Po ruském stažení z obilní dohody a vážných škodách na více než 100 zařízeních v ukrajinských přístavech se podle vicepremiéra Oleksandra Kubrakova měsíční vývoz ukrajinského obilí snížil o téměř tři miliony tun.
"Od 18. července bylo v důsledku ruských útoků na ukrajinské přístavy poškozeno a částečně zničeno 105 zařízení přístavní infrastruktury. Výsledkem těchto útoků na přístavy na Dunaji a uzávěrů námořních přístavů byl pokles vývozu obilí do Asie, Afriky a Evropy o téměř tři miliony tun měsíčně," napsal na svém facebooku.
V současné době jsou přístavy na Dunaji klíčové pro ukrajinský vývoz, Rusko na ně ale pravidelně útočí. Kubrakov proto apeluje na spojence Ukrajiny a varuje před vážnými důsledky, zejména pro země, které jsou závislé na dovozu potravin z Ukrajiny. Navrhuje, aby Ukrajina měla efektivní protivzdušnou obranu, aby ochránila své přístavy a zabezpečila bezpečný vývoz.
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tehdy ruský krok označil za bezohledný. "Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám," prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres také podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Putin se kvůli dohodě také setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Související
Ukrajina pozastavila stížnosti podané u WTO na Slovensko, Polsko a Maďarsko
K nám ne, přes nás ano. Polsko připravilo tranzitní koridory pro ukrajinské obilí, samo ho nechce
obilí, pšenice , Ukrajina , zemědělství
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Kadyrov nabídl Putinovi vyslání svých bojovníků na Ukrajinu
před 58 minutami
Rusko zaútočilo na město Cherson. Ukrajina poslala rakety na Belgorod
před 1 hodinou
Ptačí chřipka se dál šíří na lidi. Austrálie hlásí první případ, USA druhý
před 2 hodinami
Bělorusko označilo Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země
před 2 hodinami
Nehoda autobusu MHD v Praze. Dvanáct zraněných, vyhlášen traumaplán
před 2 hodinami
Británie: Máme důkazy, že Čína dodává Rusku bojovou techniku pro použití na Ukrajině
před 3 hodinami
StarDance 2024: Česká televize oficiálně představila soutěžní páry
před 3 hodinami
Ukrajina zavedla systém, který motivuje její vojáky k ničení ruské techniky
před 4 hodinami
Počasí bude o víkendu teplé, ale deštivé
včera
Rusko z vládního webu vymazalo změnu hranic v Baltském moři
včera
Británie: Neutrální státy by měly být v NATO, pokud chtějí ochranu
včera
Uznání palestinského státu je odměna za teror, prohlásil Netanjahu
včera
Britské parlamentní volby mohou být už za pár týdnů, tvrdí média
včera
Příběh Sherlocka Holmese se začal psát před 165 lety. Narodil se Arthur Conan Doyle
včera
Lední medvěd Tom za zvláštních okolností uhynul po přesunu z Prahy do Kazachstánu
včera
Atentátník na Fica přišel o advokátku. Zastupování střelce se vzdala
včera
Český turista zemřel při pádu ve Vysokých Tatrách. Chtěl se dostat na Gerlach
včera
Švýcaři výhrou nad Finy rozhodli o čtvrtfinálovém soupeři pro Česko. Jsou jím USA
včera
Spor o Palestinu: Německo vznik státu podporuje, USA jsou opatrnější
včera
Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid
V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Zdroj: Karolína Svobodová