Peníze mluví

Podpora liberálních hodnot není jen záležitostí neomarxistických ideologií.  Money talks. Tento idiom se v angličtině používá k vyjádření toho, že peníze mají silný vliv na jednání a rozhodování lidí. Myšlenku vyslovil již Euripides a o dva tisíce let později Erasmus Rotterdamský hovořil o „mluvící moci peněz“ (Adagia, 1532).

V souvislosti s politicky a mediálně protlačovanými novými tzv. „liberálními hodnotami“ umělých potratů, podpory LGBT a aktuálně nyní u nás dekonstrukce českého právního statutu manželství a podpory surogátního mateřství se také často mluví o vlivu peněz. Většinou jsou podobná témata vnímána jako levicová až marxistická[1], leckdy dotačně živená bruselskými úředníky[2] a také miliardami některých velmi bohatých lidí[3]. Z biblického pohledu jde jistě o morální dezorientaci, skutečnost má však pozadí bohatší než pouhý neomarxistický dlouhý pochod institucemi.

V českém kulturním prostředí tento širší pohled skvěle dlouhodobě popisuje prof. Lubomír Mlčoch[4]. Útok na manželství a rodinu totiž ani zdaleka není pouze levicovou záležitostí. Prorockým odhadem budoucího vývoje je zejména práce rakouského a později harvardského ekonoma Josepha Schumpetera. Tento rodák z moravské Třešti v r. 1935 napsal úvahu o nevyhnutelném rozkladu rodiny, kterou později uveřejnil v knize Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942). Zatímco Marx tvrdí, že kapitalismus je pomíjející kapitolou lidské historie kvůli svým defektům, Schumpeter považuje  kapitalismus za odsouzený k zániku právě z opačného důvodu – proto, že je velmi úspěšný. Podle Schumpetera ekonomický úspěch nakonec nutně povede k erozi a „tvořivé destrukci“ institucí, hodnot a postojů, které jsou ovšem pro život i udržení kapitalistického systému zcela nezbytné[5].

Jinými slovy, inovační schopnost tržní ekonomiky je natolik silná, že tato kapitalistická evoluce postupně rozšiřuje negativní vliv finančního úspěchu do dalších a dalších oblastí, včetně rodiny a všech rodinných hodnot, čímž si podřezává svou vlastní větev. Prof. Mlčoch uvádí příklad dítěte jako „ekonomického produktu“, zejména s ohledem na práci nositele Nobelovy ceny Garyho Beckera, pronikání ekonomické racionality a kalkulu do vztahů mezi nejbližšími: předmanželské smlouvy připomínající právní instituty obchodního práva a „zlaté padáky“ z manažerských smluv, apod.

Zdá se mi, že je tedy přílišnou redukcí uvažovat o tématech genderu, LGBT, surogátu a jiných aktuálních právních snahách jen jako o neomarxistické ofenzívě a dotačně podporovaném ideologickém snění některých elit. Otevírání nových trhů patří k podstatě tržní ekonomiky. Peníze mluví a spojují zájmy nalevo se zájmy napravo. Zájmy lidí usilujících o likvidaci staletých a fungujících hodnot z ideologických důvodů se spojují se zájmy lidí toužících jen vydělat trochu peněz v nové oblasti. Je snad náhodou, že místní výrobce kondomů sponzoroval protestní akci aktivistů při papežské návštěvě?[6] Může překvapovat přítomnost zástupce kliniky IVF na parlamentní akci k právnímu řešení surogátního mateřství?[7] Udivuje byznysová nebo univerzitní podpora návrhů na dekonstrukci pojmu manželství, když je na tom přece možné vydělat a zřídit či udržet nová pracovní místa popř. studijní obory?

Copak je finančně podstatné, že některému dítěti bude chybět máma nebo táta, když bude adoptováno stejnopohlavním párem? Nová právní řešení jsou příležitostí pro některé právní firmy, vznik nových problémů a řešení v oblasti rodiny a blízkých vztahů je příležitostí pro lidi ve službách a zdravotnictví v mnoha různých oblastech. U některých tzv. neziskových organizací se nový trh otevřel již dávno před prvním právním návrhem nového řešení; prosazování a podpora nových právních úprav je přece také tržní odvětví. Pokud budeme jako tržní vnímat i kontext popularity, pak odměna ve formě mediální oblíbenosti promlouvá snad i k některým členům křesťanských církví – všichni dobře víme, že každá doba má své Jidáše a své Plojhary, sami se veřejně hlásí.

Třicet stříbrných může být často samo o sobě dostatečným motivem, nová ideologie tam snad ani nutně být nemusí. S ní je ovšem kolem nového byznysu alespoň možné vytvořit marketingově uvěřitelný příběh, protože storytelling funguje. Tržní hospodářství inovuje efektivněji i s pomocí nových ideologií. A peníze mluví a mluví.[8]

 

[1] Srov. např. Je neomarxismus skutečně neexistujícím strašákem? Areopag (Christnet.eu), 21. 8. 2020.

[2] Viz např. výroční zpráva spolku Prague Pride za rok 2018.

[3] Viz např. Svět podle Sorose. Respekt 17, 2017, str. 16-21.

[4] Viz např. Rodina 21. století ohrožená krizí kultury. Perspektivy 7, příloha KT 13/2011.

[5] Schumpeter on the Disintegration of the Bourgeois Family. Population and Development Review 14, No. 3 (September 1988).

[6] V Brně se budou rozdávat speciální ‚papežské‘ kondomy. Lidovky.cz, 23. 9. 2009.

[7] Náhradní mateřství optikou nejlepšího zájmu dítěte. Kulatý stůl v PSP, 22.6.2023.

[8] Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla. Bible, 1 Timotej 6:10.

 

Autor je farním radním u sv. Mořice v Kroměříži

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme