Přísnější ‚lex Babiš‘ má mezery, varuje protikorupční organizace. Vypadla z něj online média
Termín „lex Babiš“ zná česká politika už déle než sedm let. Zákon o střetu zájmů, který neoficiálně odkazuje k expremiérovi a předsedovi ANO Andreji Babišovi, zakazuje členům vlády podnikat. Od nového roku se navíc zpřísní. Nebude ho možné obcházet svěřenskými fondy a přímo zakáže politikům vlastnit média. Protikorupční organizace ale tvrdí, že i přesto má nová legislativa mezery, a to kvůli internetovým serverům a sociálním sítím.
„Online média jsou dnes největším zdrojem informací pro celou českou společnost. Tím pádem je to veliká díra v zákoně. Dalo by se říct, že je to způsob, jak ten zákon obcházet,“ vysvětluje pro Radiožurnál Martin Luhan z protikorupční iniciativy Rekonstrukce státu.
Protikorupční organizace kritizují, že zpřísnění zákona o střetu zájmů nemusí stačit. Téma pro Kateřinu Součkovou
Novela sice zakazuje politikům vlastnění mediálních domů nebo provozování rozhlasového a televizního vysílání, stále se ale vztahuje jen na takzvaná tradiční média. Toho by teoreticky mohl využít právě bývalý premiér.
„Andrej Babiš by například mohl formálně rozdělit vydavatelství MAFRA na část online médií a část klasických tištěných médií. Tu klasickou tištěnou část by musel prodat, ale tu online část by si mohl nechat,“ popisuje mediální analytik Filip Rožánek.
Zároveň ale dodává, že takový postup je ale podle něj spíše nepravděpodobný. „Vzhledem k tomu, v jaké situaci je tiskový trh, tak si nemyslím, že by někdo kupoval vydavatelství MAFRA bez online médií.“
Co jsou online média?
Vymezit online média zákonem je ale podle Rožánka prakticky nemožné. „V českém právním systému nikdy neexistovala definice internetového média. A bude s technologickým rozvojem, čím dál obtížnější ji napsat, protože internet nabízí širokou škálu obsahů a formátů. Je blog internetové médium? Je kanál na síti TikTok nebo YouTube internetové médium? A co třeba podcasty?“ ptá se Rožánek.
To si uvědomuje i Martin Luhan z Rekonstrukce státu. I přes to je ale podle něj důležité o modernizaci mediální legislativy přemýšlet.
‚Lex Babiš‘ bude přísnější. Pavel podepsal tvrdší podmínky pro zákaz vlastnictví médií politiky
Číst článek
„Naším hlavním cílem je přimět politiky, konkrétně ministerstvo kultury, aby došlo k dlouho potřebné revizi mediální legislativy v Česku. Ta zcela zaspala dobu. Máme regulaci z devadesátých let, což je období, kdy některá média neexistovala, už s námi na světě desítky let jsou, tak si jich všimněme a zohledněme to v zákonech,“ zdůrazňuje Luhan.
Zásadnější změny ale ministerstvo kultury zatím nechystá. Spolehnout se chce na evropskou regulaci.
„Pojem online média ani internetového média není právním řádem momentálně vymezen. Nicméně v současné době se finalizuje příprava na řízení Evropské unie o svobodě sdělovacích prostředků, takzvaný European Media Freedom Act, a toto zařízení obsahuje mimo jiné definici poskytovatele mediálních služeb. Jakmile bude známa konečná podoba, může být rozhodnuto o případných dalších krocích,“ říká mluvčí resortu Petra Hrušová.
Evropské nařízení má podle ministerstva například přesně definovat poskytovatele mediální služby. Bez ohledu na to, jako formou se služba šíří.
