LÉTO NA JIHU ČECH: Večer v rytmu valčíku přilákal na zámek v Dřítni dvě stovky návštěvníků
Zhruba dvě stovky návštěvníků přilákal v sobotu 2. září na zámek v Dřítni na Českobudějovicku historicky první Zámecký večer, který iniciovaly a zrealizovaly členky dříteňské kulturní komise. Akci podpořila Skupina ČEZ v rámci programu letošního Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín.
„Cílem Zámeckého večera je další zpřístupnění zámku široké veřejnosti. Potěšující bylo především zjištění, že nedorazili pouze místní, ale i lidé z okolí. Například z Českých Budějovic, Písku i dalších míst na jihu Čech. Jedná se o pilotní akci, z níž bychom chtěli vytvořit další novodobou obecní tradici,“ uvedla asistentka starosty a předsedkyně Kulturní komise obce Dříteň Hana Papanová.
Zámecký večer s podtitulem „Tančete s námi v rytmu valčíku“ měl stylově laděný program i občerstvení. Vše zdarma. Návštěvníci mohli shlédnout předtančení, balancování se sklem, přehlídku historických kostýmů i ohňovou show. Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet střelbu z luku. Večer moderovala Dáša Vacková.
„Je symbolické, že první Zámecký večer podpořila Jaderná elektrárna Temelín Skupiny ČEZ, která nám pomohla k získání tohoto objektu i jeho postupnou rekonstrukcí. Věřím, že cit s jakým byl zámek za dohledu památkářů opraven, ocení každý příchozí,“ poznamenal starosta Dřítně Josef Kudrle.
Téměř 600 let historie
První dochovaná zmínka o vsi Dříteň pochází z roku 1432, kdy se uvádí jako její majitel Mikuláš z Dřítně. Nejstarším známým rodem, sídlícím na dříteňské tvrzi, byli Malovcové z Malovic, kteří ji opustili v roce 1598 po koupi Hluboké. V roce 1618 tvrz vyhořela a zůstala neobydlená. V roce 1661 koupil hlubocké panství i s Dřítní Jan Adolf ze Schwarzenberka a v letech 1669 – 1674 nechal vyhořelou tvrz přestavět na barokní zámek. Ten pak sloužil především jako obydlí schwarzenberských úředníků.
Dnešní podobu dostala hlavní zámecká budova úpravou v druhé polovině 18. století. Do ní pak začátkem 60. let 19. století výrazně zasáhl požár, který zničil všechny dřevěné hospodářské objekty. Ty byly následně v roce 1862 za přispění okolních obcí obnoveny. Po roce 1945 sloužil objekt zemědělskému družstvu, v zámecké budově byla do roku 1982 umístěna škola.
Po roce 1989 byl areál zámku restituován. Zemědělský provoz skončil, část objektů byla pronajata k opravárenské činnosti. V sýpce byla zachována pekárna, v přízemí hlavní budovy kuchyně s jídelnou. Převážná část areálu zůstala nevyužita.
V roce 2010 byl zámecký areál odkoupen obcí od posledních majitelů za podpory památkářů a Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ. Ještě v témže roce byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce střech a dány do provozu hodiny v trojúhelníkovém štítu vstupního průčelí zámku. O rok později byly zrekonstruovány střechy stodoly a v roce 2013 další hospodářské budovy.
V roce 2014 byla zrekonstruována střecha jižního zámeckého traktu a na něj navazující východní křídlo. Opraveny byly fasády hlavního zámeckého křídla a přilehlých budov prvního nádvoří. V roce 2016 prošlo rekonstrukcí 1. zámecké nádvoří, včetně kašny, opět za přispění Skupiny ČEZ. Na jaře 2017 pak ČEZ přidal obci příspěvek na dokončení nové obřadní síně.
V roce 2019 začala rekonstrukce severní části budovy, která kdysi fungovala jako sudárna a později kovárna, pro potřeby obecního úřadu a pošty. Protože je objekt na seznamu kulturních památek, bylo nutné zachovat původní části nosného zdiva. Stejně tak fasáda musela vycházet z původního charakteru stavby. Stavební práce trvaly necelý rok a na podzim r. 2020 byly dokončeny. Rekonstrukcí vzniklé prostory obecního úřadu tak navazují přímo na hlavní trakt zámku s obřadní síní. V současné době zdobí obě nádvoří zámecké parky. Své zázemí na zámku najde také nové vzdělávací a kulturní centrum.
- Obec Dříteň se zhruba 1700 stálými obyvateli leží 23 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic. V současné době ji tvoří deset místních částí: Dříteň, Bílá Hůrka, Chvalešice, Libív, Malešice, Radomilice, Strachovice, Velice, Záblatí a Záblatíčko.
Text a foto: Petr POKORNÝ
