Manželé Váchovi z Velešova opravili kapličku z dob Rakouska-Uherska, vše vlastními silami

Kapličky v malých obcích byly vždy pro obyvatele důležité - aby věděli, kdy je poledne a čas na jídlo, kdy je večerní klekání, nebo oznámení smutných událostí v kraji. Když se o kapli nikdo nestará, může zchátrat nebo dokonce spadnout!

Ve Velešově nedaleko Větrného Jeníkova se tomu podařilo zabránit. Manželé Vladimír a Růžena Váchovi se do opravy kaple pustili vlastními silami. K tomu se však váže mnohem delší příběh, který sahá daleko do minulosti.

Původ prvního Velešova se datuje někam k roku 1300. Tehdy větší Velešov stával na jiném místě, ale když Zikmund táhl z Jihlavy do Kutné Hory, tak ten starý Velešov srovnal se zemí a vypálil ho. Pak byl vybudován tento nový Velešov. Historie o tom příliš nemluví, ale proslýchá se, že stavitel tu kapličku postavil na počest té nově vzniklé vesničky, která nahrazovala tu minulou,“

Stavitel byl prapředek

Vladimír Vácha z Velešova se takto ohlíží za minulostí místní kapličky. Stavitel kaple Matěj Kazda totiž patří do rodiny pana Váchy. „Do našeho rodu zapadá ze strany mojí babičky, která byla za svobodna Kazdová,“ vysvětluje.

To ale není zdaleka jediný důvod, proč se pan Vladimír s manželkou Růženou pustili do oprav kaple na vlastní náklady. Stavba totiž během staletí přežila nejrůznější pokusy o zbourání: „Bylo jich nespočet, například když se místo původní formanské cesty stavěla sjízdná silnice, tak kaplička překážela a měla být odstraněna.“

Zbourání kaple se podařilo zabránit i díky zásahu tatínka pana Váchy a pana faráře Michaličky.

S opravami rodina začala už v 70. letech minulého století, poslední dva roky se manželé Váchovi opět angažují mnohem více. Chystá se totiž vysvěcení kaple a úpravy jejího okolí, které mají být příjemnější pro projíždějící turisty nebo cyklisty.

Ještě předtím ale bylo potřeba kapli natřít zevnitř i zvenku, postarat se o mobiliář, dlažbu a především spravit střechu.

Pan Vácha pak ke kapli vyrobil nové dveře, a původní pamětní kámen, který připomíná čin zdejšího sedláka Matěje Kazdy a je samostatnou památkou evidovanou památkovým úřadem, napevno připojil ke kapličce.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.