Plzeňští vědci vynalezli separátor plastů. V budoucnu by mohl pomoci i oddělovat plodiny od plev
Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni posunuli vývoj svého speciálního separátoru. Založený je na elektrostatice. Díky ní dokáže třídit plastový odpad. Na technologii pracují experti z Fakulty elektrotechnické několik let. Teď je ovšem otestovali i u dalších materiálů a zjistili, že separátor dokáže rozdělit i nerostné suroviny nebo třeba zemědělské plodiny.
„Do přístroje nabíráme plastový odpad, který budeme následně separovat. Zatím se zaměřujeme na průmyslový odpad,“ popisuje Jiří Kuthan v jedné z laboratoří na Fakultě elektrotechnické plzeňské univerzity u elektrostatického separátoru.
„Stojíme u laboratorního prototypu, který je výrazně menší. I tak má zhruba dva a půl metru na výšku. Můžeme si to představit jako násypku, do které dáváme materiál. Přes šnekový podavač nám jde odpad do plastové roury, kterou si můžete představit jako o omotanou hadici až do výšky dvou metrů,“ pokračuje v popisu stroje Kuthan.
Přístrojem prochází milimetrové částečky plastů. Každý ale může být z jiného materiálu. „Jsou tam pouze dva druhy, které dopředu známe. Dokáže separovat i trochu větší kusy, asi do centimetru, ale záleží na váze materiálu,“ ujasňuje vědec. Směs pak míří do cyklonu, který dá pryč přebytečný vzduch.
Třídění nábojem
To nejdůležitější se ovšem odehrává v levé části přístroje. Právě tam je vysokonapěťová komora, která se stará o třídění.
‚Zmražení a elektrický puls.‘ Pražští kardiologové zkoušejí novou léčbu arytmie
Číst článek
„Zapnuli jsme separátor a musíme ještě připojit vysoké napětí. Nezbytnou součástí separace proto i vysokonapěťový zdroj,“ popisuje expert.
Část rozemletého obsahu se sype doprava a část doleva. „Částečky vlevo získávají záporný náboj, a ty, co získávají kladný, nám putují do pravého koše,“ dodává Kuthan. Separační komora dělí prvky směsi podle toho, jestli jsou elektrodami přitahovány, nebo odpuzovány.
Plzeňští experti ale zjistili, že tento princip nefunguje jen u plastů. Uplatnění může najít třeba i v zemědělství.
„Poté, co jsme dokončili stavbu základního prototypu pro plastikářský průmysl, tak se na nás obrátil partner z oblasti zemědělství, který by to rád vyzkoušel. Začali jsme se tak věnovat adaptaci technologie pro zemědělské plodiny. V podstatě se snažíme oddělovat zrna od plevele a zároveň zrna od anorganických sloučenin,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny CIMRA František Mach.
Vědci aktuálně pracují na vzniku start-upu, který by technologií uvedl na trh.
