Krokodýl Rocco je legendou jihlavské zoo, umí dát najevo i svoji náladu
Krokodýlům v jihlavské zoo už je přes padesát let. Samec Rocco je podle ošetřovatelů místní legendou. I když řada návštěvníků ho považuje za gumovou atrapu.
„Je o tom, že návštěvníci přijdou a projdou kolem, ale kdyby přišli ráno nebo k večeru, kdy jsou aktivnější, tak uvidí, že krokodýli mezi sebou komunikují, když tam plavou ryby, tak si jich všímají a zajímají se o svoje okolí,“ popisuje ošetřovatelka Lubomíra Ševčíková, která pracuje s hady a ještěry v jihlavské zoo už přes třicet let.
„Když jsem nastoupila v roce 1990, tak byl Rocco ve velice malém teráriu, kde jsme k němu museli chodit vlastně na pár centimetrů. Když se stříhaly kytky, tak to vypadalo tak, že jsme si do bazénu postavili židli, on plaval pod židlí a my jsme stříhali kytky,“ směje se.
Rocco se naučil se svými ošetřovateli komunikovat. „Já když jsem třeba přišla s krmením, tak jsme otevřeli venkovní dveře, k těmto dveřím on to měl nějaké dva metry, takže přišel a dál nešel, když jsem potřebovala, aby zacouval, prostě mu stačilo říct nebo mu poklepat jemně na čumák a on zajel,“ popisuje energická žena.
Většina lidí u plazů emoce vůbec nečeká. Ale Rocco je umí i vyjádřit. „Dá třeba najevo i to, že dneska není ta správná nálada. Dneska ke mně nechoď, vydá takový syčivý zvuk. A já vím, že dneska mě neotravuj,“ dodává Lubomíra Ševčíková.
Jaké přání by pro padesátiletého vodního plaza měla? Poslechněte si celý díl pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
