„Pro vypracování analýzy jsme oslovili 160 osob v této komunitě, z nichž nejmladšímu bylo osmnáct a nejstaršímu sedmdesát let,“ uvedla koordinátorka projektu Edita Stejskalová na setkání ke strategii pro sociální začleňování.

Schůzka, jejíž klíčoví aktéři jednali o dopadech sociálního vyloučení na bydlení, bezpečnost a veřejný prostor na území Vítkovic, má posloužit k vypracování koncepce pro sociální začleňování těchto lidí. V budoucnu podle ní může postupovat městský obvod Vítkovice, ale i další obvody a města.

Bezdomovci v Českém Těšíně uklízejí ulice, za práci dostávají stravenky

Setkání se zúčastnili zástupci krajského úřadu, Agentury po sociální začleňování, ostravského magistrátu, policie, strážníků i pracovníků nevládních organizací. „Řešili jsme nejen vysoký počet bezdomovců ve Vítkovicích, ale i sociálně patologické jevy v podobě drogové problematiky,“ poznamenala místostarostka obvodu Vítkovice Margareta Michopulu.

Ta je garantkou připravované strategie a podotkla, že Vítkovice stěžejní dokument pro sociální začleňování potřebují opravdu nutně: „Nechceme, aby se o nás pořád hovořilo jako o lokalitě nepřizpůsobivých.“

Důležitá je motivace

Jednou z cest, kterou se Vítkovice zatím vydaly, je osvěta, a to jak mezi dospělými a seniory, tak ve školách. „Se žáky otevřeně hovoříme o všech tématech a ukazujeme jim možnosti, které v životě mají,“ přiblížila Michopulu. „Vzala jsem je i k soudu, aby si udělali představu o tom, co svět, v němž žijí, obnáší, a aby si uvědomili, že za každý přečin následuje trest, což jim doma často neříkají. Děti pak osvětově působí v rámci svých rodin.“

Na mladou generaci sází i koordinátorka projektu Stejskalová. „Žít v sociálně vyloučené komunitě není nic příjemného a člověk potřebuje obrovskou sílu, aby se z prostředí vymanil,“ řekla. „Sama jsem v podobné lokalitě vyrostla a pamatuji si, jak mě v druhé třídě chtěli přeřadit na zvláštní školu, což naštěstí neprošlo.“ Jen díky tomu dokončila klasické základní vzdělání a absolvovala střední a poté i vysokou školu.

Zájem o ostravské nouzové noclehárny roste, spí se i na židlích

„Pokud dáme i dalším dětem správnou motivaci, alespoň některé z nich se chytí a podaří se jim z okraje společnosti uniknout,“ je přesvědčena Stejskalová. „Na vzdělání pak navazuje vyšší šance získat práci, což by nám mohlo pomoci zvrátit dnes nepříznivou situaci s nezaměstnanými, kdy podle naší studie téměř 63 procent lidí ve vyloučených lokalitách nepracuje již více než 34 let.“

Nejen na děti, ale i na dospělé pak sází výkonná ředitelka Centra sociálních služeb Ostrava Hana Schwarz. „Dospělí jsou sice méně tvární, ale pracovat se dá se všemi,“ uvedla Schwarz. „Přijít za námi může každý, a pokud to jde, pomůžeme mu. Musí ale za své chování přijmout odpovědnost.“

V praxi to podle Schwarz například znamená, že sociální pracovníci trvají na dodržování termínů dohodnutých schůzek. „Dospělí díky tomu vědí, že pomůžeme, ale musí se zapojit i oni. A pokud se s námi domluví a opakovaně nepřijdou, je to problém, který pro ně má negativní dopady,“ dodala Schwarz.