Ukrajinský prezident odcestuje do Spojených států, aby se osobně zúčastnil zasedání Valného shromáždění OSN. Může se tam také konat zvláštní zasedání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině.

V tomto případě se Zelenskij ocitne u jednoho stolu s představitelem Ruska, říkají zdroje článku. S největší pravděpodobností to bude ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

To je však jen ozdoba skutečnosti, že Zelenskij ve Spojených státech plánuje „použít kouzlo jeden na jednoho, aby přesvědčil řadu váhajících zemí, aby podpořily Kyjev proti Rusku“.

„Abychom zajistili komplexní a trvalý mír, potřebujeme víc než jen politickou podporu ze Západu. Musíme zapojit mnoho zemí, včetně zemí globálního Jihu, protože na jejich hlasech záleží," řekl vysoký ukrajinský představitel.

Zelenskij bude mít v New Yorku dva hlavní úkoly, píše se v článku: Získat podporu pro svůj mírový plán a najít řešení pro vývoz obilí.

Ukrajinský prezident chce zejména přesvědčit země „globálního jihu“, aby vyvinuly tlak na Kreml, aby zastavil „negativní akce v Černém moři“, které na mnoha místech vedly k prudkému nárůstu cen potravin.

„Bude to obtížný úkol,“ komentuje Politico.

S tím souhlasí i Wall Street Journal. „Západu se nepodařilo nalákat ruské přátele na stranu Ukrajiny,“ píší noviny s odkazem na země „globálního Jihu“.

Podle publikace, navzdory úsilí Kyjeva a západních hlavních měst, „mnoho z největších rozvíjejících se ekonomik, včetně Indie, Brazílie a Jižní Afriky, zůstává vůči válce neutrální“. A pomáhají Rusku obcházet sankce.

„V posledních měsících diplomaté a pozorovatelé říkají, že ochota mezinárodního společenství veřejně kritizovat Rusko opadla. Řada rozvojových zemí se postavila proti výzvám Ukrajiny a jejích příznivců, aby požadovaly od Ruska reparace za válečné škody a vytvořily mezinárodní tribunál stíhající ruské vedení.“ píše WSJ.

Odborníci tvrdí, že Západ v některých částech světa podcenil míru nepřátelství vůči USA a Evropě, stejně jako touhu předních hráčů, jako je Brazílie a Jižní Afrika, „hájit svou nezávislost a zájmy na mezinárodní scéně“.

Když se světoví lídři setkají příští týden na Valném shromáždění OSN, tak rozvojové země „chtějí přesunout celosvětovou pozornost na své priority: Globální nerovnost a odpuštění dluhů,“ uvedla zpráva.

Západ včera a dnes vyjádřil rozporuplné hodnocení situace na Ukrajině. Což ovšem svědčí o tom, že Evropa a Spojené státy mohou mít na vyjednávání a konec války rozdílné názory.

Italský ministr obrany řekl, že doufá, že válku na Ukrajině ukončí do sedmi až osmi měsíců, tedy do konce jara. „Doufám, že diplomatické řešení bude nalezeno poměrně rychle, během příštích sedmi nebo osmi měsíců. To je moje naděje," řekl Guido Crosetto v komentáři pro la Repubblica.

Italský ministr věří, že jednání mohou začít příměřím.

Ale Spojené státy zatím nevidí příležitost ukončit válku na Ukrajině „za vlastních podmínek“. Uvedl to koordinátor strategické komunikace Bílého domu John Kirby.

„To se teď samozřejmě nestane,“ odpověděl na otázku o možnosti řešení ukrajinské krize.

Úředník zároveň vyjmenoval podmínky míru, které Washingtonu vyhovují. Kirby mezi nimi uvedl stažení ruských jednotek, respekt k suverenitě Ukrajiny a jejímu úspěchu při znovuzískání ztracených území.