Jednou jsem v počítači své matky našel videosoubory, z nichž bylo jasné, že po bytě schovala kamery a rodinu sleduje. Když jsem ji s nimi pak chtěl konfrontovat, soubory už neexistovaly a vše popírala. Vlastně nevím, co jsem viděl a dodnes v tom nemám jasno.
Léta mě strašily vzpomínky na operaci, kterou jsme jako malý zažil. Naši mi ale tvrdili, že jsem nikdy na žádném zákroku nebyl a mám bujnou představivost. V dospělosti jsem se dostal k lékařským záznamům a ukázalo se, že jsem měl pravdu. Následně popřeli, že by mi někdy lhali.
Umíte si představit, že by někdo takhle napadal váš zdravý rozum? Vědomá manipulativní technika, při níž jedna strana zpochybňuje prožitky té druhé a snaží se o to, aby nevěřila svým zážitkům, vzpomínkám, pocitům, ale i obecným faktům, se nazývá GASLIGHTING. A jeho obětí je zřejmě víc, než si myslíme…
Viník bez viny
Manipulátor může oběť podrývat tím, že ji kritizuje, obviňuje ji, že na něco neustále zapomíná, zamlčuje před ní informace, případně ji zesměšňuje nebo ji prohlašuje za přecitlivělou a hysterickou. Může v ní vyvolávat pocity viny za věci, které neudělala. Může jí manipulovat tak, aby sama sobě přestávala důvěřovat, aby si myslela, že je neschopná nebo nezodpovědná.
Strategií je spousta. Gaslighting se objevuje v rodinách, ve vztazích, v práci, ale i politice. Právě takto popisuje u nás zatím neznámý termín i spisovatel Jakub Stanjura, který na jeho nebezpečí upozorňuje ve své nové knize.
Naslouchejme obětem
Novinka z pera českého autora Jakuba Stanjury nese název Srpny. Hlavní hrdinkou knihy je dívka Daniela, která vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s nevysvětlitelnou pravidelností každý srpen a odhalují, jakou manipulací si během let procházela. Autora, který chce na problém gaslightingu v Česku upozorňovat a podrobně ho studoval, jsme se zeptali na několik otázek.
Povědomí o gaslightingu je u nás minimální. Mají to Srpny změnit?
Chtěl jsem si sám v sobě zpracovat téma psychického násilí, které se v domácnostech objevuje. Přiznávám ale, že tam jistý edukativní záměr byl. Šlo mi o to, abych termín gaslighting nejen představil, ale zároveň pomocí něj rozviklal některé stereotypy a ukázal, že toxicita ve vztazích má i jiné, méně nápadné podoby. A že oběti různých forem násilí si zaslouží, abychom jim naslouchali.
Děje se gaslighting často? A kdo bývá jeho obětí?
Myslím si, že kvůli tomu, jak těžce je rozpoznatelný, ho může zažívat víc lidí, než by se zdálo. Někteří čtenáři a čtenářky mi sami psali, že si díky knize uvědomili, že v podobném vztahu pravděpodobně žijí. Oběťmi bývají většinou lidé, kteří o sobě pochybují, mají nízké sebevědomí a nevěří si nebo zažili nějaké trauma, mají psychické potíže apod. Data nemáme, ale reálných příkladů vztahů, ve kterých hrála manipulace velkou roli, jsem bohužel viděl hned několik.
Proč myslíte, že v Česku se o tomhle tématu narozdíl od zahraničí nemluví? Vypovídá to o nás jako o společnosti něco?
Vždycky podle mě trvá než k nám témata, co se řeší v zahraničí, nějak doputují. Bohužel. V médiích se o gaslightingu až na výjimky nepíše – ukazuje to spoustu věcí o nás všech. Připadá mi, že se v Česku domácí násilí, fyzické i psychické, většinou spíše zlehčuje, obzvlášť pokud je v pozici oběti žena a v pozici agresora muž. Oběti bývají velmi často vystaveny nedůvěře (což se týká i případů znásilnění), bývají vnímány jako hysterické a jejich obvinění jako lživá. Myslím si, že je v jistém smyslu sama společnost tak trochu gaslightuje.
„Je levej na matiku“ a další rodičovské chyby
Nemůžeme se divit, že jednou z nejčastějších obětí gaslightingu jsou ti nejzranitelnější – děti. Na co si dát pozor a jak poznat, že jsou ohroženy nebezpečnou manipulací třeba ve škole, do níž se v září vrací?
Ve výchově se jemnější formy gaslightingu můžou podle dětské psycholožky Jany Růžičkové projevovat třeba jako postupné vytvoření špatné pověsti dítěte: „Když rodiče dezinterpretují situace jiným způsobem, než jak se skutečně staly. Jde o zvýrazňování určitých negativních vlastností dítěte, vytvoření lživé charakteristiky dítěte, kdy ho rodiče prezentují jako narušené, zlobivé, nezvladatelné či extrémně labilní až bláznivé,“ upozorňuje psycholožka.
A vzhledem k tomu, že oproti dospělým jsou děti snáze ovladatelné a manipulovatelné, začnou těmto lžím postupně věřit, ztrácejí jistotu ve svět a v sebe sama. Pak se začínají izolovat nebo dostojí své „špatné pověsti“, protože už to vzdaly.
Na co si dát podle psycholožky pozor
- Pohádka o zakletém dítěti: Tím, jak se svými dětmi komunikujete, jakou jim dáváte zpětnou vazbu ohledně jejich chování a schopnosti, si dítě vytváří představu o sobě samém. Můžete tak své dítě zaklít do nějaké formy, kterou mu vtisknete vy sami, a ono se tou formou stává. Takto si dítě může vytvářet mylnou představu o sobě samém jako například o nepříliš chytrém, nešikovném nebo nezvladatelném jedinci.
- Plíživá manipulace: Když vaše dítě přinese dvakrát za sebou špatnou známku třeba z matematiky, nevytvářejte legendu o tom, „že náš Kája je na matiku levej“. Tím se dítě dostává do bludného kruhu. Když si připustí, že mu matika nejde a nikdy nepůjde, přestane ji mít rád, začne se jí bát a to opět podporuje jeho další selhávání v tomhle předmětu. “Přitom na počátku mohlo jít o souhru okolností. Jde o prvek zobecňování, ke kterému máme všichni sklony. Musíme si ale uvědomit, že tím můžeme ovlivnit celý život dítěte,” varuje psycholožka.
Věděli jste, že v některých rodinách dochází ke gaslightingu generačním předáváním? To, v čem vyrostli, rodiče aplikují na své děti, protože jim to přijde normální. Sebereflexe je pak něčím šokujícím.
Bolení bříška i deprese
Zbystřit by určitě měli rodiče, kteří dostávají o dítěti jiné informace od učitelů, které se liší od toho, jak se projevuje doma. „Někdy se stane, že si paní učitelka zařadí dítě do určité kategorie a pak s ním podle toho zachází. Rodiče by určitě měli přemýšlet, co tento rozpor v chování dítěte ovlivňuje. Někdy jde jen o odlišnost ve výchovném stylu, může ale jít i o formu negativního zaměření se dospělého na dítě,“ dodává Jana Růžičková.
Co dětem kvůli gaslightingu hrozí?
- Ztráta sebevědomí
- Deprese
- Úzkostné stavy, noční můry
- Můžou se objevit migrény, bolesti bříška, astma, kožní problémy, snížení imunity. Děti totiž mají oproti dospělým větší tendenci somatizovat.
„S gaslightingem se v praxi příliš nesetkávám. Častěji rodiče vytváří určitou míru tlaku na dítě, příliš ho kontrolují, nedovolují mu být samostatnějším nebo vytvářejí přílišné nároky na jeho samostatnost. Citově ho vydírají a jinak s ním manipulují.“ – Jana Růžičková, psycholožka
Jak gaslightingu předcházet nebo ho řešit? Především spolu v rodině komunikujte. A myslete na to, že dětský psycholog může dát dítěti podporu a dokáže s ním pracovat na rozvoji jeho sebevědomí a sebejistoty. Ideálně společně s vámi.
Udělejte radost svým blízkým i sobě
V našich kamenných obchodech Tchibo kápneme do noty všem. Ať už kávou, něčím do domácnosti, nebo dámskou módou z tohoto článku, kterou v nich najdete už od 4. září.
