Ve výroční rozpravě o stavu Evropské unie se poslanci ptali předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na dosavadní práci Komise a její plány do voleb v červnu 2024.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že od roku 2019, kdy poprvé představila svůj program, prošla EU zásadní proměnou, a dodala: „Splnili jsme více než 90 % politických směrů, které jsem tehdy představila.“
Ve spojení se Zelenou dohodou a dekarbonizací evropského průmyslu při zachování jeho konkurenceschopnosti oznámila protisubvenční šetření čínských elektromobilů. „Musíme se bránit proti nekalým praktikám,“ sdělila.
Ursula von der Leyenová zdůraznila význam spravedlivého přechodu pro zemědělce, rodiny a průmysl a zdůraznila, že „Evropa udělá ‚vše, co bude třeba‘, aby si udržela svou konkurenční výhodu.“ Oznámila zavedení testu konkurenceschopnosti, který bude provádět nezávislá komise pro každý nový právní předpis.
Umělá inteligence podle předsedkyně Komise zlepší zdravotní péči, zvýší produktivitu a pomůže řešit změnu klimatu. Prioritou Komise „číslo jedna je zajistit, aby se umělá inteligence vyvíjela s ohledem na člověka, transparentně a odpovědně,“ řekla.
Pokud jde o Ukrajinu, oznámila, že Komise navrhne prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců ze strany EU a dalších 50 miliard eur během čtyř let na investice a reformy. „Naše podpora Ukrajině bude trvat,“ dodala.
Ursula von der Leyenová rovněž zmínila právní stát, rozšíření, migraci, vztahy mezi EU a Afrikou, strategii Global Gateway, změnu klimatu, potravinové zabezpečení a nadcházející summit sociálních partnerů.
Vystoupení vedoucích poslaneckých klubů
Manfred Weber (EPP, DE) zdůraznil tři priority. Za prvé hospodářský růst a konkurenceschopnost: „Potřebujeme růst, potřebujeme pracovní místa, potřebujeme slušné příjmy, potřebujeme prosperitu, potřebujeme silný průmysl.“ Uvítal iniciativy na snížení byrokracie, investice do inovací a kultivaci obchodních vztahů. Za druhé zmínil migraci, přičemž zdůraznil, že Evropa musí být schopna rozhodovat o tom, kdo může vstoupit na její hranice, a vyzdvihl „evropskou DNA“ ochrany uprchlíků. Zatřetí zdůraznil nutnost evropské obranné unie a potřeby „optimismu, vize, hodnot a připravenosti na další krok k tomu, abychom se stali skutečnou Evropskou unií“.
Iratxe García Pérezová (S&D, ES) uvedla, že hlavní prioritou EU by měla být reindustrializace, aby se dosáhlo strategické autonomie, a pokrok v ekologické transformaci, aby se zastavily důsledky změny klimatu. Poděkovala předsedkyni Ursule von der Leyenové za její jasné poselství na podporu Zelené dohody, ale vyjádřila politování nad nedostatečným důrazem na konsolidaci sociálního pilíře Unie. Iratxe García Pérezová vyzvala k zařazení genderového násilí na seznam trestných činů EU a k využití zmrazených ruských aktiv k financování obnovy Ukrajiny. Naléhala také na EU, aby zajistila dohodu o migračním paktu, a zdůraznila, že „peníze Evropanů nemohou končit v kapsách vlád, které zneužívají základní práva lidí.“
Stéphane Séjourné (Renew, FR) zdůraznil, že je důležité co nejlépe využít zbývající měsíce volebního období. Vyzdvihl pozitivní kroky učiněné v reakci na pandemii, ruskou agresi proti Ukrajině a Zelenou dohodu pro Evropu. Požadoval, aby se EU zaměřila na reindustrializaci Evropy, a poznamenal, že EU nyní reguluje digitální „divoký západ“. Stéphane Séjourné zdůraznil potřebu trvalého řešení otázek migrace. Kritizoval také „toxické“ pravidlo jednomyslnosti v Radě a vyzval Evropu, aby vyslyšela zoufalé prosby soudců v Polsku a Maďarsku.
Philippe Lamberts (Greens/EFA, BE) kritizoval „ty, kteří volají po pozastavení“ legislativy v oblasti klimatu a životního prostředí, a uvedl: „Nejsme nad přírodou… ať se nám to líbí, nebo ne, existují hranice toho, co naše planeta může přijmout a co může dát.“ Ekologická transformace podle něj představuje „největší ekonomickou příležitost pro Evropu“. Philippe Lamberts také vyzval Evropskou komisi, aby se zabývala otázkami bydlení a zvýšila své úsilí proti porušování zásad právního státu, „a to nejen vůči Polsku nebo Maďarsku“.
„Je dnes EU v lepší kondici než před dvaceti lety?“ ptal se Ryszard Legutko (ECR, PL). „Odpověď zní ne, protože je zde více než kdy jindy nestabilita, nejistota a vysoká inflace.“ „Pašování lidí vzkvétá, Zelená dohoda je nákladná extravagance, náklady na společný dluh EU budou dvakrát vyšší, než se předpokládalo, a rozpočet EU je v troskách,“ dodal. „Komise sklouzává k oligarchii, vměšuje se do vnitrostátních politik, snaží se svrhnout vlády, které se jí nelíbí, a z právního státu udělala karikaturu.“
Marco Zanni (ID, IT) uvedl, že v otázce Zelené dohody má EU „historickou příležitost být méně ideologická a více pragmatická“, a dodal, že je třeba řešit změnu klimatu, aniž bychom poškodili „naše zemědělce, firmy nebo majitele budov“. Pokud jde o představená šetření zahraničních subvencí, Marco Zanni zpochybnil jejich užitečnost a zdůraznil, že již víme, že se Čína podílí na nekalé konkurenci. K migraci uvedl, že dokud se EU nedokáže shodnout na tom, že „kdo nemá právo být uvnitř, musí zůstat venku“, nebude možné „problém vyřešit“.
Martin Schirdewan (The Left, DE) řekl: „Skutečný politický úspěch se měří skutečnou životní situací většiny lidí, nikoliv výmluvnými projevy.“ Dodal, že navzdory vznešeným slibům zůstává realita pro mnoho Evropanů chmurná, s rostoucími životními náklady a klesajícími reálnými mzdami. Vyzdvihl těžkou situaci dělníků, matek samoživitelek a důchodců a obvinil Komisi, že podporuje Evropu, která stále více slouží korporacím než svým občanům, zatímco „95 milionů lidí v Evropské unii je ohroženo chudobou“.
Zdroj: Evropský parlament.
Záznam z vystoupení Ursuly von der Leyenové a následné rozpravy v Evropském parlamentu je k dispozici zde.
Psali jsme: