala hned po první partii, kde jsem stál lépe, ale partii jsem prohrál. Druhou partii jsem po dlouhé 5,5 hod. bitvě (moje nejdelší partie) nakonec v koncovce vyhrál, ale to bylo na delší dobu vše. Nešla mi hra ve střední hře se silnějšími soupeři a nemohl jsem se dostat do tempa. Nikde jsem po zahájení nestál hůře spíše naopak, ale střední hra rozhodla 3x 0. Hra s holkama mi nikdy moc nešla. Partie s Maďarkou skončila remízou a Kláře Zemkové jsem ve vyhrané partii dal dámu za dvě figury. V posledních dvou partiích jsem se odrazil od konce tabulky a najednou začal hrát mnohem lépe, ale to už bylo pozdě. K rozboru a okomentování jsem si vybral poslední remízovou partii s Kunou Patrikem ze Slovenska.
Celkově hodnotím tento turnaj kladně, sice jsem skončil o něco hůře, než jsem byl nasazený, ale získané zkušenosti v tomto turnaji mi dají mnohem více než jen body do Elo. Závěrem bych chtěl poděkovat trenérovi a ŠSČR za podporu na turnaji.
Marek Fizer
Ve dnech od 19. – 27. srpna jsem se zúčastnil mezinárodního turnaje ve Slovenské Skalici. Tento turnaj, i když celkem nepravidelně, hraju rád. Na turnaj jsem odjížděl s cílem získat body na elo, zahrát si se silnějšími soupeři a nabrat zkušenosti.
Turnaj jsem započal prohrou s IM Srbisem Juricou (2412). Tato partie byla zajímavá hlavně z toho pohledu, že jsem kolem 18. tahu mohl přejít do varianty, kde by soupeř byl donucen dát věčný šach. Tuto variantu jsem v partii viděl, ale rozhodl jsem se v partii pokračovat a zkusit vyhrát. To se mi ale vymstilo, a přesto, že jsem přešel do remízové koncovky, jsem v časovce udělal poslední a rozhodující chybu.
V druhém kole jsem se utkal s Tomášem Míkem (1960). Tato partie se mi vůbec nepovedla. Přesto, že soupeř nezvolil nejlepší zahájení, nepřebral jsem výhodu a za chvíli jsem stál hůř. Já i soupeř jsme potom dělali chyby a já jsem na konci nezvládl remízovat rovnou věžovku. Svou roli v tom sehrál i můj horší čas, ale byla to zkrátka remízová věžovka a prohra proto zamrzí.
Třetí kolo mi přisoudilo Jáchyma Hrbka (1872). Jáchyma už znám docela dlouhou dobu, proto jsem věděl, že partie nebude jednoduchá. V partii jsme rozehráli uzavřenou Sicilku s 3. Sb5. V této partii jsem hlavně využil neznalosti zahájení ze strany soupeře. Ze zahájení už jsem stál o dost líp a postupně pozici zesiloval, až přišel úder, kterým jsem získával kvalitu. Partii už jsem potom vyhrál bez problémů.
Čtvrté kolo, kde jsem se utkal s FM Treybalem Dušanem (1953) bylo pro mě dost složité. Příprava mi docela vyšla, ale neznal jsem variantu, kterou soupeř zvolil. Postupně, přestože soupeř chyboval, zaváhání jsem nevyužil naplno. Nechtěl jsem připustit oběť kvality, kterou soupeř mohl provést, protože vzniklá pozice se mi nezdála být moc dobrá. Počítač v tu chvíli hlásil, že je po této oběti pozice z mé strany vyhraná, ovšem byla celkem složitá, a proto jsem se rozhodl pro bezpečnější pokračování. Potom měla partie dosti remízový nádech. Soupeř byl ale celkem pasivní, a to mě donutilo v partii pokračovat. Pozice byla objektivně rovná, ale byl jsem si téměř jistý, že partii vzhledem k aktivní věži a králi vyhraju. Nemýlil jsem se a soupeř udělal rozhodující chybu.
K pátému kolu jsem nastupoval s dobrým pocitem, protože počátečních 0/2 bylo hrozné, ale 2/4 už bylo přijatelné. Navíc jsem byl opět nalosován proti silnějšímu soupeři Tancsa Tamasovi (2240). V této partii se toho stalo opravdu hodně, proto jsem si ji také vybral na rozebrání. Byla pro mě hodně poučná. Přes všechny komplikace se mi nakonec podařilo vyhrát.
Šesté kolo jsem se černými utkal proti FM Martinu Jablonickému (2376). Soupeř mi tady nedal moc šanci a zahrál to více, než přesvědčivě. Rozehrála se Holandská za obě strany (tzn. 1.f4 f5). Postupně jsme oba potahovali, akorát s tím rozdílem, že soupeř měl kde hrát. Mně nezbývalo nic, než čekat, co udělá soupeř. Ten získal prostorovou převahu, otevřel centrum a využil mého slabého krále.
Sedmá partie byla opět celkem zajímavá a napínavá. Mým soupeřem byl CM Miazhynski Michael (2216). Rozehráli jsme výměnný Caro-Kann a dlouho hráli pozice, které se dost přelévaly z jedné strany na druhou. V koncovce jsem ale udělal docela nepochopitelnou chybu, a tak jsem po 5-6 hodinách hry partii prohrál.
Osmá partie, kde jsem hrál proti WFM Demeter Dorině (2191) nebyla ničím moc speciální. Rozhodl jsem se pro Tarrashovu obranu. Soupeřka udělala několik nepřesností, které dohromady vytvořily téměř prohranou pozici. Měl jsem dobře rozehrané všechny figury, zatímco soupeřka neměla ani rošádu. Později jsem, i díky taktice, rošádu neumožnil. Kvůli velké převaze jsem mohl přejít do koncovky dvou figur proti věži. Této možnosti jsem využil, vzhledem k volnému pěšci a velice silným figurám. Koncovka už byla bez problémů vyhraná.
Přišlo poslední kolo. Mým soupeřem byl Perkampus Laurin (2144). Proti Caro-Kannu, který byl u mých soupeřů celkem oblíbený, jsem tentokrát rozehrál celkem netradiční zahájení. Opět partie, která byla dost nejasná a dlouho se točila kolem remízy. Přešli jsme do pro mě lepší koncovky a soupeř udělal velkou chybu. Oba v časovce jsme chvíli potahovali. Na konci jsem přehlédl jednoduchou taktiku, a tak jsem se musel smířit s remízou.
Turnaj byl pro mě přínosný, co se zkušeností týče. Zahrál jsem si se silnějšími soupeři, lehce se posunul konečným pořadím, připsal jsem něco málo do Ela (+25,2) a vzhledem k špatnému začátku, turnaj nedopadl zle (4,5/9). Šachově jsem ale nebyl v nejlepší pohodě. Často jsem nezahrál partii nejlépe a obzvlášť obrovská chyba, která se stala v posledním kole mě utvrdila v tom, že jsem turnaj neodehrál šachově moc dobře. Zato jsem si všechny své cíle jsem splnil. Takže turnaj hodnotím neutrálně.
Na závěr bych chtěl poděkovat svému trenérovi Sergeji Berezjukovi za přípravy a rozbory a Šachovému svazu za podporu na turnaj.
Odkazy: