Řekni, kde ty ženy jsou... asi řídí lidské zdroje nebo archivují. Nové vedení ale v tomto směru slibuje zlepšení.
Nastupující ředitel České televize Jan Souček v pondělí představil svůj nejbližší tým včetně manažerů jednotlivých kanálů. Že nepíšeme, jak je u nás v Refresheru zvykem, také o manažerkách? Nemusíme. Ani jeden z kanálů totiž žena nepovede. Přesto by mohlo v souvislosti se Součkovým nástupem dojít v případě genderové nerovnosti ve veřejnoprávním médiu ke zlepšení.
Druhý stupeň řízení aneb Na ženu velmi kvalitní pozice?
ČT1 – Jiří Kokmotos
ČT2 – Jan Štern
ČT Sport – Jiří Ponikelský
ČT Art – Tomáš Motl
ČT :D – Petr Koliha
Takové je složení nejbližšího týmu nového generálního ředitele České televize Jana Součka. V čele divize programu zůstává Milan Fridrich, ředitelem zpravodajství se stane Petr Mrzena. Divizi digitální služby povede Jan Maxa. Jako ředitel divize techniky pokračuje Michal Kratochvíl a post ředitele výroby zůstává Václavu Myslíkovi. Změna nenastala ani u divize finančního provozu a techniky, kterou nadále povede David Břinčil.
Stále málo mužů? Pak můžeme přidat ještě Michala Filu, který nově povede divizi korporátních služeb – tedy komunikaci, marketing a lidské zdroje. Mezi muži tak na pondělní tiskové konferenci poměrně zapadly dvě ženy – Tereza Polachová, která povede vývoj a zajištění obsahu České televize, a Štěpánka Sunková, nová vedoucí marketingu. Druhá zmíněná bude ovšem fungovat pod již zmíněným Filou a korporátními službami.
Kromě Polachové lze ještě v souvislosti s viditelnějšími posty zmínit také Petru Lautnerovou, která ve veřejnoprávním médiu nově povede lidské zdroje (HR). Právě toto oddělení je podle Součka silně obsazeno ženami a kritika, že se zrovna ve vedení kanálů nacházejí samí muži, je podle něj lichá. „Manažeři kanálů nejsou izolovaná skupina a hodnotit zastoupení žen jen v této části ČT mi nedává smysl,“ sdělil Refresheru a doplnil, že stejně tak by se ho média mohla ptát na to, proč je v úseku HR mimořádné zastoupení žen. „Záleží jen na tom, jak si nastavíte filtr kontrolního vzorku,“ dodal.
Podobně se pro Refresher vyjádřil také už zmíněný šéf programové divize Milan Fridrich. „Na druhém stupni řízení jsou v programu drtivě ženy. Vedoucí archivu, dramaturgie archivu, skladba programu, vedoucí akvizice, licenční útvar a tak dále,“ napsal nám. Na ženu velmi kvalitní pozice, chtělo by se nám lehce sarkasticky dodat se vzpomínkou na kontroverzní větu sportovního komentátora Pavla Čapka, pomocí které „pochválil“ fotbalovou fanynku a otevřel debatu o postavení žen nejen ve sportu, ale i ve sportovní žurnalistice.
(Veřejnoprávní) média = skleněný strop v praxi
Proč je nepřítomnost žen ve vedení jednotlivých kanálů problematická, je třeba o ní mluvit a nemůže nám stačit, že ženy dominují lidským zdrojům a archivu České televize? Protože českým médiím jako takovým vládnou muži, to je holý fakt. Právě muži na zmíněných pozicích ve výrazné míře rozhodují o tom, které události se dostanou k diváctvu a jakým způsobem budou podány, navzdory počtu žen v oddělení lidských zdrojů.
Bylo by naivní si myslet, že to budou právě veřejnoprávní média, která půjdou v Česku v genderové rovnosti těm ostatním příkladem. Pravidelným sledováním zpráv lze snadno nabýt dojmu, že situace je vyrovnaná. Vždyť zprávy uvádí stejný počet mužů i žen (snad s výjimkou sportovních zpráv, kde se střídají tři moderátoři a jedna moderátorka, ale „na ženu velmi kvalitně“) a reportérkami se to v nich také jenom hemží. Zde ale veškerá genderová rovnost končí.
Pokud se totiž bavíme o manažerských pozicích, je situace zcela jiná. Podrobněji ji letos na jaře pro server Seznam Zprávy zpracovala datová novinářka Kateřina Mahdalová. Z její analýzy vyplynulo, ze v širším vedení redakcí České televize je devět žen a dvacet sedm mužů. Podobný nepoměr funguje také v Českém rozhlase (šest žen a sedmnáct mužů) a České tiskové kanceláři (tři ženy a šestnáct mužů).
Nerovné zastoupení mužů a žen v nejsledovanějších diskusních pořadech reflektuje jejich nerovné zastoupení v mocenských pozicích – pokud v politice a ekonomice výrazně dominují muži, nelze čekat, že to v publicistickém či zpravodajském mediálním obsahu bude odlišné.
Vzácně jsou ženy zastoupeny také ve vedení zpravodajství ČTK, v České televizi zase v případně domácího zpravodajství. Problematická je také (ne)přítomnost žen v mediálních radách. Konkrétně v patnáctičlenné Radě ČT zasedá jediná. Hůř je na tom už jen Český rozhlas, který ve svých řadách nemá ani jednu ženu.
S výše zmíněnými jevy také úzce souvisí počet hostů*hostek, které si Česká televize zve do svých pořadů a debat. Z loňského mediálního průzkumu pro časopis Heroine například vyplynulo, že v případě Otázek Václava Moravce představovali muži v roce 2021 81 procent diskutujících. Na obranu České televize – podobného skóre dosáhla také komerční Partie Terezie Tománkové z dílny CNN Prima News.
„Nerovné zastoupení mužů a žen v nejsledovanějších diskusních pořadech reflektuje jejich nerovné zastoupení v mocenských pozicích – pokud v politice a ekonomice výrazně dominují muži, nelze čekat, že to v publicistickém či zpravodajském mediálním obsahu bude odlišné,“ okomentovala výzkum Jitka Adamčíková z organizace Ženy v médiích, iniciativy za posílení postavení žen v tomto odvětví. Tématu se Refresher věnoval v tomto komentáři.
Řešení paradoxně přináší nové vedení
Aby tento článek nevyzněl jen jako kritika nového ředitele a jeho týmu – s nástupem Jana Součka by k pozitivním změnám v nerovnoměrném genderovém postavení přece jen dojít mohlo. I když se ženy na tiskové konferenci mezi přítomnými muži ztrácely, pořád jde o vyšší podíl žen, než byl dosud.
S možným řešením ve zpravodajství a publicistice pak přišel nový šéf této divize Petr Mrzena, který slibuje posílit řídící strukturu o více žen. Chce dosáhnout cíle 50 procent mužů a 50 procent žen.
To pozitivně hodnotí také Ženy v médiích.
„Vítáme, že Jan Souček a Petr Mrzena slibují padesátiprocentní zastoupení žen ve zpravodajství ČT, a to nejen co se týká obsahu, ale i pozic, skrze které je možné tvorbu obsahu ovlivnit. Je to poprvé, kdy vedení veřejnoprávního média v Česku takový závazek přijímá. Věříme, že se tohoto cíle podaří dosáhnout i na pozicích vedoucích odpovědných za obsah vysílání, které jsou zatím obsazeny muži,“ uvedla za iniciativu Jitka Adamčíková. Zatím nám tak musí stačit, že ženy vládnou alespoň lidským zdrojům, archivu a licenčnímu útvaru. Ale jak by řekl klasik: Není to málo, Antone Pavloviči?
