Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V noci ze čtvrtka na pátek 8. září zemřel ve věku 67 let jihlavský zoolog a cestovatel Aleš Toman. Průvodce africkou přírodou, ornitolog, fotograf, milovník a ochránce přírody prohrál po převozu vrtulníkem do pražské nemocnice na Bulovce svůj boj s komplikacemi po nákaze malárií.  

Vystudoval obor Systematická biologie a ekologie na olomoucké Přírodovědecké fakultě. Jako zoolog pracoval v ZOO Jihlava a ZOO Plzeň. 
Celoživotně se věnoval ornitologii a ochraně a výzkumu vydry říční. Stál u vzniku záchranné stanice zvířat v Pavlově. 
V Jihlavě se např. angažoval v kampani Zachraňte Sasovské údolí, pracoval také jako vedoucí psího útulku. Jako ornitolog byl ochotným odborným konzultantem v médiích. 

V postavě zoologa Aleše si např. zahrál ve večerníčku Podivuhodná cesta ježka Aladina, v níž se pouštní ježek ušatý z afrického Egypta omylem dostává do českého prostředí a poznává zdejší barevnou krajinu. Spolupracoval také na vzniku večerníčků Vydrýsek nebo Madla a Ťap.

Byl milovníkem a znalcem afrického kontinentu a tamní přírody. Do Afriky vyjel poprvé v roce 1993 na zoologickou konferenci do Jihoafrické republiky. Od roku 1999 navštěvoval černý kontinent každoročně jako průvodce nebo při natáčení série dokumentů. 
Jako průvodce CK Livingstone připravoval i na letošní prosinec cestu za horskými gorilami a ptáky do Ugandy, na příští rok potom březnový výjezd na fotosafari do Namibie, anebo červnovou cestu po Keni, Tanzanii, Zanzibaru a Ugandě.   

Vedle ochrany přírody se Aleš Toman na svých cestách věnoval také otázkám etnografie, africké kultury a hudby. „Jeho odborné znalosti, usměvavá tvář, věčný klid jsou zárukou vydařené cesty,“ charakterizovala jeho osobnost a práci CK Livingstone. 
Aleš Toman také nahlas hovořil o důsledcích lidského chování pro přírodu Afriky. Při propadu návštěvnosti tamních parků v době kovidové pandemie se podle něho v řadě z nich rozšířilo pytláctví, pastva domácích zvířat a ilegální těžba dřeva, protože správy parků ztratily prostředky na zajištění strážní služby. 

Tlak pytláků na severní hranici parku Etosha podle Tomana vystupňovala také přítomnost stovek čínských dělníků při stavbě silnice. Ti vytvářejí poptávku po slonovině, rozích nosorožců, ale i po kůžích, kostech, po drápech velkých koček i po mase zvířat z rezervací. 

„Chudí Afričané jsou upláceni, aby tyto produkty pro čínský trh opatřili… Čínské firmy korupcí místních úřadů získávají povolení k těžbě nerostných surovin, z níž zisky proudí zase jenom na východ Asie. To není žádná pomoc Číny Africe, to je zkrátka neokolonialismus,“ popisoval Toman ve svém rozhovoru pro JL na jaře roku 2021. 

Zastával názor, že zásadní podmínkou pro fungující ochranu přírody a existenci velkých chráněných území při stálém tlaku rostoucí populace lidí je politická a ekonomická stabilita a zároveň fakt, že je existence chráněných území ekonomicky přínosná. 

Proto byl jihlavský zoolog podporovatelem řízené a prosperující safari turistiky. „Takže, jakmile to jen trochu půjde, pojeďte do Afriky – pomůžete ji tím chránit!“ apeloval. 

S Alešem Tomanem se jeho blízcí a přátelé rozloučí v Sasovském údolí, kde žil.  Přesný termín se rodina rozhodla nemedializovat. 

Diskuze k článku