„Byl to úžasný kamarád a parťák, který nezkazil žádnou legraci. Znali jsme se přes třicet let a společně podnikli i první cesty do Afriky. Nevybavuji si, že bych ho někdy viděl mračit se,“ zavzpomínal Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové. „Je smutné, co se stalo. V Ugandě, kde se nakazil malárií, jsme byli chvíli před ním,“ dodal.
„Byl to člověk, který dělal vše nadoraz, a to se mi líbilo. Nenapadlo nás, že po tolika jeho návštěvách Afriky by se tohle mohlo stát,“ povzdechla si Klára Bezděčková, zooložka jihlavského Muzea Vysočiny Jihlava.
Zemřel zoolog a tvůrce zvířecích večerníčků Aleš Toman, po návratu z Afriky podlehl malárii |
Aleš Toman pocházel z Prostějovska. Vystudoval obor Systematická biologie a ekologie na olomoucké Přírodovědecké fakultě. Celoživotně se věnoval ornitologii a ochraně a výzkumu vydry říční. Většinu svého života strávil na Vysočině. Jeho velkou láskou byla Afrika, kam podnikl přes šedesát cest.
Od roku 1984 do roku 1990 pracoval jako zoolog v Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Na konci 80. let stál spolu s Václavem Hlaváčem u zrodu Záchranné stanice pro hendikepované živočichy v Pavlově u Ledče nad Sázavou, kde patnáct let působil jako ředitel. Stanice tehdy vznikala jako vydří stanice a aktivně se zapojila do programu na záchranu vyder v České republice.
„Společně jsme absolvovali spoustu cest při výzkumu vyder. Bylo to velmi intenzivní období s neuvěřitelnými zážitky,“ popsal Václav Hlaváč, šéf vysočinské Agentury ochrany přírody a krajiny.
Setkat se spolu měli minulý týden ve čtvrtek na premiéře společného snímku. „Natočili jsme film o bobřích mokřadech, kde měl Aleš záběry. Těšil se, až ho uvidí. Měli jsme se tam potkat. Bohužel, druhý den ráno jsem se dozvěděl, že právě prohrával svůj boj s malárií,“ dodal.
„Pojmenoval bych po něm expozici“
Stanici v Pavlově Aleš Toman vypomáhal i po odchodu do důchodu. „V posledních letech nám zajišťoval v podstatě zdarma odběr zvířat v oblasti Jihlavska. Byl aktivní i v naší dozorčí radě. Je to pro nás obrovská ztráta. Přišlo to velmi nenadále a rychle. Jsme z toho všichni zdrceni,“ konstatoval současný ředitel stanice Zbyšek Karafiát.
Profesně Aleš Toman působil také jako vedoucí městského útulku v Jihlavě, byl zoologem v plzeňské a jihlavské zoologické zahradě a nějaký čas byl na této pozici i v soukromé zoo na Kypru.
„Aleš byl můj nejlepší zoolog. Nic ho nerozházelo. Byl to absolutní kliďas. Vymyslel a postavil v jihlavské zoo krásnou expozici pro seriemy. Ty se tam pravidelně množí. Kdybych mohl, tak bych expozici po něm pojmenoval,“ zavzpomínal emeritní ředitel jihlavské zoo Vladislav Jiroušek.
Můžete donést i netopýra, říká nový šéf jihlavského zvířecího útulku |
V kontaktu s ním byl i po jeho návratu z Ugandy. „Psali jsme si, domlouvali jsme si schůzku. Vůbec se nezmínil, že by mu nebylo dobře.“
Zoologové si Tomana cení jako špičkového ornitologa. „Jen se mihl někde nějaký letící pták, hned ho dokázal identifikovat. Byl v tomhle neuvěřitelný,“ řekl stávající ředitel jihlavské zoo Jan Vašák.
K večerníčkům Tomana zavedl Vydrýsek
Lidé si Aleše Tomana mohou pamatovat i z oblíbených zvířecích večerníčků Václava Chaloupka, na kterých spolupracoval. „Je to ten zoolog Aleš, který v seriálu Madla a Ťap hledal na Šumavě zbloudilé zvířecí kamarády,“ řekl režisér a scénárista Chaloupek.
Poprvé je svedl dohromady malý samec vydry říční Vydrýsek, který se dostal do záchranné stanice v Pavlově. „Měl už jsem za sebou pár večerníčků, ale chtěl jsem točit i o zvířatech, které lidi nemají úplně v lásce nebo jim ubližují. Natočit večerníček o vydře byl nápad, který jsme dostali ve stejnou dobu nezávisle na sobě oba dva. V televizi se objevila reportáž o třech malých vydrách v záchranné stanici. Než jsem našel telefon do Pavlova, volal mi Aleš. A prý jestli nechci natočit večerníček o vydrách. A bylo to,“ pousmál se Chaloupek.
Vzniklo přátelství, které trvalo třicet let. V Botswaně spolu točili seriál Kouzlo Afriky a pak vznikla i stejnojmenná kniha. Následoval večerníček Madla a Ťap o přátelství mezi loveckým psem a opuštěným mládětem rysa ostrovida.
Nedobrovolný „herec“ Vydrýsek skončil v bavorském zookoutku |
Aleš Toman se objevil i v dalším seriálu Podivuhodná cesta ježka Aladina. „I na ten měl Aleš obrovský vliv. Původně měl příběh vypadat úplně jinak. Chtěl jsem dělat seriál o ježčí samičce, která se probudí ze zimního spánku, a mapovat její rok. Aleš mi tenkrát zavolal, jestli si nechci natočit ježky ušaté v jihlavské zoo. A mně se tak zalíbili, že jsem předělal celý scénář,“ zavzpomínal.
„Bylo to kamarádství, kdy jsme o sobě věděli, i když jsme byli od sebe hodně daleko. Když jsem jel kolem Jihlavy, vždy jsem se u něj zastavil,“ dodal.
Další společnou schůzku měli domluvenou po návratu z Ugandy. „Mám v plánu udělat seriál Mizející kouzlo Afriky a společně jsme chtěli projít 1300 záběrů, které od něj mám z Ugandy. Bohužel, už na to nedojde,“ hlesl.
Afrika byla Tomanovou velkou láskou. Poprvé se tam jel podívat v roce 1993 v rámci zoologické konference v Jihoafrické republice. Od roku 1999 navštěvoval africký kontinent každoročně při natáčení série dokumentů či v roli průvodce. Na příští rok měl v plánu hned několik expedic.
Na svých afrických cestách se věnoval problematice ochrany přírody. Zajímaly jej otázky etnografie, africké kultury a hudby.
