Jak se stavět k filmům a ke kauzám Woodyho Allena či Romana Polanského? Festival v Benátkách nabízí různé odpovědi
V italských Benátkách právě probíhá jubilejní 80. ročník filmového festivalu, který je nejstarším takovým festivalem na světě. U některých režisérů se kromě jejich filmů řeší kauzy sexuálního obtěžování. Týká se to starších i některých mladších tvůrců. Jak by se k problému měl festival postavit a jak zatím reagují diváci?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Ještě starší než samotný festival jsou dva režiséři, kteří na něm premiérují své filmy – Roman Polanski, kterému je 90 let, a Woody Allen, jehož v listopadu čekají 88. narozeniny.
U obou tvůrců se kromě filmů intenzivně diskutuje o obviněních ze sexuálního obtěžování. Totéž se týká také o generaci mladšího režiséra, který také uvádí v Benátkách svou novinku – Luca Bessona. Tématem je, zda je měl prestižní festival ignorovat, jak o nich mají psát média i jak na jejich nové filmové počiny zatím zareagovali diváci a aktivisté.
Člověk a umění
„Umělecké dílo na otázky neodpovídá, ale provokuje. A jeho podstatný význam je v napětí mezi protichůdnými odpověďmi.“
Tato slova dirigenta a skladatele Leonarda Bernsteina otevírají životopisný film Maestro. Je to jeho příběh, který napsal, zrežíroval a titulní postavu si v něm zahrál Bradley Cooper. Právě zmiňovaným citátem jako by se při sestavování programu letos v Benátkách řídilo vedení festivalu.
„Nemohu soudit člověka. Jsem ředitelem festivalu. Posuzuji umělecké kvality filmů,“ vysvětloval Alberto Barbera své rozhodnutí odpremiérovat v Benátkách novinky Polanského, Allena a Bessona. První dva filmy se promítají mimo soutěž, třetí je v seznamu uchazečů o hlavní cenu, tedy Zlatého lva.
Na účet konkrétních případů Barbera dodal:
