Český pozemní tým hasičů byl v Řecku pustošeném požáry od 24. srpna. Na začátku září se první sloužící odřad pod vedením Jiřího Němčíka vyměnil s právě odřadem Jaromíra Piesche. Jeho tým zpět do Česka přiletěl v úterý večer.
Oheň na pevninském Řecku zpustošil na konci srpna téměř sto tisíc metrů čtverečních. Do hašení se zapojilo asi 600 zahraničních hasičů z celkem 11 zemí, Česká republika vyslala 119 hasičů, 14 zdravotnických záchranářů a servisní techniky a mechaniky. Jako jediná země také zapojila vrtulník Black Hawk.
Požáry v září vystřídaly ničivé záplavy. Jakou roli při zásahu sehrálo počasí?
Řekům to i pravděpodobně zčásti pomohlo, ale v oblasti našeho působení za celou dobu, v asi čtrnácti dnech, spadlo zhruba osm kapek na metr čtvereční. Znatelně se ale ochladilo, což běžně pomáhá. Na druhou stranu, silný vítr dosahoval asi 12 metrů za sekundu. To šíření ohně vůbec neprospívá.
Znamená to, že jste se se záplavami vůbec nesetkali?
Ne, u nás opravdu nepršelo. Řecko jsme opouštěli ze severozápadu nahoru k bulharské hranici, takže do styku s vodou jsme se vůbec nedostali. Viděli jsme jen oheň a to, jak hořela například zvířata. Nebavíme se o domácích zvířátkách, ale o zvěři, která před ohněm nestačila utéct. Byly to třeba želvy, ale našli jsme i pozůstatky nějakého medvěda, medojeda nebo mývala, pak i hady.
Na místě byli také čeští záchranáři, kteří ošetřovali několik drobných zranění, mimo jiné i u hasičů. O jaké úrazy šlo?
Největší problém dělal prach, i když kluci používali všechny ochranné prostředky. Popel je jemný a v momentě, kdy se požářiště dohašuje a zvedne se silný vítr, dostane se až do očí. Výplachy očí probíhaly každý večer. Další nepříjemností byly puchýře, protože naše zásahová obuv není vyložené turistická. Když v ní člověk chodí celý den po horách, tak si nohy trošku zničí. Dál pak třeba škrábance a nachlazení.
Oheň se blížil ze všech stran. Čeští hasiči ubránili řeckou vesnici před plameny |
Služby trvaly od šesti ráno do jedenácté večerní, tedy až 17 hodin. Dokázali jste si najít čas i na nabrání nových sil?
Hodně záleželo na situaci. Když přijedeme do zasažené země a ta žádá naši pomoc, jsme schopni fungovat nějakou dobu bez odpočinku. Samozřejmě, kluci si běžně udělají pauzu na jídlo, ale neustále je točíme, aby byli pořád nasazení. Když se situace uklidní a například probíhá vyhledávání skrytých ohnisek, tak v tu chvíli už můžeme najet na směnový systém, kdy jsou nasazené třeba dva segmenty a jeden segment mezitím odpočívá.
Rozsah škod byl větší, než jsme mysleli
Z čeho se skládala vaše výstroj? Lišila se například od té, kterou používáte při hašení v Česku?
Používali jsme věci, které máme běžně i v Česku, ale používáme je na hašení lesních požárů. Znamená to, že hasiče musíme dovybavit ochrannými prostředky, kterými nedisponují, takže lehkými zásahovými oděvy. My máme běžně těžké zásahové oděvy, které se používají při zásahu uvnitř a všichni hasiči jsou díky nim chránění. Lehké oděvy jsou udělané tak, aby se v nich dalo pohybovat v horách, chodit a aby se nepřehřály.
Velitel prvního odřadu Jiří Němčík zásahy označil za extrémně náročné. Souhlasil byste s ním?
Náročné to rozhodně bylo. Celou situaci si člověk uvědomí až v momentě, kdy se všechno lehce uvolní a má možnost si udělat širší průzkum oblasti. Pak teprve zjistí, že rozsah škod je nesčetněkrát větší, než co viděl v oblasti vlastního nasazení.
Z Řecka se vrátili čeští hasiči. Zásahy byly extrémně náročné, popsal velitel |
Můžete vaše nasazení v Řecku přirovnat k jinému zásahu, kterého jste byl součástí?
Takto extrémní požáry u nás nebyly a doufám, že ani nikdy nebudou. Taktika v Řecku byla jiná, protože tady ve střední Evropě máme třeba třímetrovou vrstvu hrabanky, kde se požár může schovávat měsíc, a nasazení je tudíž delší. V Řecku je podloží jiné, hrabanky je centimetr až dva a v momentě, kdy ji dokážeme rozhrabat, máme jistotu, že to místo můžeme opustit.
Pan Němčík řekl, že komunikace jeho odřadu s řeckou stranou byla „velmi komplikovaná“. Jak se spolupracovalo vám?
Myslím si, že se komunikace hodně zlepšila. Kolega Němčík měl jiné styčné důstojníky, protože rotace probíhala i na řecké straně. Musím říct, že poté, co jsme se během prvních dvou dní poznali, všechno probíhalo na velice dobré úrovni. Komunikovali jsme anglicky, s velitelem pak přes zmíněné styčné důstojníky, kteří ho informovali o našich možnostech. On pak řekl, co by si od nás představoval, a domluvili jsme se.
Hašení v Řecku bylo to největší peklo, přiznal přerovský velitel hasičů |
Jak spolupracovali místní?
Výborně. Jazyková bariéra v podstatě neexistovala, protože s námi neustále byli řečtí styční důstojníci. Ti mají od Evropské unie stejný výcvik jako my, prošli jsme stejnými kurzy. Někdy se dokonce stane, že se už známe, což komunikaci usnadňuje. Ve chvíli, kdy jsme něco potřebovali, mohli jsme je o to bez problému požádat.
Jaké máte po akci dojmy?
Jsme utahaní. Přijeli jsme pozdě večer, pak probíhalo nějaké vybalování a já jsem se do postele dostal až kolem půlnoci... Vstával jsem kolem šesté a místo volna mě spíš čeká ještě hodně práce.
