Na jihu USA dál padají teplotní rekordy, nejteplejší je i voda v Mexickém zálivu
18.8.2023 10:10 | MIAMI
(ČTK)
Teplota vody při pobřeží na jihovýchodě USA za této situace místy šplhá až ke 38 stupňům Celsia, zatímco průměr pro celý Mexický záliv se pohybuje okolo 31 stupňů. "Mexický záliv byl tento týden tak teplý, jaký nebyl v žádném momentě v žádném roce od začátku měření," uvedl místní meteorolog Michael Lowry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Části amerického jihu zažívají vedra prakticky nepřetržitě od konce června, kdy se nad regionem rozhostila zóna vysokého tlaku vzduchu označovaná jako tepelný dóm. Florida například od 23. června do minulého víkendu zažila jen tři dny, kdy v žádné části státu neplatila výstraha ohledně vysokých teplot.
Obyvatelé na jihu USA jsou na vedra zvyklí, ta letošní jsou však bezprecedentní svou vytrvalostí. Město Phoenix v Arizoně zažilo 31 dní v řadě, kdy teplotní maximum dosáhlo alespoň 43 stupňů Celsia, což byla série o 13 dní delší oproti dřívějšímu rekordu. Okres Maricopa, kde Phoenix s 1,6 miliony obyvatel leží, už eviduje 89 úmrtí spojených s vedrem, a letošní bilance je tak aktuálně vyšší, než byla ve stejné fázi ta loňská, která nakonec dosáhla rekordních 425 úmrtí.
Do Phoenixu se tento týden vrátily pocitové teploty ve stínu nad 40 stupni, ovšem víkend zde má přinést jisté ochlazení. Nový nápor veder čeká ale oblasti na pobřeží Mexického zálivu. Už v posledních dnech tam padaly teplotní rekordy, když například New Orleans zaznamenalo šest dní po sobě maxima na úrovni alespoň 100 stupňů Fahrenheita, neboli necelých 38 stupňů Celsia. Stát Louisiana kvůli extrémnímu horku a vlhkosti v pondělí vyhlásil nouzový stav.
V sousedním Texasu bylo období mezi 6. a 12. srpnem pro několik lokalit nejteplejším sedmidenním úsekem od počátku měření, uvedla americká Národní meteorologická služba (NWS). V Houstonu, kde v součtu celé metropolitní oblasti žije pět milionů lidí, dosáhla průměrná teplota 33,5 stupně. Vývoj na Floridě mezitím podle WP nasvědčuje nejteplejšímu srpnu v dějinách státu.
Teplota vody při pobřeží na jihovýchodě USA za této situace místy šplhá až ke 38 stupňům Celsia, zatímco průměr pro celý Mexický záliv se pohybuje okolo 31 stupňů. "Mexický záliv byl tento týden tak teplý, jaký nebyl v žádném momentě v žádném roce od začátku měření," uvedl místní meteorolog Michael Lowry. Odchylka od průměru z posledních dekád v dané části roku podle něj dosáhla skoro 1,5 stupně Celsia.
Deník Tampa Bay Times podotýká, že "na každém stupni záleží", pokud jde o vliv na sílu hurikánů, které každý podzim region zasahují. Situaci analyzoval několik dní poté, co americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) aktualizoval letošní hurikánovou předpověď a výrazněji se přiklonil ke scénáři nadprůměrně vážného období těchto bouří.
List vysvětluje, že energie z nezvykle teplé vody může přispět ke vzniku bouře přímo nad Mexickým zálivem nebo může popohnat hurikán přicházející z Atlantiku. Podle vědce Jeffa Masterse, který dříve působil v NOAA, panuje shoda na tom, že každé oteplení oceánu o jeden stupeň znamená asi pětiprocentní posílení větru provázejícího hurikán. Také znamená asi 50procentní nárůst škod, řekl Masters.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Panama už má první klimatické vysídlence, obyvatele ostrova ohroženého mořem
Vědci v knize popisují, jakým způsobem se podle nich šíří dezinformace o klimatu
Senátoři dnes schválili novelu, která dává zelenou agrovoltaiceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
mara polasek
18.8.2023 06:24co ma spolecneho ohrev povrchu s obsahem co2? kdyz v 5 000 m nad povrchem mrzne? neni to zpusobeno spise cca 900w/m2 solarniho vykonu, ktery nam dodava nase hvezda?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.8.2023 13:06 Reaguje na mara polasek;)
https://skepticalscience.com/How-Increasing-Carbon-Dioxide-Heats-The-Ocean.html
Odpovědět
https://skepticalscience.com/How-Increasing-Carbon-Dioxide-Heats-The-Ocean.html
mara polasek
18.8.2023 18:10 Reaguje na Petr EliášZde je třeba zdůraznit, že množství změn sestupného tepelného záření ze změn oblačnosti v experimentu je mnohem větší než postupné změny oteplování způsobené lidskými emisemi skleníkových plynů, ale vztah byl přesto stanoven.
strucne receno, oblacnost ma zasadni vliv, ale co2 proste skodi.
ikdyz dendrologicke studie jasne uvadeji vetsi prirustky lepsi hospodareni s vodou.
tesim se az klimaticka bublina praskne a budeme si zit normalni zivot a starat se o prirodu bojovat proti znecistovani a plundrovani. a ne se prehadovat o plyn bez ktereho by zivot na planete zanikl.
https://echo24.cz/a/HPmJk/zpravy-svet-tichy-ocean-se-ochlazuje-vedecka-studie-proti-trend-globalni-oteplovani
Odpovědět
strucne receno, oblacnost ma zasadni vliv, ale co2 proste skodi.
ikdyz dendrologicke studie jasne uvadeji vetsi prirustky lepsi hospodareni s vodou.
tesim se az klimaticka bublina praskne a budeme si zit normalni zivot a starat se o prirodu bojovat proti znecistovani a plundrovani. a ne se prehadovat o plyn bez ktereho by zivot na planete zanikl.
https://echo24.cz/a/HPmJk/zpravy-svet-tichy-ocean-se-ochlazuje-vedecka-studie-proti-trend-globalni-oteplovani
PE
mara polasek
19.8.2023 08:16 Reaguje na Petr Eliášdobre tak jinak.
lide produkuji cca 3,5% celkovych emisi co2 a vy si myslite ze to zavini otepleni planety?
mel by jste si opet prostudovat prirodovedu zakladni skoly a tolik neverit lidem kteri jsou placeni z fondu klimaalarmistu.
Odpovědět
lide produkuji cca 3,5% celkovych emisi co2 a vy si myslite ze to zavini otepleni planety?
mel by jste si opet prostudovat prirodovedu zakladni skoly a tolik neverit lidem kteri jsou placeni z fondu klimaalarmistu.
PE
Petr Eliáš
20.8.2023 05:36 Reaguje na mara polasekJeee zase tenhle blábol o 3,5%.😂 děláte ze sebe hlupáka...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.8.2023 08:34 Reaguje na Petr EliášPresne to vo Vašom článku píšu, oblačnosť má oveľa väčší vplyv, CO2 je nemerateľné. Zase nemáte argumenty iba posmešky. :D :D ak píšete o hlupákoch tak sa pozrite do zrkadla.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2023 08:49 Reaguje na Vladimir Mertan1* Vidím to úplně stejně, týdny bezoblačné oblohy dělají mnohem větší paseku (d/t) než sodovčák.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.8.2023 13:27 Reaguje na Karel ZvářalJasne, naviac tepla dodá oceánom priame slnko - teda všetko pretože skleníkový efekt žiadne dodatočné teplo nepridáva. Ale v tom článku rozoberajú to spätné žiarenie. Že to teplo nemá kam uniknúť, resp že sa vracia naspäť a ešte viac ten oceán zohrieva to by malo robiť tých pár molekúl CO2. Meraniami dokazujú, že mraky to teplo vedia vrátiť späť, to je známa vec že keď je v noci zamračené, tak je teplejšie. Pri CO2 ide o nemerateľné množstvá žiarenia, resp. sa spektrá prekrývajú s molekulami H2O. Aj pri bezoblačnej oblohe je vo vzduchu nad teplým morom nejakých 50 000 PPM H2O oproti 400 PPM CO2. Pritom H2O má širšie spektrum zachytávania infra žiarenia ako CO2.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2023 13:39 Reaguje na Vladimir MertanJak už jsem zmiňoval vícekrát, to nerovnoměrné oteplování ukazuje na jiné vlivy, než je +- rovnoměrně rozptýlený kysličník. Osobně větší váhu dávám denní bezoblačné obloze (zejména nad souší), odkud vítr žene teplo na/d moře. V noci tolik nefouká, takže noční ochlazování se tolik neprojeví jako denní ohřívání. Zejména sev polokoule s větším zastoupením pevniny má to oteplování viditelnější, důvod dle mého je zřejmý.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
20.8.2023 15:31 Reaguje na Vladimir MertanTy někomu budeš říkat hlupák, šašku počmáranej? Ty? Vzpomeň si jak jsi tu obhajoval názor, že CO2 vlastně atmosféru chladí a pak si nafackuj. :D
Zkus si ten článek přečíst ještě jednou a použít kedlubnu ty bambulo. :D
Odpovědět
Zkus si ten článek přečíst ještě jednou a použít kedlubnu ty bambulo. :D
VM
Vladimir Mertan
20.8.2023 19:58 Reaguje na Petr EliášKto má hlavu len na to aby mu nepršalo do krku má naozaj problém si prečítať text s porozumením. Už asi 5x píšeš nezmysel o mojej obhajobe nejakého článku o chladiacom účinku CO2. Nič také som neobhajoval jednoducho som zverejnil článok o vedení tepla v atmosfére. Ten článok písal človek, ktorý sa vedením tepla zaoberá profesionálne v stavebníctve a o vedení tepla napísal aj skriptá. Ak chceš o tom článku polemizovať, nech sa páči použi svoje rozsiahle vedomosti z fyziky a napíš čo bolo v článku zle. Pre osvieženie pamäti sem dávam záver článku aj odkaz na celý článok: "Příroda nemůže a nepracuje tak, aby o její teplotní stabilitě a nastavení rozhodoval stopový skleníkový plyn s objemovým podílem 0,04 %. CO2 neřídí ani teplotu atmosféry, ani zemského povrchu. Tepelné záření navíc nesálá přímo od zemského povrchu rovnou až do kosmu, neboť je pohlceno skleníkovou atmosférou. Každá vrstva atmosféry je beze zbytku zaplněna plynem (=vzduchem) a tepelným zářením, které odpovídá místní teplotě.
Hledáme-li pro CO2 nějakou významnější teplosměnnou roli, působí spíš chladivě, protože zvyšuje sálavost atmosféry a tím i únik (původně slunečního) tepla zpět do Vesmíru.
Nejdůležitější je, že teplosměnného procesu v atmosféře mezi Zemí a nebem se neúčastní jen stopový skleníkový plyn, ale celá atmosféra včetně neskleníkových plynů kyslíku a dusíku. Zploštit tuto úlohu jen na roli jednoho a velmi slabě zastoupeného skleníkového plynu je křečovitým nepochopením mohutné sálavé podstaty zemského termodynamického systému."
https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/sklenikove-plyny-maji-nevyznamny-vliv-na-teplotu-na-zemi
Odpovědět
Hledáme-li pro CO2 nějakou významnější teplosměnnou roli, působí spíš chladivě, protože zvyšuje sálavost atmosféry a tím i únik (původně slunečního) tepla zpět do Vesmíru.
Nejdůležitější je, že teplosměnného procesu v atmosféře mezi Zemí a nebem se neúčastní jen stopový skleníkový plyn, ale celá atmosféra včetně neskleníkových plynů kyslíku a dusíku. Zploštit tuto úlohu jen na roli jednoho a velmi slabě zastoupeného skleníkového plynu je křečovitým nepochopením mohutné sálavé podstaty zemského termodynamického systému."
https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/sklenikove-plyny-maji-nevyznamny-vliv-na-teplotu-na-zemi
PE
Petr Eliáš
21.8.2023 08:57 Reaguje na Vladimir MertanJojo, jen sem tu patlaninu opět kopíruj. :D
Tak zkus si projít ty pitomosti:
1. Od p. Metelky k tomu blábolivému článku:
Ladislav Metelka24.10.2019 23:26 Reaguje na Vladimir Mertan
Jirku Hejhálka znám osobně, ale napsal tam spoustu nesmyslů... Například: "Pozemské tepelné záření je dokonale pohlcováno už ve velmi tenké vrstvě atmosféry o tloušťce nejvýš pár desítek metrů nad povrchem a v žádném případě nemůže přímo unikat do vesmíru." Může. Průměrně asi 40 W/m2 v oblasti tzv. atmosférického okna, kde atmosféra pohlcuje jen málo, dál 30 W/m2 je do kosmu emitováno oblačností a 170 W/m2 vzduchem v atmosféře... Takže celkem do kosmu v IR záření odchází nějakých 240 W/m2 (průměrně).
2. Další pitomost v článku:
,,Množství CO2 v ovzduší v tom hraje podružnou roli: celá atmosféra totiž vytváří "sálavé" vrstvy, definované vlastní teplotou, která s výškou klesá. Každá vrstva pak podle Planckova zákona sdílí (vyměňuje si) sálavé teplo s teplejší vrstvou pod ní a s chladnější nad ní.,,
https://www.noaa.gov/jetstream/atmosphere/layers-of-atmosphere
Takže evidentně tomu Hejhálek moc nerozumí, ničím to nepodložil a napsal hromadu kravin. Ale to nevadí, důležité ale je, že to někoho jako ty nakrmilo, že? :D
Odpovědět
Tak zkus si projít ty pitomosti:
1. Od p. Metelky k tomu blábolivému článku:
Ladislav Metelka24.10.2019 23:26 Reaguje na Vladimir Mertan
Jirku Hejhálka znám osobně, ale napsal tam spoustu nesmyslů... Například: "Pozemské tepelné záření je dokonale pohlcováno už ve velmi tenké vrstvě atmosféry o tloušťce nejvýš pár desítek metrů nad povrchem a v žádném případě nemůže přímo unikat do vesmíru." Může. Průměrně asi 40 W/m2 v oblasti tzv. atmosférického okna, kde atmosféra pohlcuje jen málo, dál 30 W/m2 je do kosmu emitováno oblačností a 170 W/m2 vzduchem v atmosféře... Takže celkem do kosmu v IR záření odchází nějakých 240 W/m2 (průměrně).
2. Další pitomost v článku:
,,Množství CO2 v ovzduší v tom hraje podružnou roli: celá atmosféra totiž vytváří "sálavé" vrstvy, definované vlastní teplotou, která s výškou klesá. Každá vrstva pak podle Planckova zákona sdílí (vyměňuje si) sálavé teplo s teplejší vrstvou pod ní a s chladnější nad ní.,,
https://www.noaa.gov/jetstream/atmosphere/layers-of-atmosphere
Takže evidentně tomu Hejhálek moc nerozumí, ničím to nepodložil a napsal hromadu kravin. Ale to nevadí, důležité ale je, že to někoho jako ty nakrmilo, že? :D
VM
Vladimir Mertan
21.8.2023 18:58 Reaguje na Petr EliášZjavne tomu nerozumieš ty. Samozrejme je to možno od Hejhálka technická pojmová chyba, ale predsa sa stále bavíme o troposfére. Celý ten údajný otepľovací humbug sa odohráva v troposfére. Na zmysle článku to vôbec nič nemení. Normálny priemerne inteligentý človek by to pochopil.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.8.2023 19:14 Reaguje na Petr EliášP. Metelka si citát Hejhálka vymyslel a potom ho kritizoval. Nakoniec to ma nemusí zaujímať, pretože sa bavíme my dvaja a nie p. Metelka. V každom prípade tento citát v článku nie je takže tvoje argumenty sú úplne ale úplne mimo. Prečítal si si to vôbec? Pochopil si z toho niečo?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
1.9.2023 14:03 Reaguje na Vladimir MertanPříroda nemůže a nepracuje tak, aby o její teplotní stabilitě a nastavení rozhodoval stopový skleníkový plyn s objemovým podílem 0,04 %. CO2 neřídí ani teplotu atmosféry, ani zemského povrchu.
Hejhálek nepochopil, že dôležitá je citlivosť klímy na dodávanie nadbytku skleníkových plynov do atmosféry. Dodanie CO2 je len prvý krok, po istom čase sa rozbehne kladná väzba za pomoci stúpajúcej teploty oceánov, vodnej pary, metánu atď. A presne to prebieha.
Takže je Hejhálkov výrok "CO2 neřídí ani teplotu atmosféry" zbytočný, pretože solídni klimatologovia neuvažujú len o CO2.
Odpovědět
Hejhálek nepochopil, že dôležitá je citlivosť klímy na dodávanie nadbytku skleníkových plynov do atmosféry. Dodanie CO2 je len prvý krok, po istom čase sa rozbehne kladná väzba za pomoci stúpajúcej teploty oceánov, vodnej pary, metánu atď. A presne to prebieha.
Takže je Hejhálkov výrok "CO2 neřídí ani teplotu atmosféry" zbytočný, pretože solídni klimatologovia neuvažujú len o CO2.
JP
Jaroslav Pobeha
1.9.2023 14:35 Reaguje na Jaroslav PobehaOkrem toho, zaujímavé je, že omnoho menšie úniky oxidu siričitého (značne menej než 30 miliard ton a to jednorazovo) zo sopiek dokážu znížiť teplotu o jeden aj viac stupňov.
Naštudujte si a pán Hejhálek tiež, čo boli roky bez leta pri výbuchoch Tambory v 19tom storočí, Laki v 18tom storočí a Salamas v 13tom. A o tom nikto z prírodovedcov nepochybuje.
Odpovědět
Naštudujte si a pán Hejhálek tiež, čo boli roky bez leta pri výbuchoch Tambory v 19tom storočí, Laki v 18tom storočí a Salamas v 13tom. A o tom nikto z prírodovedcov nepochybuje.
JP
Jaroslav Pobeha
1.9.2023 13:45 Reaguje na Vladimir MertanHledáme-li pro CO2 nějakou významnější teplosměnnou roli, působí spíš chladivě, protože zvyšuje sálavost atmosféry a tím i únik (původně slunečního) tepla zpět do Vesmíru.
Toto mohol napísať len blb, ktorý o fyzike nemá ani potuchy. Ako môže CO2 zvyšovať sálavosť ? Sálavosť sa zvýši, keď stúpne teplota čierneho telesa - čo je istá záporná spätná väzba. A tiež keď v ceste nestojí polopriepustný filter pre žiarenie, .
Odpovědět
Toto mohol napísať len blb, ktorý o fyzike nemá ani potuchy. Ako môže CO2 zvyšovať sálavosť ? Sálavosť sa zvýši, keď stúpne teplota čierneho telesa - čo je istá záporná spätná väzba. A tiež keď v ceste nestojí polopriepustný filter pre žiarenie, .
VM
Vladimir Mertan
20.8.2023 20:04 Reaguje na Petr EliášAK by si mal problém nájsť tú problematickú vetu, autor článku píše:
"Hledáme-li pro CO2 nějakou významnější teplosměnnou roli, působí spíš chladivě, protože zvyšuje sálavost atmosféry a tím i únik (původně slunečního) tepla zpět do Vesmíru."
Odpovědět
"Hledáme-li pro CO2 nějakou významnější teplosměnnou roli, působí spíš chladivě, protože zvyšuje sálavost atmosféry a tím i únik (původně slunečního) tepla zpět do Vesmíru."
PE
VM
Vladimir Mertan
20.8.2023 20:22 Reaguje na Petr Eliášhttps://root-nation.com/sk/ua/news-ua/it-news-ua/ua-earths-thermosphere-highest-temperature-solar-storms/ Zaujímavý článok o termosfére kde je chladiaci účinok CO2 zrejmý: "Z dlhodobého hľadiska však teploty v termosfére klesajú, pretože nadbytok CO2 v termosfére v dôsledku klimatických zmien zvyšuje infračervené emisie do vesmíru, uvádza štúdia zverejnená 8. mája v časopise Earth Atmospheric and Planetary Sciences."
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
20.8.2023 18:46 Reaguje na mara polasekAsi se na to budete muset podívat globálně. Někde se může ochlazovat, proč ne, ale povrch Země jako celek se vytrvale ohřívá - a to je ten problém, ne?
K CO2: Vliv CO2 propočetl už před asi 170 lety Swante Arrhenius. A propočetl to dobře, výsledek sedí i po těch letech. Puklice na hrnci také obsah hrnce nijak nezahřívá, ale brání ochlazování. A když budete malinko ohřívat, prostě se teplota uvnitř bude zvyšovat. Vím, hodně jednoduché přirovnání...ale když čtu vaše náhledy na věc...
Přírůstky stromů se samozřejmě zvyšují, jsou na to studie různě po světě. Jenže my potřebujeme, aby nám fungovalo víc věcí než přírůstky stromů, ne? Navíc jsou malé na to, aby pohltily dostatek CO2...Také je to dřevo řidší = méně pevné, takže víc polomů a tak dokola.
Jasně, je nezbytné se začít vážně věnovat i plundrování Země jako celku vlastníma rukama. O tom není pochyb. Ale na vážnosti role CO2 to nic prostě nemění, je mi líto.
Odpovědět
K CO2: Vliv CO2 propočetl už před asi 170 lety Swante Arrhenius. A propočetl to dobře, výsledek sedí i po těch letech. Puklice na hrnci také obsah hrnce nijak nezahřívá, ale brání ochlazování. A když budete malinko ohřívat, prostě se teplota uvnitř bude zvyšovat. Vím, hodně jednoduché přirovnání...ale když čtu vaše náhledy na věc...
Přírůstky stromů se samozřejmě zvyšují, jsou na to studie různě po světě. Jenže my potřebujeme, aby nám fungovalo víc věcí než přírůstky stromů, ne? Navíc jsou malé na to, aby pohltily dostatek CO2...Také je to dřevo řidší = méně pevné, takže víc polomů a tak dokola.
Jasně, je nezbytné se začít vážně věnovat i plundrování Země jako celku vlastníma rukama. O tom není pochyb. Ale na vážnosti role CO2 to nic prostě nemění, je mi líto.
Karel Zvářal
18.8.2023 07:33Největší deforestace, dezertifikace (včetně artézských studní), urbanizace, exploatace oblohy... v historii - tak čemu se divíme?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.8.2023 08:20 Reaguje na Karel ZvářalChcete naznačit, že za to může člověk ?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2023 09:22 Reaguje na Michal UhrovičKdo to není schopen vnímat pocitově ("na vlastní kůži"), tomu možná pomohou barvičky a grafika. S pomocí fosilu přeoráme celou Zem...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
JD
JD
Jindřich Duras
20.8.2023 18:57 Reaguje na Karel ZvářalNo jo, jenže to CO2 a jeho setrvalý mírný, vražedně systematický vliv tu máme k tomu všemu...
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.8.2023 07:37to tak bylo vždy. Když tu žili dinousauři, tak ybylo vedro, tak co se divíte ...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2023 08:28Doporučuji podívat se na vrty v Grónsku. Nasvědčují tomu, že v minulosti této doby meziledové bylo již tepleji a bez průmyslového sodovkáče.
https://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/gronsko/
Odpovědět
https://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/gronsko/
MU
PE
Petr Eliáš
18.8.2023 08:49 Reaguje na Slavomil VinklerKlimaskeptik? No páni, Kremlík ten web ještě má? Myslel jsem, že ho ty jeho blbiny už nebaví. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2023 08:54 Reaguje na Petr EliášPokud se podívám na podklady a graf 3, tak se teploty vyvíjí dle předpokladu Bondova cyklu.
Poznámka: Korelace (s CO2) není důkaz, ale jen podklad k prošetření hypotézy. Ani matematický model podporující hypotézu není důkaz, jen posílení možnosti hypotézy.
Odpovědět
Poznámka: Korelace (s CO2) není důkaz, ale jen podklad k prošetření hypotézy. Ani matematický model podporující hypotézu není důkaz, jen posílení možnosti hypotézy.
PE
Petr Eliáš
18.8.2023 09:24 Reaguje na Slavomil VinklerKremlík to už neupdatuje, bohužel ani už nepíše na OSEL (vždy jsem se těm jeho pitomostem rád smál :D )- Bond events už nejsou 1500 let, ale cca 1000 let. ;) A ještě bych doporučil rozlišovat temperature anomaly a mean temperature. ;)
https://climateknowledgeportal.worldbank.org/country/greenland/climate-data-historical
Pokud si myslíte, že teorie CO2 je založená jen na korelaci, tak je to trochu úsměvné... :-)
A doporučuji si přečíst celou práci (1), ze které Kremlík čerpá - nespoléhat na to, co někdo jako Kremlík vyzobe. :D
Odpovědět
https://climateknowledgeportal.worldbank.org/country/greenland/climate-data-historical
Pokud si myslíte, že teorie CO2 je založená jen na korelaci, tak je to trochu úsměvné... :-)
A doporučuji si přečíst celou práci (1), ze které Kremlík čerpá - nespoléhat na to, co někdo jako Kremlík vyzobe. :D
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2023 10:07 Reaguje na Petr EliášMinimálně jsou dvě hypotézy a obě dávají podobné výsledky, tedy se obtížně zjišťuje, co je správné.
Boj EU s CO2 pomocí větrných mlýnů vede k výraznému zdražení energie a následně hospodářskému úpadku. A v historii býval hospodářský úpadek (naprosto nezávisle na důvodech) předzvěstí výměny genetické informace obyvatelstva.
Odpovědět
Boj EU s CO2 pomocí větrných mlýnů vede k výraznému zdražení energie a následně hospodářskému úpadku. A v historii býval hospodářský úpadek (naprosto nezávisle na důvodech) předzvěstí výměny genetické informace obyvatelstva.
PE
Petr Eliáš
18.8.2023 10:28 Reaguje na Slavomil VinklerAsi si budete muset ujasnit, jestli chcete řešit vědu nebo politiku. :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2023 12:35 Reaguje na Petr EliášArcheologie je věda, pokud vím. Ne politika.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2023 10:20 Reaguje na Petr EliášNo a bodejť by nad tím někdo zkoumal, když nedostane grant na jiný vliv, než od CO2. To je ta pravda o vědě.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.8.2023 10:27 Reaguje na Slavomil VinklerNo jéje, a když už se zabýváte něčím jiným než CO2, tak je jen otázkou času, než na vás ten mainstream pošle nájemné vrahy. :-)
Odpovědět
SV
JD
Jindřich Duras
20.8.2023 19:02 Reaguje na Slavomil VinklerNepropadejte laciným konspiracím. Pravda o vědě není sice úplná legrace, ale tak, jak se obáváte, to ale fakt nefunguje :-D!
Věc je jednoduchá jako skládanka. Vliv CO2 byl propočten už dávno a podle něj to i pracuje. A k tomu odlesnění atd. atd. Není tady buĎ jedno NEBO druhé. Obojí je problém a obojí musíme řešit.
Odpovědět
Věc je jednoduchá jako skládanka. Vliv CO2 byl propočten už dávno a podle něj to i pracuje. A k tomu odlesnění atd. atd. Není tady buĎ jedno NEBO druhé. Obojí je problém a obojí musíme řešit.
JP
Jaroslav Pobeha
1.9.2023 14:06 Reaguje na Slavomil VinklerBolo to cez maximum milankovičového cyklu. To sa ešte mnohokrát zopakuje a to aj počas otepľovania.
Fungovalo to nielen v medziľadových dobách ale aj počas pliocénu, miocénu atď do minulosti.
Odpovědět
Fungovalo to nielen v medziľadových dobách ale aj počas pliocénu, miocénu atď do minulosti.
LB
Lukas B.
18.8.2023 08:58obecně když je dlouho teplo na nefouká nebo fouká "ke břehu", tak se povrchová vrstva nahřeje, a případná bouřka (hurikán) pak stojí za to. jestli se to dá spojovat se sodovkáčem nebo spíš s počasím posledních málo měsíců (čili je toto už klima nebo ještě počasí), na to musí odpovědět někdo povolanější.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
20.8.2023 19:03 Reaguje na Lukas B.Faktory jako nafoukání teplé vody a spoustu dalších samosebou odborníci znají, opravdu nejsou tak blbí, jak se jim někteří snaží předestřít :-)!
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
18.8.2023 09:05Článek na úrovni bulvární senzace.
A co jako má být, že v některých oblastech Ameriky je právě horko, a jejich národní úřad předpovídá na podzim silnější hurikánovou sezónu?
To náš meteorologický ústav též předpovídá, že v létě bude občas horko, někdy dokonce i zaprší a zabouří...
Holt, planeta Země, postrádá účinnější klimatizaci a vše živé se musí vnějšímu prostředí přizpůsobit. Nebo si snad někteří novináři přejí konstantní teplotu na Zemi, aby nás mohli oblažit jinými průšvihy, katastrofami a senzacemi?
Odpovědět
A co jako má být, že v některých oblastech Ameriky je právě horko, a jejich národní úřad předpovídá na podzim silnější hurikánovou sezónu?
To náš meteorologický ústav též předpovídá, že v létě bude občas horko, někdy dokonce i zaprší a zabouří...
Holt, planeta Země, postrádá účinnější klimatizaci a vše živé se musí vnějšímu prostředí přizpůsobit. Nebo si snad někteří novináři přejí konstantní teplotu na Zemi, aby nás mohli oblažit jinými průšvihy, katastrofami a senzacemi?
pk
pepa knotek
18.8.2023 10:52Neděje se nic mimořádného co by tu už nebylo, glaciály a interglaciály se střídají v geologických dějinách s periodicitou cca 100 tis. let, ten minulý interglaciál byl ještě o něco teplejší než je aktuální stav, klima se ještě oteplovat bude a po období nestability nastoupí trend k ochlazování a lidstvo bude mít úplně jiné starosti.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
18.8.2023 14:02 Reaguje na pepa knotekZabudnite na to, že pri rýchlom otepľovaní ako v súčasnej dobe a pridávaní 30 miliard ton CO2 každý rok do atmosféry sa vráti za pár tisíc rokov ľadová doba. Podnebie sa skôr posunie niekam do pliocénu až miocénu.
Osobne mi to nevadí, bude teplejšie v miernom pásme a v subtropoch vlhkejšie.
Odpovědět
Osobne mi to nevadí, bude teplejšie v miernom pásme a v subtropoch vlhkejšie.
VM
Vladimir Mertan
20.8.2023 08:40 Reaguje na Jaroslav PobehaVeľké doby ľadové sa v minulosti vyskytli aj pri niekoľkonásobnej koncetrácii CO2 oproti dnešnej. Takže ak nepominú hlavné dôvody častého striedania glaciálov a interglaciálov vo štvrtohorách, ktoré stále iba hádame tak CO2 ťažko na tom niečo zmení.
Odpovědět
JP
pp
pavel peregrin
18.8.2023 12:43Vždy je lepší, aby se oteplovalo, než aby se ochlazovalo. Holt se stane pouze to, že produkční oblasti přestanou být produkčními no a ty neprodukční se stanou produkčními. To je to tak těžké pochopit? Problém oteplování je problémem lidí, nikoho jiného, planetě Zemi je šumafuk jestli teplota stoupne či klesne o 10 stupňů. A mimochodem, tomu ochlazení bude předcházet právě oteplení, takže buďme rádi.
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.8.2023 13:00 Reaguje na pavel peregrinreálně jde především o to, jaká bude situace v "obilnicích světa", tedy na pláních amerického středozápadu, ukrajiny, kanady, kazachstánu a ruska. čili jestli v tomto pásu, kde je úrodná půda, bude dost srážek na to, aby se dala uživit populace na planetě tak dobře, aby nebyla poptávka po válkách o jídlo.
mimochodem, ty půdy tam jsou na spraších nafoukaných v glaciálech.
a ještě mimochodem - ta "stará" evropa historicky přelidněná a zmítaná hladomory je největším vývozcem potravin. následována USA.
Odpovědět
mimochodem, ty půdy tam jsou na spraších nafoukaných v glaciálech.
a ještě mimochodem - ta "stará" evropa historicky přelidněná a zmítaná hladomory je největším vývozcem potravin. následována USA.
pp
JP
Jaroslav Pobeha
18.8.2023 14:05 Reaguje na Lukas B.Bude, o to sa neobávajte.
V pliocéne bol dostatok zrážok na juhozápade USA, kde sú dnes púšte a polopúšte a vďaka výdatným monzúnom tam bolo mnoho jazier. https://www.researchgate.net/figure/A-Map-of-pluvial-lakes-in-the-southwestern-USA-Lake-names-are-given-along-with_fig3_258801626
Sahara bola zväčša zelená.
Odpovědět
V pliocéne bol dostatok zrážok na juhozápade USA, kde sú dnes púšte a polopúšte a vďaka výdatným monzúnom tam bolo mnoho jazier. https://www.researchgate.net/figure/A-Map-of-pluvial-lakes-in-the-southwestern-USA-Lake-names-are-given-along-with_fig3_258801626
Sahara bola zväčša zelená.
JP
Jaroslav Pobeha
18.8.2023 14:06 Reaguje na Jaroslav PobehaPardon, poslal som nesprávnu linku. Táto je správna - https://www.researchgate.net/figure/Topographic-map-of-the-western-United-States-showing-Pliocene-lakes-and-other-sites-where_fig1_357817084
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
18.8.2023 14:08Teplá voda v tropoch a substropoch znamená aj silnejšie monzúny. Na juhozápad USA sa vracajú podobne silné ako boli kedysi za pliocénu.
https://www.wired.com/story/pliocene-like-monsoons-are-returning-to-the-american-southwest/a
Odpovědět
https://www.wired.com/story/pliocene-like-monsoons-are-returning-to-the-american-southwest/a
