Hlavní obsah

Pod zemí se skrývají nečekané zdroje elektřiny. Další Temelín to ale nebude

Foto: Pexels, Neil Smith

Ilustrační foto.

Reklama

Řada zemí se zajímá o výrobu energie z geotermálních zdrojů. Německo, USA, ale i Chile do nich už investují. Geotermální energie má přitom potenciál i v Česku, jen o ni zatím není zájem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropské země i Spojené státy americké se v posledních měsících obracejí k pro Česko ne příliš obvyklému zdroji energie, která je výsledkem působení žáru zemského jádra – tzv. geotermální energie. Podle agentury Bloomberg by se mohlo podařit v zemích celé Evropy to, co v Itálii, kde vznikla vůbec první geotermální elektrárna na světě.

V toskánském Larderellu se nachází nejstarší geotermální elektrárna na světě. Společnost Enel Green Power v ní dodnes přeměňuje teplo uvolňované zemským jádrem na elektřinu. Zařízení začalo rozsvěcet žárovky už v roce 1904 a nyní celá lokalita vyrábí přes pět procent z celkové výroby čisté energie v Itálii.

Podle výzkumníka Jana Holečka z České geologické služby má však potenciál pro využívání geotermální energie i tuzemsko. „Je pravda, že jsou místa s horším a místa s vyšším geotermálním potenciálem,“ říká Holeček pro SZ Byznys.

Foto: Česká geologická služba

Zemské jádro může zejména v severních oblastech České republiky poskytnout energii k výrobě elektřiny a tepla. Vhodné lokality se však najdou i na východě a jihozápadě země.

To ale souvisí s otázkou, k čemu země plánuje energii ze zemského jádra využívat. „Pokud se bavíme o výrobě elektřiny a tepla, pak by se nalezly vhodné lokality. Pokud se bavíme o prostém vytápění pomocí tepelných čerpadel, pak je to prakticky celé území České republiky,“ říká Holeček s tím, že samozřejmě existují jistá omezení, jako je například zastavěnost území, legislativní ochranná pásma či geologicky riziková území.

Vzhledem ke geologické povaze Česka je výroba pouze elektřiny z geotermálních zdrojů problematická. „Území ČR je tvořeno z velké části starým geologicky klidným masivem, který má v podloží nižší teplotu, než se nachází ve vulkanicky aktivních oblastech. Nemáme sopky, ale na druhou stranu prakticky nemáme ani zemětřesení,“ vysvětluje geolog. „Ty jsou třeba na Islandu, v Itálii, Filipínách a podobně.“

Například na Islandu v roce 2016 podle tamní vlády pocházelo 65 procent veškeré vyprodukované energie z geotermálních zdrojů. Dnes je 90 procent islandských domácností vytápěno teplem ze zemského jádra.

Holeček upozorňuje i na to, že geotermální energii lze využívat k chlazení, což se mnohdy opomíjí. Aktuálně se ke klimatizování budov v horkých měsících spotřebovává množství energie vyrobené v uhelných a jaderných elektrárnách. „Většina moderních kancelářských budov je dnes klimatizována, pivovary potřebují chlad, sklady zeleniny také. Navíc s oteplujícím se klimatem poptávka po chladu poroste a spotřeba energie na chlazení taktéž, takže zde je obrovský potenciál geotermální energie,“ říká.

Ve světě to jde

Podle geologa celkový potenciál geotermální energie bohatě převyšuje světovou potřebu energie. „99 procent objemu naší Země má teplotu přesahující 1000 °C, což je teplota, při které se taví horniny, po kterých kráčíme. Žijeme na jednom procentu pevné svrchní kůry a z tohoto jednoho procenta je jen malá část chladná,“ dává do kontextu data geolog. Americká vláda podle Bloombergu dokonce tvrdí, že by geotermální energie mohla pokrýt dvojnásobek celosvětové poptávky po energiích.

Otázkou ale je, jak velké finanční prostředky by byly k dispozici a jak velkou plochu země by bylo možné v souvislosti s výrobou energie využít. „Objem vyrobené energie závisí na objemu investic. Další otázkou je, v jakém časovém horizontu,“ říká Holeček. Podle něj se investice do geotermálních tepláren a elektráren pohybují v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun.

I přes přínosy, které by mohl tento typ energie mít, je technologie podfinancovaná a podceňovaná. „Geotermální energie je v Evropě popelkou mezi obnovitelnými zdroji energie. Navzdory jejímu obrovskému potenciálu se investoři obávají rizika průzkumu. Průkopníci nejsou podporováni řádným evropským fondem,“ myslí si Bruno Della Vedova, předseda Italské geotermální unie.

Podle představitelů odvětví a analytiků brání rozšíření geotermální energie počáteční kapitálové náklady (nejméně 480 milionů Kč na vrty), rizika versus výnosy (každé páté vyhledávání je neúspěšné) a technologické problémy (zmapovat podpovrchové vrstvy je náročné).

Zastáncem geotermální energie je například německý kancléř Olaf Scholz. Berlín usiluje o schválení přidělení zhruba 2,4 miliardy Kč na pilotní projekty spojené s využíváním energie zemského jádra. Společnosti Chevron a BP také nedávno investovaly 40 milionů dolarů do geotermální technologie, která je testovaná v Chile. Jihoamerická země chce totiž po vzoru Islandu doplnit ostatní zdroje energie geotermálními. Italská společnost Enel Green Power v Chile otevřela geotermální elektrárnu a tamní vláda již naplánovala další investice do těchto zdrojů.

V Kanadě a USA navíc vznikají start-upy, které se geotermální výrobou a stavbou elektráren zabývají. Společnosti BP, Chevron a Temasek patří mezi investory jednoho z kanadských start-upů, který dostal grant z Evropského inovačního fondu ve výši 250 milionů eur. Viceprezident společnosti Eavor Daniel Mölk doufá, že rozvoj geotermální energetiky bude stejný jako případě větrného a solárního boomu.

Reklama

Doporučované