Vzhůru do neznáma

Jako velké řešení pro malé poměry jsou aktivní regálovky v úsporných časech na vzestupu. Proto se s nimi setkáváme také u značek ve světě audio a video techniky méně zavedených.
Nahlédnutí do nových sfér je každopádně osvěžující a netřeba se bát, ani pokud historicky znáte značku těchto aktivních reproboxů ze zcela jiných sfér produktů. Testované BS50 jsou rozměrově i výkonově o něco větším modelem z obou, které značka nabízí. Funkčně jsou obě provedení převážně shodná, včetně třeba výškového měniče. Výrobcem uváděný frekvenční rozsah je ovšem u menších BS30 úspornější, od 40 Hz do 18 kHz. Větší sourozenec si naproti tomu troufá pokrýt skoro celé slyšitelné spektrum a ještě dál.

Pětikolík vrací úder
Koncept dvoupásmových aktivních reproboxů se drží osvědčených postupů. Nechybí výstup bassreflexu na zadní straně skříní. Veškerá elektronika i vstupní terminály jsou soustředěny do jedné z bedýnek, druhý box je připojen čistě pro reprodukci. Při něm přijde ke slovu svým způsobem unikát, nad kterým oko nejednoho AV pamětníka může zaslzet. K propojení obou boxů je zvolen klasický DIN konektor s pěti kontakty, alias pětikolík, svého času nedílná součást nejrůznější audiotechniky zejména v našich krajích. Dodávaný propojovací kabel má délku 250 centimetrů. Pokud potřebujete větší stereobázi, naštěstí se stejné rozhraní stále používá pro hudební nástroje s MIDI. Kabely jsou k dispozici za lidovou cenu a nečeká vás večer s pájkou a cínem při vyrábění vlastního.
Výčet možných vstupů zvuku naznačuje zaměření sestavy hlavně na spojení s televizorem a/nebo stolním hudebním přehrávačem, tedy HDMI rozhraní z televizoru přes port s ARC funkcí, alternativou jsou optický nebo koaxiální kabel. Ve všech třech případech ale musí jít výhradně o PCM stream, s dekódováním digitálního prostorového zvuku si zabudovaný DSP obvod neporadí. Analogovou vlajku drží stereofonní vstup se cinchovými konektory. Přídavkem je bezdrátový příjem audiostreamu přes Bluetooth. Jen je bohužel trochu popelkou. Podporován je pouze prazákladní kodek SBC, zatímco konkurence občas má v aktivních regálovkách kvalitnější AAC nebo dokonce aptX.

Zákony elasticity
Zvukový projev testovaných boxů je nejen s ohledem na méně renomovaný rodokmen hezkým překvapením. Zesilovač s digitálním signálovým procesorem vypadají precizně vyladěny, takže s kvalitním signálem si vedou víc než dobře. Frekvenční rozložení nemá díry nebo slabá místa. Basy jsou s ohledem na rozměry boxů přiměřeně hutné a přitom nezkreslené ani při vyšší hlasitosti. Kvalitní zvládnutí vyššího vybuzení platí obecně pro celou reprodukci, alespoň pro hlasitosti v běžném rozmezí. Celkově je projev hodně živý a čistý. Umožněno je to především, řekněme, pružností a hbitostí reakcí zesilovače, schopného jít bez slyšitelného váhání za rychlými změnami v dynamice. Ať už jde o klasickou hudbu nebo třeba remaster opusu Telegraph Road od Dire Straits, kde se střídají pianissimové pasáže s prudkými nástupy.
Hodně o pozadí reprodukčních vlastností prozrazuje neobvyklý způsob propojení obou reproduktorů. Zejména, když slabšímu modelu BS30 stačí k témuž cinchový konektor. Větší než malé množství vodičů v DIN konektoru je u „padesátky“ zvoleno pro pokročilé bi-amp připojení druhého boxu, ve spolupráci s elektronickou výhybkou. Poněkud matnější výkon podávají dva alternativnější zdroje obsahu. Streamování z mobilních zařízení nebo počítačů přes BT je omezeno pouze základním kodekem, takže ho spíš než k soustředěnému poslechu hudby lze využít pro podcasty a jiné mluvené slovo. Nebo je po ruce USB zásuvka s možností přehrávání souborů z paměťových médií. Dekodér však umí zpracovat pouze MP3 a WMA soubory, nikoliv bezztrátové formáty. Navíc je vyžadováno formátování pamětí pouze na FAT nebo FAT32 a to také úplně nepotěší.

Pod kontrolou
Uživatelské pohodlí přináší zdvojené ovládání. K fyzickým prvkům na zadní straně boxů se přidává ještě infračervený dálkový ovladač. Kromě hlasitosti nebo přehrávání souborů z USB je na něm i volba jednotlivých vstupů zvuku. Navenek je aktuální výběr signalizován celkem chytře, vícebarevnou svítící diodou, umístěnou vpředu vedle měničů. Je částečně zacloněna krytem z průzvučné tkaniny, takže ani v tmavé místnosti její světlo neruší.
Další trojice tlačítek ovladače Movie, Music a Dialog je jasně popsána ohledně určení. Za prakticky „čistý“ režim se dá považovat hudební volba, u zbylých dvou nastupuje DSP s analýzou obsahu a následnou harmonickou i prostorovou syntézou při zpracování signálu. Režim „Film“ se zaměřuje na obohacení harmonických složek a podporu prostorovosti. Na rozložení kanálů 2.0 se mu to daří velmi dobře, ale nikoliv násilně. Přidává samozřejmě i něco málo na nejnižších frekvencích, i když ani to subwoofer domácího kina plně nenahradí. Při Dialogu jde o harmonické posílení řečového spektra a umístění dialogu doprostřed stereobáze. Součástí signálového procesu je potlačení basů ke zlepšení srozumitelnosti. Záměrem je přiblížit se k projevu specializovaných soundbarů. Jak testování ukázalo, přijde tato volba ke slovu nejčastěji u vylepšení zvuku z televizního vysílání, u kvalitnějších zdrojů není příliš potřeba. Kladem je, že rozdíly mezi trojicí voleb jsou znatelné, ale nikoliv přehnané. Zásahy DSP se pohybují okolo hodnoty zhruba 2 dB maximálně.
Kdo by potřeboval ke štěstí přece jen ještě výraznější projev, najde jen na dálkovém ovladači dostupný Virtual Bass. Zhutňuje podání nízkých frekvencí, v pásmu zhruba 60 až 110 Hz se přidávají podle sdělení výrobce asi 3 dB. Milovníci basů si přijdou na své, skříně boxů z lisovaného kompozitu na bázi papíru i toto ale zvládají bez ohrožení života či životnosti.
Jen škoda, že všechny zvukové volby nejsou podrobněji popsány v manuálu ani na webových stránkách výrobce nebo distributora. Aktuální režim uvedených voleb navíc není nikde signalizován. Pokud se tedy chcete o aktuálně zvoleném stylu reprodukce ujistit, nezbývá než (znovu) zmáčknout tlačítko na ovladači. Není to úplně praktické, to je třeba říci.

Na polici
Pro hledání velkého zvuku ve všestranně úsporné formě jsou aktivní boxy SB50 zajímavým řešením. Jako stereofonní náhrada soundbaru k televizoru jsou poměrně adekvátní. Včetně bonusového angažování pro poslech hudby. Jejich živý a dynamický projev rozhodně neurazí napříč žánry, zejména u kvalitních zdrojů audiosignálu. Zamrzí s ohledem na ducha doby slabší bezdrátové streamování nebo nedostatek informací ohledně některých detailů k úpravám reprodukce. Celkově si ale ve své třídě aktivních regálovek vedou velmi dobře.