Židův prsten. Marta Vančurová jako vypravěčka příběhu jedné židovské rodiny za druhé světové války

17. září 2023

Žid Jordán tuší, že se nad jeho rodinou stahují mračna. Zajde tedy k sousedovi, aby si u něj schoval drahý prsten s démantem, který má cenu páru kobyl a který koupil už před válkou. Co se stane s majitelem? Co se stane s krásným šperkem? Může ještě někomu přinést štěstí?

Čte: Marta Vančurová
Napsal: Josef Heyduk
Dramaturgie: Dagmar Jaklová-Oravová
Zvukový mistr: Jiří Fuhrman
Režie: Josef Lédl
Natočeno: v roce 1994

Povídku Židův prsten napsal český spisovatel a překladatel Josef Heyduk. Příběh z období druhé světové války vypráví o smutném osudu jedné židovské rodiny a o chování lidí v jejím okolí.

Text vyšel ve výboru Pokušitel v roce 1984. Rozhlasové zpracování vzniklo o deset let později. Povídku načetla herečka Marta Vančurová.

Marta Vančurová (1948)

Diváci si ji zamilovali jako partnerku Luďka Soboty v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje (1974). Životní filmovou rolí pro ni zřejmě byla mladá fotografka Marie, která se musí vyrovnat s náhlou smrtí své malé dcerky, ve filmu Juraje Herze Den pro mou lásku (1976). Jejího manžela hrál Vlastimil Harapes. A do třetice slavná role – maminka Hermína ve filmu Karla Kachyni Smrt krásných srnců (1986).

Marta Vančurová

Oduševněle krásná herečka excelovala i na divadelních prknech, svá nejlepší herecká léta strávila v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (dnešní Švandovo divadlo), později byla v angažmá v Divadle na Vinohradech.

Často spolupracovala také s rozhlasem. Účinkovala například v četbě na pokračování Boží duha od Jaroslava Durycha nebo v četbě z románu Františka Křeliny Dcera královská o životě Anežky České.

V roce 1996 interpretovala čtrnáctidílnou četbu ze slavného románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová, čímž navázala na svoji první filmovou roli, kterou byla právě mladá Jana Eyrová ve stejnojmenném čtyřdílném seriálu z roku 1972.

Josef Heyduk (1904-1994)

Prozaik, překladatel a autor literatury pro děti vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a učitelské profesi se celý život také věnoval. Na konci 20. let absolvoval jazykové kurzy francouzštiny na univerzitě v Nancy.

Po odchodu do penze v roce 1964 se věnoval literární a překladatelské činnosti. Kritiky a drobnou publicistiku publikoval od roku 1923 v nejrůznějších časopisech – Národních listech, Plameni, Lidových novinách, Hostu do domu.

Povolání učitele ho přivedlo také k tvorbě pro děti. Pro dospělé psal Josef Heyduk především lyricky zabarvené psychologické prózy. Debutoval knihou krátkých satirických povídek Přírodopis a přírodozpyt 20. století, v níž se v duchu avantgardního vzdoru snažil satiricky vyrovnat se společenskými poměry.

Po románu Strach z lásky (1933), psychologické studii neurotického erotického života, vydal v první polovině 40. let postupně trojici baladických milostných próz –  Kristla, Judita, Bosorka. Jeho psychologické a venkovské povídky vyšly v souboru Pokušitel (1984).

Josef Heyduk působil jako vynikající překladatel z francouzštiny a zároveň jako propagátor moderní francouzské literatury.

Spustit audio

Související