Prostořecí pejsci se vydávají na trestnou výpravu.
Každý rok se do kin dostane několik filmů, které jsou určeny rodinám s malými dětmi. Protagonisty takovýchto snímků jsou obvykle (mluvící) zvířátka či různé typy fantazijních postaviček (superhrdinové, mimozemšťané, oživlé hračky a tak dále). Jednou za čas se ale také objeví film, který na první letmý pohled vypadá jako další z nekonečné řady takových – ovšem jen do chvíle, než některá z postav promluví poněkud nevhodně nebo udělá něco, co by děti v předpubertálním věku rozhodně neměli na plátně vidět. Záhy se tak ukáže, že se jedná o nekorektní a podvratnou parodii, jež je cílena výhradně na dospělé publikum. Takovými snímky byly v předchozích letech například dvoudílná série Méďa (2012 a 2015) nebo animované Buchty a klobásy (2017). A přesně takoví jsou i aktuální Vocasy na tripu.
Protagonistou příběhu je dobrosrdečný voříšek Regie, jenž je svým majitelem záměrně ponechán napospas uprostřed velkoměsta. Tam narazí na trojici tuláckých psů, kteří ho přijmou mezi sebe a pomohou mu v uskutečnění jeho plánu – najít bývalého páníčka a tvrdě se mu za jeho zradu pomstít.
Putování se sprosťáky
Rozverný počin režiséra Joshe Greenbauma (Barb a Star jedou do Vista del Mar /2021/) a scenáristy Dana Perraulta (seriál Americký vandal /2017/) ve vyprávění využívá standardní šablonu komediálních road-movie o malé skupině přátel (v tomto případě mluvících psů), kteří pod nějakou záminkou putují z bodu A do B.
Děj tak sestává převážně z rozmanitých dobrodružných epizodek, během nichž se hrdinové blíže poznávají a utužují vztahy mezi sebou. Oproti dětským snímkům s obdobným konceptem jsou však Vocasy na tripu plné velmi vulgárních dialogů, explicitních sexuálních narážek a fekálních gagů.
Tvůrci pracují primárně s vděčným a osvědčeným modelem, kdy jsou roztomilost a nevinnost zvířecích hrdinů konfrontovány s tvrdou životní realitou, popřípadě dochází k převádění specifik lidského světa na zvířecí (viz na ulici se prostituující feny). Výsledkem jsou cynismem a zlomyslností nasáklé černohumorné scény, které jsou nevybíravým výsměchem naivitě a bezelstnosti generickým “psím” dojákům (dojde například i na Marley a já /2008/).
Nejlepší je film v momentech, kdy si vychytrale utahuje z laciných klišé a patosu této sorty filmů. A je proto škoda, že zde není více prostoru pro geniální nápady typu “vyprávějící labrador” nebo vedlejší postavy, jako je policejní německý ovčák, jenž je skvělou satirou namistrovaných buranských představitelů zákona.
Psi na houbičkách
Kompilát extrémně sprostých slovních výměn, na něž se místy nechytá ani skvadra ze South Parku, prvoplánových nechutností (třeba hromadný útěk za pomoci exkrementů) a několika obligátních dojemných vsuvek, které zde nefungují o nic hůře než ve vážně míněných předobrazech, občas naruší nadprůměrně vyvedená pasáž, která jako by vypadla z minimálně o třídu lepšího filmu. Vynikající je zejména sekvence složená z nápaditě pojatých drogových halucinací nebo finální zúčtování opepřené o jeden novodobý popový hit.
Nemilou zprávou je, že v tuzemských kinech byl film nasazen téměř výhradně v dabované verzi. Naštěstí je české znění v tomto případě velice zdařilé. Co se týče kupříkladu nadávek, tak je i snaživě kreativní a rozhodně ne vyměklé.
I tak ale zamrzí, že si domácí publikum nebude moci užít originální zvukovou stopu, v níž psí hrdinové promlouvají hlasy Willa Ferrella, Jamieho Foxxe nebo Isly Fisherové. Navíc nemůže být pochyb o tom, že některé verbální vtipy či hlášky jsou prakticky nepřeložitelné.
Foto: Cinemart
- Info
- Trailer
- Plakát
Originální název: Strays
Režie: Josh Greenbaum; Scénář: Dan Perrault
Hrají: Will Ferrell, Jamie Foxx, Will Forte, Isla Fisherová, Sofía Vergaraová a další
Žánr: komedie; Země původu: USA; Stopáž: 93 minut
Premiéra: 17. 8. 2023
