Hlavní obsah
Lidé a společnost

„Humanitární pomoc je velký závazek.“ Konflikty a krize, o kterých se nemluví

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Ahmed akacha, pexels.com

V poslední době směřuje většina pozornosti k válce na Ukrajině. Celosvětově však probíhá řada dalších konfliktů a krizí. O jaké krize se jedná a proč se jim nedostává tolik pozornosti, jsme se zeptali v organizacích Lékaři bez hranic a Charita ČR.

Článek

Od svého počátku v únoru minulého roku zaznamenala válka na Ukrajině velkou míru pozornosti, ať už ze strany politiků, médií, veřejnosti nebo občanské společnosti. Jedná se o vyústění téměř deset let trvajícího konfliktu, který s sebou přináší mnoho ztrát na životech, válečných uprchlíků, environmentálních katastrof, zničené infrastruktury či psychických problémů místních obyvatel a vojáků. Mimo to má tato válka potenciál ohrozit globální mír, tudíž je tato míra pozornosti a pomoci, která míří na Ukrajinu, bezpochyby na místě.

Ve světě se ale odehrává řada dalších konfliktů a humanitárních krizí, kde je potřeba pomáhat a kterým se může dostávat menší míry pozornosti. Zeptali jsme proto ředitelky Lékařů bez hranic a vedoucího oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity Česká republika na to, jaké konflikty a krize si zaslouží větší pozornost a proč se o těchto konfliktech méně mluví.

Sylva Horáková z Lékařů bez hranic zmiňuje hned několik konfliktů či krizí, které jsou upozaďovány, hovoříme-li o míře informování v rámci české společnosti. „Jedná se o celou řadu kontextů s humanitárními krizemi, ať již z důvodu ozbrojeného konfliktu, přírodních katastrof, dopadů globálního oteplování či kontexty chronicky nefunkčních států. Namátkou mohu zmínit například Konžskou demokratickou republiku, Nigérii, Jemen, Afghánistán, Haiti či v poslední letech polozapomenutou Sýrii, ale třeba i malý pacifický ostrov Kiribati, kterému hrozí zánik v důsledku klimatických změn.“

Ředitelka organizace Lékaři bez hranic zároveň dodává, že bychom neměli zapomínat na humanitární problémy na migračních trasách v oblasti Středozemního moře a na mexicko-amerických hranicích a připomíná také zdravotnicko-humanitární témata, jako je podvýživa, opomíjené nemoci a epidemie, přístup k lékům, psychologická pomoc lidem v humanitárních krizích nebo útoky na zdravotnická zařízení.

Příklady zemí, kde je potřeba pomoci, zmiňuje také Jiří Škvor z Charity Česká republika a dodává, že lidí, kteří se ocitli v nouzi na rozdíl od finančních prostředků na pomoc v těchto krizích stále přibývá. „Podstatně větší pozornost si rozhodně zaslouží například Demokratická republika Kongo, Myanmar a Sýrie. Podle posledního vydání přehledu Global Humanitarian Overview z března 2023, který sdílí UN OCHA, agentura OSN odpovědná právě za koordinaci humanitárních aktivit, je problém v tom, že se stále rozevírají nůžky mezi potřebami a financováním těchto potřeb. Lidí v nouzi stále přibývá, ale financování ani zdaleka tak rychlým tempem neroste.“

Proč se o některých konfliktech nemluví? Na vině mohou být také média

Proč se tedy výše zmíněným a dalším konfliktům dostává menší míry pozornosti? Podle Jiřího Škvora se jedná o začarovaný kruh, na kterém mají značný podíl také média.

„Veřejné mínění je zásadním způsobem spoluvytvářeno médii. Je to bludný kruh. Je zřejmá poptávka po tématech týkajících se Ukrajiny, média se tedy zaměřují na Ukrajinu a ostatním tématům se vyhýbají, protože zájem ze strany čtenářů není. A ten není, protože není ničím podpořený. Státy rozhodují na základě politického zadání. A to obvykle do značné míry reflektuje společenskou poptávku.“ Zároveň dodává, že podpora humanitárních krizí v Česku není zaměřena pouze na Ukrajinu. Pomoc probíhá díky již dříve schváleným dlouhodobým plánům také v dalších konfliktech. Nicméně obhajoba prostředků na podporu těchto opomíjených krizí je podle jeho slov obtížná.

Také Sylva Horáková zmiňuje jako jeden z mnoha faktorů úlohu médií. „V posledním roce jsme kvůli válce na Ukrajině zaznamenali ze strany české novinářské obce menší zájem o jiné humanitární krize, což člověk do určité míry na určité období pochopí, přece jen je válka nedaleko našich hranic. Ale nechci zde sklouznout ke srovnávání konfliktů, jestli je některý horší a některý míň, to není dobrý přístup, protože hrozí riziko snižování utrpení lidí.“

Zároveň Horáková připomíná, že obrátit pozornost veřejnosti na některé výše uvedené konflikty nebylo jednoduché ani před začátkem války na Ukrajině. Zmiňuje také, že postrádá větší aktivitu političek a politiků v oblasti informování o humanitárních krizích a vnášení těchto témat do veřejného prostoru. Zamýšlí se také nad tím, zda je humanitárním krizím věnován prostor také ve školách a daří se jim podněcovat zájem studentů o tuto problematiku. Jako další faktor vnímá také například únavu veřejnosti z těžkých témat.

Podle Sylvy Horákové je klíčem k získání prostředků na pomoc v těchto konfliktem především dobrá komunikace.

Co se týče míry pomoci, jestli hovoříme o solidaritě Čechů a Češek darovat finanční prostředky na upozaďované krize, tak si myslím, že je to mimo jiné právě otázka dobré komunikace. Jsem přesvědčena, že spousta lidí v naší zemi je solidární, a to i s lidmi v nouzi na druhé straně zeměkoule.
Sylva Horáková

Právě dobrá komunikace se organizaci vyplácí. „My sami to v Lékařích bez hranic vidíme v praxi, kdy se snažíme lidem v Česku přinášet svědectví z míst, kde pomáháme. V drtivé většině nám lidé posílají dary bez podmínky alokace do specifického kontextu.“

Neexistuje návod, jak v krizi pomáhat

Neziskové organizaci hrají v těchto konfliktech několik důležitých rolí, ať už se jedná o humanitární pomoc či informování o těchto krizích na různých úrovních. Sylva Horáková připomíná, že ne vždy je ale možné plnit všechny role a zmiňuje, že ne vždy je pro neziskovou organizaci jednoduché v těchto konfliktech působit. „V praxi Lékařů bez hranic - například v politicky citlivých kontextech ozbrojených konfliktů – narážíme v některých případech na dilema, zda mlčet a zachovat si přístup k pacientům, či se naopak ozvat, přinést svědectví o utrpení místních lidí způsobených bojujícími stranami a tím zároveň riskovat ztrátu přístupu. Jsou to velká humanitární dilemata.“

Zapojení neziskových organizací do pomoci v těchto konfliktech závisí na mnoha faktorech, například na finančních nebo kapacitních možnostech, jak zmiňuje Jiří Škvor. Žádná organizace nemůže někde působit bez toho, aby na to měla prostředky. „Vždy se vychází z potřeb, které na místě vyvstávají. Charita Česká republika jako středně velká organizace působí jednak tam, kde je to potřeba, ale rovněž bere v potaz své kapacitní (regionální, strategické a další) možnosti. Charita ČR je navíc organizace, která se věnuje především rozvojové spolupráci. A tam je rozhodování o tom, kde působit, ještě podstatně komplexnější než u pomoci humanitární.“

Také Sylva Horáková zmiňuje faktory, jako jsou interní kapacity, nastavení principů a vizí organizace, vnější okolnosti, know-how nebo otázka financování. Právě způsobu, jakým jsou Lékaři bez hranic financovaní, si velmi váží. „V Lékařích bez hranic si cením, že kolem 96 procent našeho globálního financování pochází ze soukromých zdrojů, tj. od jednotlivců a firem. Tyto prostředky jsou tudíž velmi apolitické, nespojené s žádnou vládou a jejich neutralita nám pomáhá ve vyjednávání přístupu k pacientů. Dvojnásob to platí v citlivých válkou postižených kontextech.“

V případě otázky zapojení do humanitárních a zdravotnických projektů zohledňují Lékaři bez hranic také konkrétní potřeby na místě, interní strategické plány či znalost konkrétního prostředí, které je důležité mít velmi dobře zmapované. Podle ředitelky organizace je totiž zapojení do humanitární pomoci velká zodpovědnost.

Začít někde poskytovat humanitární pomoc je velký závazek, budí očekávání od místních komunit, je to také o budování vztahů a důvěry s místními komunitami. Proto je důležité si dvakrát dobře promyslet humanitární intervence, mít plány a zároveň umět být flexibilní, kontexty bývají někdy hodně fluidní.
Sylva Horáková

Jak uzavírá Sylva Horáková při zapojení do pomoci v těchto konfliktech je důležité, aby byla organizace realistická a znala své limity. Zároveň je třeba dodat, že neexistuje nejlepší návod na to, jak v krizích dobře pomáhat. Vždy je důležité znát kontext, který je často unikátní a velmi složitý.

Autorka: Eva Mrázková

Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz