Pokud má v současnosti firma pohledávku v eurech a jednotná měna oproti koruně posílí, firmě vznikne zisk, který musí dodaňovat. A to navzdory skutečnosti, že zisk fyzicky na účtu nemá.
Účtování v cizí měně budou moct využít firmy, které v ní provádějí většinu svých transakcí. Na výběr budou mít euro, americký dolar nebo britskou libru.
„Možnost vedení účetní a daňové evidence v cizí měně je jeden z dlouhodobých požadavků svazu a jsme rádi, že se k tomu vláda rozhodla přistoupit. Řada velkých mezinárodních firem, které nyní provádějí velkou část transakcí například v eurech, ušetří nemalé administrativní náklady,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Cesta k menší byrokracii ale nebude zadarmo, jak připomněl šéf daňového a právního oddělení KPMG Daniel Szmaragowski. „Podnikatelé, kteří tuto možnost využijí, budou muset vynaložit určité prostředky na úpravu svých informačních systémů,“ uvedl.
Podle Davida Borkovce, partnera PwC Česká republika a daňového experta, novinka usnadní podnikání zejména exportérům nebo importérům. Ti totiž mívají většinu faktur v cizí měně. Zatímco za současných podmínek museli každou z nich včetně následné platby převádět na české koruny, nově už to nebude nutné.
PŘEHLEDNĚ: Co vláda na poslední chvíli mění v úsporném balíku |
Borkovec zároveň připomíná, že na změnu reaguje novela zákona o daních z příjmů. „Podle ní v případě, že poplatník účtuje v jiné měně než v české koruně, tak ve stejné cizí měně bude vypočítávat i svůj základ daně z příjmů a daň,“ dodává.
Nabízí se otázka, zda taková změna může přilákat do Česka více zahraničních firem. Podle Borkovce to ale až tak lákavá záležitost není. Česko totiž jen dohání země, které už tuto možnost dávno zavedly. „Samo o sobě to na přilákání zřejmě nestačí. Je to ale další plusový bodík pro Česko,“ upozornil expert.
Daň ze zisku, který nebyl
Další změnou, kterou si firmy dlouho přály, je konec zdaňování takzvaných nerealizovaných kurzových operací. Jde o situaci, kdy firmě kvůli změně kurzu vznikl fiktivní zisk, z něhož si stát i tak vzal daň z příjmu ve výši 19 procent.
Typicky se to stávalo v případech, kdy si firma vzala půjčku v eurech. Tento typ úvěrů byl přitom v Česku v poslední době populární kvůli výrazně nižším úrokovým sazbám, než mají korunové půjčky.
Za příklad může posloužit firma, která funguje na českém trhu a vzala si úvěr deset milionů eur. „To je časté například u nemovitostních firem. Eurové úvěry si obvykle berou kvůli tomu, že plánují i nájemné počítat v eurech. Předpokládejme, že taková firma začíná svou činnost, a je tedy zatím ziskově na nule. Když si zmíněnou půjčku brala, bylo euro za 24 korun, takže má zaúčtovaný dluh 240 milionů korun,“ popisuje Borkovec.
„ Na konci roku ale povinně tento úvěrový závazek musí přepočítat kurzem České národní banky, a to k 31. prosinci. A pokud koruna k 31. prosinci posílí například na 23,70 koruny za euro, tak hodnotu závazku musí snížit tímto kurzem na 237 milionů korun. Rozdíl tří milionů korun, jemuž se říká nerealizovaný kurzový rozdíl, pak musí zaúčtovat jako svůj zisk,“ vysvětluje Borkovec. Sice jde pouze o virtuální zisk – euro se klidně může 1. ledna vrátit zpět na 24 korun, takže firma z pohybu kurzu reálně nic nemá – i z takového zisku ale musí zaplatit reálnou daň ve výši 19 procent.
„Přestože tedy zatím ze svého podnikání nic nevydělala, musí někde sehnat peníze na zaplacení daně z nerealizovaného zisku. A to by právě novela měla změnit,“ dodává expert.
Nelze se divit, že se to firmám nelíbilo a nezřídka situaci řešily soudním sporem. „Podle jednoho z rozsudků Nejvyššího správního soudu nemá z ekonomického a právního hlediska zdaňování nerealizovaných kurzových rozdílů žádné opodstatnění, protože se jedná o fiktivní příjem, simulovaný pouze pro účely účetnictví,“ připomněla Gabriela Ivanco, daňová poradkyně nadnárodní poradenské společnosti Mazars.
Nefér se danění takových zisků zdálo i ministru Zbyňku Stanjurovi, a proto opatření prosazoval. „Mně to připadá spravedlivé. Zejména menší podnikatelé z toho museli být překvapeni. Je potřeba, aby daňový poplatník výběru daně rozuměl,“ uvedl ministr. Pokud novinky beze změn projdou celým legislativním procesem, tak začnou platit už od 1. ledna 2024.
