ilustrační snímek | foto: Reuters

Téměř každý pátý jelen ulovený na Šumavě měl motolici, člověka neohrožuje

  • 1
Lesníci a zaměstnanci národních parků se podíleli na výzkumu zjišťujícím přítomnost motolice velké v tělech odlovené zvěřiny na české i německé strany Šumavy. U jelenů se s ní setkávali poměrně často, u srnců a divočáků vůbec.

Zajímavé výsledky o výskytu motolice velké u šumavských jelenů přinesl přeshraniční projekt bavorských lesních hospodářů. Pracovali na něm s Národním parkem (NP) Šumava, NP Bavorský les a Lesní správou Neureichenau Bavorských státních lesů.

Při odlovech 650 jelenů se ukázalo, že na české straně Šumavy je parazitickým ploštěncem infikovaných necelých 18 procent jedinců. V Bavorsku bylo nakažených 14,5 procenta odlovených jelenů.

„Výsledky naznačují, že téměř každé páté zvíře z české strany Šumavy je nakažené. U vzorků mezi srnci z obou stran Šumavy jsme zaznamenali pouze jednu nákazu ze 150 vzorků a u téměř pěti set odebraných vzorků z divokých prasat nebyl pozitivní ani jeden,“ shrnuje podrobné výsledky koordinátor projektu za Správu NP Šumava Tomáš Peterka. Současně dodává, že preventivní zásahy proti motolici jsou v ekosystému Šumavy téměř nemožné.

29. března 2018

Zároveň ale ujišťuje, že pro člověka není nebezpečná. „Infikované jedince nelze snadno od zdravých poznat. Lovci si však často povšimnou při vyvrhování zvěře změn na játrech. Ta jsou obvykle zvětšená, se zaoblenými okraji. Povrch jater může obsahovat tmavý pigment a na jejich povrch mohou vystupovat i cysty se zapouzdřenými motolicemi,“ vysvětluje Peterka.

Na české straně Šumavy existovalo podezření na výskyt parazita už v 80. letech minulého století. Potvrzené pitvou ale bylo až v roce 2005. V sousedním NP Bavorský les byla motolice poprvé zjištěna v uloveném kusu jelena až v roce 2019.

Obecně se tento parazit v Evropě vyskytuje už od 19. století, kdy sem byl zavlečen ze Severní Ameriky s dovozy kopytníků chovaných v oborách a parcích.