Chtěl po Agrofertu 300 tisíc a pak změnil výpověď. I tak podle policie bývalý manažer firmu nevydíral
Policie odložila podnět na trestní stíhání bývalého manažera Čapího hnízda Tomáš Raka. Ten se mohl podle soudce dopustit vydírání, když po Agrofertu neúspěšně požadoval přes tři sta tisíc korun. Když mu je firma nedala, tak změnil svou výpověď v kauze. Podnět podal soudce Jan Šott, který v lednu nepravomocně osvobodil bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo.
Rak se mohl podle Šotta dopustit vydírání, když po Agrofertu požadoval 350 tisíc korun, které mu firma nedala, a on poté změnil svou výpověď v kauze. Podle policie ale nezákonně nejednal. Uvedl to obvodní státní zástupce pro Prahu 4 ve vyjádření pro ČT.
Před Stanjurou prověřila reklamu na Čapím hnízdě i Schillerová. Bez zjištění, přesto ji chtěla opět prošetřit
Číst článek
Šott v rozsudku poukázal, že Rak při výslechu v srpnu 2018 na policii uvedl, že o vlastnictví Čapího hnízda nevěděl. Svou výpověď ale změnil v září 2021, kdy řekl, že se mohl domnívat, že Čapí hnízdo vlastní Andrej Babiš nebo Agrofert.
Bývalý manažer Čapího hnízda svůj krok zdůvodňoval obavami o zdraví své a své rodiny nebo tlakem ze strany Babišových obhájců. Kriminalisté Tomáše Raka prověřovali také kvůli možné křivé výpovědi, ale nedokázali určit, která z jeho výpovědí měla být nepravdivá.
Policie nyní odmítla i Šottův podnět na spáchání trestného činu vydírání. „Ze strany policejního orgánu byl po vyhodnocení a provedení základního šetření založen ad acta s tím, že věc nevykazuje znaky trestného činu,“ řekl ČT státní zástupce Jan Vychyta s tím, že žalobci se nechystají odvolat.
Další křivé výpovědi
Kromě toho kriminalisté také zkoumají další dva svědky, kteří podle soudce Šotta vypovídali nepravdivě. Konkrétně jde o možné křivé výpovědi finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové a člena představenstva firmy Imoba Františka Šlingra.
Procházková ve své výpovědi mimo jiné popřela, že jednala o úvěru pro Farmu Čapí hnízdo. Uvedla, že působila při oslovení banky pouze jako zprostředkovatel pro Janu Nagyovou. Její výpověď ale podle soudce byla v rozporu se slovy bankéře Filipa Koutného i vnitřními záznamy banky. Policie v případu zahájila na začátku července úkony trestního řízení. „Stále probíhá prověřování,“ odpověděl obvodní státní zástupce pro Prahu 2 Tomáš Svoboda.
Doměřená daň za reklamu na Farmě Čapí hnízdo dělá přes 1,2 milionu. Agrofert ji nakoupil za 190 milionů
Číst článek
Šlingr u soudu tvrdil, že Babiš do vedení Čapího hnízda nezasahoval a při jednání s marketingovými specialisty Jakubem Antošem a Terezou Svěrákovou byl jen prostředníkem.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají.
Podle Městského soudu v Praze se ale v řízení neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost z holdingu Agrofert účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Důvodem pro vyčlenění firmy byly podle něj spíše rodinné vztahy. Agrofert z Babišových svěřenských fondů a Farma Čapí hnízdo si navíc podle soudce vzájemně nekonkurovaly na stejném relevantním trhu.
Státní zástupce se zprošťujícím rozsudkem nesouhlasí, v odvolání žádá jeho zrušení a vrácení případu zpět k městskému soudu.
