„Vytvoříme prostředí, které bude do tohoto regionu nasávat lidi z okolí. Místo toho, aby odtud odcházeli, tak sem naopak bude lidi přitahovat,“ naznačil Petr Gabriel, předseda představenstva společnosti Ray Service, která ve Starém Městě vyrábí kabelové svazky a elektromechanické celky pro letecký, zbrojní a automobilový průmysl. „To prostředí bude mít blízko dálnici, železnici, řeku i letiště. A nebude problém se sem dostat odkudkoliv.“

Ve své vizi počítají podnikatelé s tím, že minimálně na dvaceti hektarech postaví kampus, který nabídne středním školám zázemí, jež ve svých prostorách nemají. To znamená technologie, vybavení a kvalifikované školitele. Na začátku tam bude prostor pro školení, startupy, workshopy nebo výzkum a vývoj firem. I to může přilákat tisíce lidí.

Současně chtějí zástupci projektu Region 2047 udělat průzkum mezi firmami i školami v regionu. Jeho výsledkem by pak měly být školní programy synchronizované s tím, co podniky od absolventů potřebují.

Dosud totiž narážejí i na to, že studenti po škole musejí ve firmách začínat prakticky od nuly, protože během studia neměli kontakt s praxí. Vlastní střední školu ale podnikatelé sami otevírat nechtějí.

„Chceme pouze vytvořit podmínky a prostředí, aby se školy v regionu dostaly na vyšší úroveň a spojily se s praxí,“ upozornil Gabriel. „Máme představu, že kampus napojíme na světové univerzity, které mají obrovské jméno, jako je třeba americká MIT, a poučíme se, jak to dělají ve světě.“

Firmy na Slovácku se spojily především proto, že všichni dlouhodobě marně bojují s nedostatkem zaměstnanců ve vyšších odborných pozicích. Chybějí v kunovickém Aircraft Industries, uherskobrodské České zbrojovce i Slováckých strojírnách nebo uherskohradišťském Mesitu. Jde o profese ve strojírenském, leteckém a kosmickém, plastikářském, kovoobráběcím a obranném průmyslu, ale i v cestovním ruchu nebo zemědělství.

Zařízení z Hradiště by mohlo být za 70 let na Marsu, přeje si šéf firmy

A přestože některé firmy úzce spolupracují se stávajícími středními školami a studenti k nim chodí na praxe a brigády, nedaří se je udržet v oboru a v regionu v takovém počtu, jak by bylo potřeba. Podle Karla Marečka z buchlovické firmy BD Sensors například ve Slováckých strojírnách, kde už řadu let funguje odborně zaměřená střední škola, nemají za posledních pět let jediného zaměstnaného absolventa. „Všichni po škole odešli a ani jeden tam nezůstal pracovat,“ konstatoval Mareček.

Chybí dělníci i technický personál

Podobné zkušenosti mají i jinde. „Každý rok začne ve firmě pracovat asi deset až dvacet absolventů školy. Poslední roky je to ale trochu slabší a naše potřeba by byla samozřejmě větší,“ popsal generální ředitel České zbrojovky Jan Zajíc. „Personálu máme stále méně, a to nejen dělnického, ale zejména technického. Potřebujeme zaplnit pozice i ve výzkumu, vývoji a prodeji, které nám teď chybí a které by nám právě kampus mohl poskytnout.“

Českým zbrojovkám chybí tisíce lidí, zapojí se experti z Ukrajiny

Některé firmy také například už pět let provozují mobilní učebnu ve formě pojízdného kamionu, jenž na různých místech seznamuje školáky s technickými obory. Tedy těmi, které jsou v regionu potřeba a mají do budoucna velký potenciál. Zájemci si v něm vyzkoušejí robotiku a programování, 3D tisk, pneumatiku, elektropneumatiku nebo hydrauliku.

„To jsou věci, které potřebujeme,“ poukázal Mareček. „Potřebujeme změnit přístup ke školství. Některé nabízené obory jsou už mrtvé a jiné, o které je zájem, tady zase nejsou.“

Lokalita pro kampus zatím není jasná. Měl by to ale být prostor, který bude v horizontu pětadvaceti let zajímavý z hlediska zázemí i dostupnosti.