Divadelní kostýmy se recyklují. Peněz není nazbyt a šetří se, popisuje uznávaný výtvarník Jelínek
Scénický kostým je svébytná umělecká disciplína. Zatímco v minulosti vedla výtvarníky k recyklaci a opakovanému používání materiálů nouze a nedostatek látek, dnes je motivem potřeba šetřit finance i prostory ve skladech. „Každý výtvarník, který je ochotný použít fundus, je vítán,“ říká Josef Jelínek, přední český výtvarník, který navrhl kostýmy pro téměř tisícovku činoherních, operních, baletních nebo muzikálových inscenací.
„Jako výtvarník se musím zavázat, že použiji takové materiály, které nejenom že budou vyhovovat tvorbě, ale musím se vejít do rozpočtu,“ popisuje pro pořad Mozaika stanice Vltava Jelínek, jak přemýšlí o výrobě kostýmů.
Jak se udržitelnost promítá v návrzích a realizaci divadelních kostýmů? To je tématem rozhovoru s předním českým kostýmním výtvarníkem Josfem Jelínkem, který připravil Daniel Jäger
Ačkoliv se nevyhýbá ani novým materiálům, upřednostňuje klasiku. „To jsou bavlna, vlna, klasické brokáty, samet, u baletů tyl, šifóny, monofil,“ vyjmenovává Jelínek. „Dnes je materiálů přemíra. Když jsem začínal, byli jsme vděční za cokoliv, co navodilo pocit, že je kostým dobový.“
I přes velký výběr materiálů se snaží Jelínek držet u těch přírodních. „Jsem přesvědčen, že interpret, který jde na jeviště, má nárok na to, aby se v kostýmu cítil dobře. To sice divák nevnímá, ale člověk musí mít respekt a úctu k interpretům a být jim nápomocen,“ přibližuje výtvarník.
Tvůrci kostýmů se snaží materiály všelijak recyklovat, upcyklovat a opakovaně používat. „Dřív jsme vymýšleli a tvořili. Materiál jsme patinovali, aplikovali, lepili, používaly se techniky jako mramorování,“ vypočítává.
Dnes přivádí výtvarníky k těmto postupům potřeba šetřit – jak finance, tak prostory ve skladech.
„Po posledním představení se kostýmy předají do fundusu. A pak se uvažuje o tom, jak je s obměnou použít do dalších inscenací. Třeba že se to upraví, kostým pro sólistu se použije ve sboru,“ načrtává Jelínek, jak znovu využít kostýmy.
Cení si proto každého, kdo dokáže do představení zapojit starší kostým. „Každý výtvarník, který je ochotný použít fundus, je vítán,“ dodává Jelínek.
