Archivní nahrávky z invaze 21. srpna 1968. Poslechněte si reportáže z období Pražského jara
„Na rozhlasovou vlnu přichází kovový tón.“ Vysílané komentáře odsuzovaly dění po lednu 1968
Československo po vpádu vojsk Varšavské smlouvy postupně sevřela komunistická normalizace. Nástrojem propagandy režimu se stal i Československý rozhlas. A tak například vysílané komentáře často velmi tvrdě a nevybíravě odsuzovaly všechno dění po lednu 1968.
Potvrzení vedoucí úlohy strany, schvalování okupace jako bratrské pomoci. Tak vypadaly Rozhlasové noviny na začátku 70. let. Desítky komentářů mířily především proti reformním politikům nebo zahraničním i domácím novinářům.
Cílem kritky se stal Sláva Volný
Čtěte také
„Předmětem pozornosti byl tentokrát můj rozhovor se zpěvačkou Hanou Hegerovou.Morálka prý plakala v koši na odpadky a Volný se nezměrně styděl. Škoda, že ji tam neviděl plakat v 68 roce.“
Cílem kritiky se tak stal třeba rozhlasový komentátor Sláva Volný, který po okupaci Československa v srpnu 1968 emigroval. Dál se ale snažil dodávat Čechoslovákům naději ve vysílání Svobodné Evropy. O to víc na něj reagovala normalizační moc.
„Co se týče nespokojenosti Slávy Volného s tím, že je házen do jednoho pytle se sudetoněmeckými revanšisty, jistě své rozhořčení nemyslí vážně. Vždyť si tuto cestu – cestu otevřené zrady vlasti – vybral dobrovolně.“
„Těžko říct, jakým dojmem na posluchače tehdejšího rozhlasu působili všechny tyhle komentáře,“ vysvětluje dramaturg a znalec rozhlasové historie Tomáš Černý.
„Protože po tom období Pražského jara, kdy se to v rozhlase rozvolňovalo a bylo to daleko přívětivější, najednou zase přichází tenhle kovový, syrový, hnusný tón na rozhlasovou vlnu a lidé měli přistoupit na to, že je to takhle správně, že to byla bratrská pomoc a že Pražské jaro se nemělo stát.“
Čtěte také
Zvláštní prázdnota
Mezi normalizační komentátory patřil i Jaroslav Mráz, který vystupoval pod pseudonymem Xaver. Pro normalizační režim psal minutové odsudky a propagandu.
„Dřímal v lehátku jeden náš prominent a nyní emigrant. A probudilo ho ze spaní cvakání fotokamer a otázka: Cítíte se být ještě komunistou?“
„A to bylo tak hloupé a tak pitomé, že to vlastně komunisté sami zastavili a nechali smazat drtivou většinu z těch asi čtyř set příspěvků, které se odvysílaly,“ upozorňuje Tomáš Černý. „Takže to co se dochovalo v archivu je v podstatě krotká varianta toho, co tenkrát rozhlas od toho 69 dál posílal do éteru.“
„A tak asi vznikl ten politický článek - Komunistická emigrace z Československa se probouzí ze spánku.“
„Ten počátek 70. let to je nejhorší. Potom nastává taková zvláštní prázdnota, kdy sice propaganda jede, ale jsou ty hrany takové obroušené. Přelom sedmdesátek, osmdesátek to je úplná nicota. To je nijaké lidsky, nijaké autorsky a teprve druhá půlka 80. let s perestrojkou a s Glasností umožňuje jakýsi návrat něčeho trošku krevnatějšího do rozhlasového éteru směrem ke konci 80. let,“ dodává Tomáš Černý.
Svoboda se nejen do rozhlasového vysílání vrátila až po Sametové revoluci v listopadu 1989.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
