Četa dělníků v minulých týdnech vzala modrou barvu a vyrazila do Masarykovy čtvrti malovat čáry podél parkovacích stání. Mezi Presslovou a Barvičovou ulicí totiž začne od pondělí fungovat regulace v podobě modrých zón. Právě dnes je to zároveň přesně pět let, co si na tento systém museli řidiči začít zvykat v prvních ulicích brněnského centra.

Tehdy krátce před komunálními volbami bylo v Brně rezidentní parkování velkým tématem a část voličů nejspíš dala hlas ODS v domnění, že tuto regulaci zruší.

Strana to ostatně slibovala na billboardech a sama pozdější primátorka Markéta Vaňková označovala zavedení poplatků za „nově uvalenou daň na Brňany“. Jenže poplatky zůstaly, byť jsou o něco nižší, a modré zóny se dál rozrůstají do nových částí města.

Modré zóny v Brně nabobtnají. Zmizí „ostrov“ u centra, zamíří i do Židenic

Brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) odmítá, že by jeho strana někdy zrušení rezidentního parkování slibovala. „Kritizovali jsme způsob, který byl tehdejším vedením města nastavený. Byl zmatečný, označení nikdo nerozuměl. My jsme jej pak upravili a funguje perfektně,“ popisuje s tím, že jednoduchost a srozumitelnost prý Brnu závidí i jiná města.

Podle Kratochvíla je jasné, že s regulací nebudou nikdy všichni spokojeni, velkým tématem pro petice či protesty už však modré čáry na silnicích dávno nejsou.

8 fotografií

Přímo radnímu podle jeho slov přijde dopis týkající se modrých zón zhruba jednou za dva týdny. „Dotyčný často píše ve stylu, že čekal, že se situace s parkováním vyřeší, což se nestalo. My jsme ale nemohli garantovat, že to tak bude ve sto procentech případů. Očekávání některých jsou větší, než jaká je pak realita,“ sděluje Kratochvíl.

Zavedení rezidentního parkování v jeho očích mělo rozhodně smysl, protože bez něj by se problém s přibývajícími auty stále zhoršoval. „Najednou je plno volných míst.“

Před volbami kritika, po nich otočka

O prospěšnosti regulace paradoxně hovoří také radní městské části Brno-střed Jan Mandát (ODS), který před volbami v roce 2018 jako zástupce spolku Brno autem proti modrým zónám hlasitě protestoval a požadoval jejich zrušení.

Později jako politik už ovšem naopak tlačil na rychlejší malování pruhů. „Je to složitá věc. Ten rezolutní postoj byl kvůli tomu, že s námi nikdo nemluvil. Neměli jsme jinou možnost než jít do takové protiakce. Jinak by to nemělo efekt,“ vysvětluje Mandát své dřívější počínání.

Podle opoziční zastupitelky Jasny Flamikové (Zelení), která tehdy seděla ve vedení městské části, přitom radnice o regulaci parkování s občany podrobně diskutovala a také na základě jejich podnětů se dostalo na výjimky pro řemeslníky nebo pečovatele.

Mandát i přes pozitivní přínosy parkovacího opatření zůstává částečně skeptický.

„Výhledově si nemyslím, že půjde regulace zavést na velkých sídlištích, například na Lesné nebo Vinohradech. Kvůli normám by to znamenalo velký úbytek parkovacích míst,“ míní.

Realita však vypadá jinak. Příští rok se modré zóny přiblíží do těsné blízkosti Lesné a zcela pohltí jiné sídliště, a to Nový Lískovec na západě města. Už na konci letošního roku bude až na pár ulic pokryta modrými čarami největší městská část Brno-střed, stejně jako Královo Pole.

Zóny přináší i větší bezpečnost, míní politička

Příští rok se pak vedle Nového Lískovce rezidentní parkování rozšíří do takřka celých Židenic, kde už regulace začala v prvních ulicích platit před pár týdny. „Najednou je plno volných míst,“ komentuje aktuální stav židenický starosta Petr Kunc (nez.) s tím, že celá městská část nebude příští rok modrá jen kvůli tomu, že úředníci nestíhají. „Jediné místo, u kterého zatím váháme, jestli regulaci zavádět, je sídliště v Juliánově,“ podotýká Kunc.

O harmonogramu a konkrétních lokalitách pro rok 2025 brněnští radní rozhodnou už příští středu.

„Příliš se nemluví o tom, že se s modrými zónami zvýšila bezpečnost. Nestojí se tak moc v křižovatkách, takže není tolik nehod. S rezidentním parkováním se často v obytných zónách zavedla také třicítka, což dále přispělo ke klidnější a bezpečnější dopravě,“ vyzdvihuje Flamiková.