Recenze Samsung Galaxy Z Fold 5: po páté už je úžas trochu křečovitý

• Z Fold 5 dělá maximum pro pracovní využití, ale stačí to dnes na úspěch?
• Skládací konstrukce vyžaduje jiné chování a využití telefonu, což je výhoda i nevýhoda zároveň
• S cenou od 44 990 Kč masivní zájem neočekávám

Recenzovat skládačku je ošemetné. Vnímáte povinnost popsat, jak se s celou konstrukcí pracuje ve srovnání s klasickým mobilem, a zároveň chcete ukojit zvědavost těch, co už měli tu čest a chtějí si telefon hlavně porovnat. U testu Galaxy Z Fold 5 se pokusím zodpovědět obojí, ale už na startu cítím, že pokud mě měl Samsung udivit, překvapit, šokovat a fascinovat, nestalo se. Novinka přidává spíše opatrné inovace a majitelé loňské generace tak prakticky nemají důvod k upgradu. Pokud tedy nejsou hardcore fanoušci.

Nejlepší součást příslušenství se prodává zvlášť

Když jsme se s naším šéfredaktorem Jirkou Hrmou o Foldu bavili, padlo i na diskuzi, v čem vidíme největší změny. Oba jsme se shodli, že mezi největší benefity patří lepší integrace dotykového pera. Loni jste si mohli dokoupit pouzdro s perem, které se sice dobře drželo v ruce, ale gigantické rozměry telefonu ještě nafukovalo. Samsung se poučil, k Foldu 5 je k mání originální kryt, do kterého se vkládá pero sice tenčí, ale kompaktnější. Jeho šachta telefon příliš nezvětší, stylus je krytý ze všech stran a nechtěné ztrátě brání pojistka sloužící  zároveň k vyjmutí S Penu.

Co čert ale nechtěl, toto příslušenství si musíte zaplatit, v papírové krabičce ho u telefonu nenajdete. A cena? Necelých 2 400 Kč – to rozhodně není málo. Vidíte ten paradox? Jedno z největších zlepšení si musíte dokoupit! A pokud přecházíte ze staršího telefonu, rovnou hoďte do košíku i nabíječku. Kromě kabelu, sponky a dokumentace v boxu chybí i kostka adaptéru, který byste zastrčili do zásuvky. Samsung tuto strategii razí dlouhodobě, nikoho to asi nepřekvapí, pořád by mě ale zajímala nějaká studie, která spočítá, kolik čeho se (ne)ušetří, když se prodává nabíječka zvlášť.

Ergonomie přijíždí na druhou kolej

Podle fotek sami vidíte, co je Galaxy Z Fold 5 zač. Skládací telefon, který ve složeném stavu vypadá jako nudle, zatímco po rozložení má poměr stran blízko k čtverci. To se mezigeneračně nezměnilo, proto i ergonomie zařízení zůstává nezměněná. A ačkoli mi produkty Samsungu většinou vyhovují, tady to není vizitka dobré práce. Přesněji řečeno, ergonomii výrobce zaparkoval na druhou kolej, aby uvolnil místo displeji. Sám nevím, jestli bych vymyslel něco lepšího, ale hlásit se to musí.

Začněme v zavřeném stavu. Ačkoli si kvůli němu Fold nepořídíte, využívat ho budete. Ať už proto, že se potřebujete jednou rukou držet během rallye v MHD, nebo proto, že otevřít Samsung jednou rukou prakticky nejde. Složený Fold 5 je masivní zařízení, ruce zvyklé na 7 mm tenké smartphony si najednou vzpomenou, proč jsme mobilům říkali „cihly“. Fold jsou zkrátka dva telefony v sendviči na sobě a odstraněná mezera mezi polovinami vnitřní obrazovky na tom nic nezměnila.

Chce to si zvyknout i na tlačítka. Vaše prsty si je budou muset najít, než zakusí jistý stisk. V zavřeném stavu totiž často prst padne na druhou půlku, v otevřeném zase nemusíte na první pohled poznat, kterou stranou je k vám telefon natočený. Občas proto bude nutné si polohu čtečky otisků vizuálně ověřit nebo si vrýt rutiny ovládání do svalové paměti.

Ani ty nezachrání celkové rozměry zařízení. Představa, že si s Foldem v kapse půjdete zaběhat, mi v mysli vykresluje představy vojáka tahajícího na laně traktorovou pneumatiku. 253 gramů možná v tabulce nepůsobí nijak hrozivě, ale zkuste si něco takového namontovat na řídítka kola nebo do držáku v autě. Tady se zkrátka počítá s tím, že si k Foldu pořídíte druhý telefon, chytré hodinky, nebo si zvyknete na nošení batohu. Pokaždé se proto musím sarkasticky zašklebit, když vidím před označením modelu prefix mobilní telefon bez uvozovek.

Po rozevření se nahromaděný odpor začne rychle rozptylovat. Všechny ty ústupky zdravému rozumu odhalí důvody své existence. Polootevřený telefon se hodí na sledování filmů, po otočení o 180° funguje konstrukce jako jednoduchý stativ, při úchopu à la gamepad budou zase oba reproduktory nad prsty. Častý divák zároveň může zjistit, že objektivy z těla ční až příliš a vyhnout se imperativu „No tak, kup si ten kryt!“ je zase o něco těžší.

Suma sumárum, Z Fold nefunguje jako náhrada stereotypního telefonu s bonusem. Nechtějte ho jen proto, že je jiný, jeho odlišnost by vám mohla překážet. V podstatě opovrhuje všemi doporučeními, která chápeme jako rozumná a logická. Vše je podřízeno velikosti, a byť s

nadšením sleduji pokrok v technologiích, u Foldů čím dál méně vnímám jejich praktický přínos.

Jeden displej na strategické úkoly, druhý na operativu

U Flipu plní vnější displej roli rychlého ukazatele aktualit. Můžete mu sice pomoci k více funkcím, ale ve výchozím stavu se s něčím takovým počítalo jen okrajově. To u Foldu je obrazovka vnější využitelná plnohodnotně. Koukne na vás 6,2″ AMOLED s frekvencí 120 Hz a rozlišením 2316 × 904 pixelů. Na čtení zpráv poslouží výborně, základní potřeby přes něj rovněž vyřešíte, ale rádi přejdete na větší úhlopříčku – na té nudli je znát, že s ní aplikace a weby nepočítají, a zhoršuje se pak i orientace. Schválně si otočte širokoúhlý monitor „nasvislo“ a dejte vědět, jak dlouho jste to vydrželi, budete-li ještě při smyslech.

Co mě na rozměrech vnější obrazovky trápilo nejvíce, je psaní. Masivní telefon a tak uzoučká klávesnice, to je kombinace, která nabídne asi tolik pohodlí jako španělský kozel. Že byste Fold 5 otevřeli a bude to lepší? Moc ne. Buď jsem nenarazil na tu správnou klávesnici, nebo je problém v prstech, ale ani jedna ze tří metod zadávání textu na Foldu nefunguje tak přirozeně jako na běžném telefonu.

Normálně píšu palcem metodou swipe (posouváním prstu po klávesách). To tahle skládačka samozřejmě umí, ale v otevřeném stavu má klávesnice šířku koncipovanou leda pro jedince s arachnodaktylií. Průměrně dlouhé prsty na ni nestačí. Alternativou je rozdělit si klávesnici na půlky a připnout je k rohům. Na vyťukávání písmen ideální volba, ale je to pomalejší než swipe, už jen proto, že nevíte, kterým palcem vyberete slovo z našeptávače. Nabízí se ještě režim plovoucí kompaktní klávesnice, ale ta zase zakrývá dění na displeji. Pokud ale na swipe nejste zvyklí a budete na klávesnici psát klasicky, dočkáte se slušného komfortu.

V počátku nad tím máchnete rukou, však na vnitřní obrazovce je prostoru habaděj. Z rozlišení 1812 × 2176 pixelů odtušíte, že poměr stran má blíž k čtverci než stříbrnému plátnu, takže by z něj klávesnice měla udělat standardní displej a hotovo šmytec. Na úhlopříčce 7,6″ si takový luxus můžete dovolit, ne? Než si to odkývnete, zkuste si na počítači nastavit dvojnásobnou velikost zobrazení a produkovat pár dní hodnoty.

Malý užitek za vysokou cenu je jedním z největších limitů zařízení, pokud ho chápu primárně jako pracovní nástroj. Čím více potřebujete skrolovat do stran, tím je Fold lepší, čím více nahoru a dolů, tím je dojem slabší. Každý ale používá telefon jinak, dokážu si představit, že někomu poměr stran nikterak vadit nebude, ba naopak.

Dalším aspektem vlastnictví Foldu, na který byste se měli připravit, je odpovídání na stále stejné otázky. Ano, je tam mělká rýha přes celý displej. Ano, pokud ji přejedete prstem, ucítíte ji. Ne, vážně to nevadí. Ne, za oči to taky netahá. Ne, po zavření tam už škvíra není. Ano, integrované kamery si pozorné oko všimne. Ano, mohlo by se stát, že si poškrábete displej, když do něj něco zavřete. Ne, kloub nevrže a drží pevně, extrémně pevně.

Co už tak častým dotazem není, jsou optické vlastnosti obrazovky. Z parametrů zjistíte, že na vnějšku Samsung nasadil tradičně Dynamic AMOLED 2X, že ho přikryl sklem Gorilla Victus 2 a že zvládá měnit frekvenci v rozsahu 48 až 120 Hz. Ten vnitřní umí klesnout až na 1 Hz, vyšší frekvence zůstává, zato jas mezigeneračně stoupl z 1200 nitů až na 1750. Čitelnost na ostrém sluníčku je díky tomu zcela bezproblémová.

Pohled na něj je pěkný, o tom žádná, ale dojem prémiového modelu trochu kazí nalepená fólie. Svou funkci plní, umístěná je precizně, ale pokud jste zvyklí na křišťálově čistý obraz skla, rozdíl spatříte, a jakmile jednou objevíte půlmilimetrovou mezírku mezi fólií a tenoučkým rámečkem, cesta zpět zaroste houštím pochybností, kam až bude Samsung šroubovat cenu.

Mimochodem, jsem dost zvědavý na to, jak Samsung zareaguje na konkurenční modely Xiaomi Mix Fold 3, Huawei Mate X3,  Honor Magic V2, Google Pixel Fold či Oppo Find N2, které mají o poznání přívětivější poměr stran displeje. A to jak v zavřeném, tak otevřeném stavu. Samsung je totiž ten, kdo trh s ohebnými telefony dokázal nastartovat a udávat v něm směr, nicméně zejména čínští výrobci za poslední rok ukázali, že také umějí dělat opravdu dobré skládačky. Nepřijde mi příliš pravděpodobné, že by Fold 6 příští rok přišel s jiným poměrem stran zobrazovačů – tím by jihokorejský gigant de facto přiznal, že současný poměr stran u Foldu nebyl optimální. Nicméně třeba příští rok uvede ještě třetí model, který vsadí na obdobný poměr stran jako výše zmíněná čínská konkurence.

S Pen pouze v lite verzi

Vzhledem k tomu, že jsem na test dostal Fold i s krytem, hodí se pár slov říci i k podpoře stylusu. V komunitě Notařů a Ultrařů jsem sice nepotkal zatím nikoho, kdo dotykové pero používá denně, ale vesměs všichni jsou rádi, že tu možnost mají. Může jim Fold nahradit stávající mobil? Stránku integrace do zařízení jsme už probrali, nikoli však funkce a pero samotné.

Na první pohled je evidentní, že je delší, úchop by se proto měl blížit normální tužce. Neděje se tak, stylus jsem držel stejně jako o centimetr kratší starší verzi. Rozdíl tkví v profilu pera. Řada Galaxy Note či Galaxy S22 Ultra nemá na peru hrany, Fold ano, což věru ergonomii nepomáhá. Pozitivní dojmy jsem si neodnesl ani z hrotu. Je sice fajn, že v balení jsou i nějaké náhradní (konkrétně tři), ale ten tvar? Vypadá jak prst vodníka či chameleona s bambulkou na konci. Navíc se pero nezužuje, takže vás ani postupné zeštíhlování nevede k bodu, kterým se S Pen dotkne displeje. Na přesnost ovládání to vliv nemá, ale pokud budete chtít na obří obrazovce kreslit (budete, to mi věřte), nebude to ono.

Že je „klacík“ ve Foldu chudým příbuzným, rychle poznáte i na jeho schopnostech. Tam, kde Ultra umí varovat před ztracením pera, využít ho coby dálkovou spoušť fotoaparátu, nebo dokonce gesty ve vzduchu ovládat systém, nový S Pen pro Fold 5 výrazně ztrácí. Vlastně zvládne jen dělat zvuky během psaní. Inu, jedná se jen o pasivní doplněk, který s telefonem jinak nekomunikuje. Možná proto Samsung přidal jeho podporu jen k hlavnímu displeji, zatímco na vnějším dotyky nejsou registrovány, ač by to při uzounké klávesnici smysl dávalo.

Android ve Foldu opisuje od Windows

Od pera a jeho využití vede krátká cestička k možnostem systému – ten nese zodpovědnost za to, jestli se z displeje stane stavební parcela, nebo skládka toxického odpadu. Nebo by někdo stál o to, používat velký displej jen proto, aby měl větší ikonky na ploše? Asi těžko.

V tomto ohledu si nedokážu představit lepší modifikaci Androidu, než je One UI 5.1.1. Stranou nechme možnosti přizpůsobení všeho možného, od prostředí DeX, Knoxu, grafických témat, Bixby rutin a milionu praktických vychytávek, které jsem už v minulých recenzích zmiňoval. Pro Fold je stěžejní multitasking. Určitě je super si nějakou strategickou hru roztáhnout přes celou obrazovku, ale prim hraje pracovní využití. A je pohříchu jediným pádným argumentem, proč tuto skládačku opravdu chtít.

Čistý Android práci s více aplikacemi příliš nezvládá. Naučil se sice pracovat s rozdělenou plochou, ale pokud s tím programátor nepočítá, může se stát, že bude aktivní jen jedna ze dvou aplikací. Proto jsou plovoucí okna v One UI takovou výhodou. Pokud jste chameleon, můžete jedním okem sledovat YouTube, druhým videa v galerii a ještě sem tam něco kliknout ve hře. Právě hry velmi často vyžadují běh na celou obrazovku, nebo se pozastaví. V případě Foldu všechno běží vedle sebe, plynule a bez přerušování.

Najednou tak může Z Fold skutečně posloužit pro práci i tam, kde by běžný Android generoval zbytečnou práci s přepínáním, kopírováním, vkládáním, minimalizací, opětovným načítáním apod. Částečně vás ale bude omezovat použitý launcher. Ten standardní lépe pracuje s rychlými odkazy v dolní liště intuitivně, alternativa v podobě třeba Nova Launcheru tento prostor (zatím) nevyužívá.

Jak to funguje, když si aplikace zvyká na atypický displej? Na výběr jsou vesměs dva scénáře: aplikace se rozměrům přizpůsobí, nebo prostor vyplní. V tom je velký rozdíl. V prvním případě třeba Nastavení změní své rozložení do dvou sloupců, abyste viděli seznam menu na levé straně a jednotlivé nabídky na pravé. V telefonu zase můžete spatřit seznam hovorů, a pokud si jeden vyberete, rovnou k němu uvidíte i historii.

Pak jsou ale aplikace (a velmi často i ty od Googlu), které jen zaplní plochu. Prodlouží řádky (Gmail), přidají ke dvěma sloupečkům třetí (Keep), někdy jen použijí přiblížení a přidají hluché rámečky (Twitter). Jo Gůgle, tak dlouho jsi bojoval proti tabletovému layoutu, až se ti na něj vývojáři vykašlali. Dokázal bych si představit, že se s displejem výrazněji změní hlavně notifikační roletka, žel, tak hluboko do nástavby a systému už Samsung nezasáhnul a sem tam zakopne i při přesunu z velkého displeje na malý a zpátky, kdy je třeba aplikaci zrestartovat.

Hodného nepálí, neřád si přechytne

Kapitola o systémových prostředcích často určuje, jak na telefon koukáme. Je to levná plečka, nebo trhač asfaltu? Samsung Galaxy Z Fold 5 by měl být to druhé, ale Qualcomm Snapdragon 8 Gen 2 už je vzácný jak československá občanka na demonstraci před vládou, takže nepřekvapí. Když za mobil vysypete více než průměrnou měsíční mzdu, cokoli horšího se počítá za chybu.

V tomto kontextu i plynulé a optimalizované prostředí je nutnost a sebemenší prohřešky se netolerují. Někoho by možná mohlo zamrzet, že všechny paměťové varianty (256, 512 a 1024 GB) podporují stejných 12 GB RAM, co čtyři roky starý Note 10+, ale vem to čert, nikde to znát není a více opravdu není potřeba. A pokud by vás to extrémně dráždilo, můžete si zapnout virtuální RAM se všemi jejími výhodami a nevýhodami. Přesto bylo nutné nespoléhat na tabulky se specifikacemi a potrápit Fold benchmarky. Na výsledky v Antutu, Geekbench a 3DMarku můžete mrknout níže.

Vždycky se ale nejvíce těším na výsledky zátěžových testů, kde se dělí zrno od plev. Ve výsledku bylo patrné, že se Fold zahřát umí, zhruba v půlce čtvrthodinové tortury musel přibrzdit, ale k velkým propadům nedocházelo. Potěšil rovněž fakt, že během celého testu se dalo zařízení bez problémů držet v ruce. Škodolibě musím poznamenat, že telefon hřeje jen na polovině s fotoaparátem, takže kdyby vás pálila ruka, stačí ho chytit za polovinu druhou.

Co se týče maximální dosažené teploty, Generic Battery Drainer ukázal maximálně 44,9 °C. Přestože je to více, než jsem stejnou aplikací zaznamenal u jiných telefonů, subjektivně mi přišlo, že se teplo rozptýlí do velké plochy a nepálí tolik.

Výdrž a nabíjení: stále stejná písnička

Velký telefon pro náročné použití s výkonným procesorem, to si žádá velkou baterku, že? Někam se vleze, však je Z Fold 5 velký jak pingpongová pálka, ne? Ne. Samsung nepatří k premiantům, ani pokud jde o velikost baterek, ani o rychlost nabíjení. Ročník si opakovat nemusí, ale že by si z něj ostatní měli brát příklad, se říct nedá.

Zkrátka a dobře: 4400 mAh a 25 W. Do žákovské knížky bych zapsal dvakrát za tři s přihlédnutím k tomu, jak tyto výkony Samsung podává. Zaprvé se totiž čas nabíjení nezkracuje s rostoucím výkonem lineárně, za druhé se hezky o svou baterii stará, za třetí se počítá s bezdrátovým nabíjením v obou směrech, zatřetí se dá den přežít i s rezervou. Ignorovat se však nedá ani fakt, že s tím „bezdrátem“ to taky není žádná hitparáda. Opět se musím kysele odkázat na Galaxy S10 – už ten zvládal 15 W a reverzně 4,5 W. Fold 5 se od té doby posunul jen o 10 W v napájení kabelem na finálních 25 W.

Pro dlouhou životnost baterie se hodí, že si můžete maximální úroveň nabití zamknout na 85 %, že si můžete v Bixby routines nadefinovat, jestli v nočních hodinách chcete nabíjet pomalu a přes den rychle, že si můžete říct, na kolika zbývajících procentech se má reverzní bezdrátové nabíjení vypnout, že si úsporný režim můžete poskládat na úrovních od vypínání bezdrátové konektivity přes výkon procesoru po vypínání běhu aplikací na pozadí, ale to umí Samsung už léta, a i když by bylo krátkozraké tyto schopnosti brát na lehkou váhu, stále se chce říct: „Jenom?“ Třetí povlečení situaci tentokrát nezachrání, v tomto případě mi vousy vadí.

I fotoaparáty jsou recyklované

Už předchozí generace se snažila z původně ryze pracovního stroje vytvořit univerzála, který se nebojí ani multimédií a zábavy. V Samsungu museli být loni hodně spokojení, protože stejné fotografické kombo použili i letos s představou, že novější procesor zpracuje světelné signály a výsledek bude zase o kousek lepší.

Hardware se proto skládá opět z 50Mpx hlavního fotoaparátu se světelností f/1.8, teleobjektivu s trojnásobným zoomem a světelností f/2.4 a širokáčem se shodnou světelností. První dva jmenovaní disponují optickou stabilizací.

Produkují však snímky, nad kterými musím kroutit hlavou. Někdy z příjemného překvapení, jindy z nečekaného zklamání. Těžko bych se zařadil mezi zkušené fotografy, možná se jen Fold dostal častěji do podmínek, na kterých by si i jiný hardware vylámal čočky, ale stalo se.

Fotky za ideálních podmínek zvládá stabilně skvěle. Přijde mi, že letos Samsung zredukoval sytost barev, aby se přiblížil reálu, zároveň jako kdyby přidal i šum ve snaze zachytit kvalitněji drobnokresbu. Zejména u fotek přírody však výsledný produkt místy postrádá ostrost.

Snímky z interiéru jsou trochu loterie. Když se rozhodnete si trochu záběr připravit a vyhnete se všem nešvarům typu focení z napřažené pravice, Fold bez zaváhání obstojí. Teplota barev sedí s prostředím, zachovává kolorit místa a atmosféru, lidské tváře mají vyrýsované kontury, nechybí detaily. Jakmile ale fotíte něco v pohybu, nebo jen není bezchybně identifikovatelný předmět focení, dojde na rozmazané hlavy a z vlasů se stane jakési poletující chmýří.

Pak ale přejdete na fotky v noci nebo za slabého osvětlení a nestačíte zírat, co z nich dokáže Samsung vyčarovat. Skútr podvečer, slunečnice pod lampou, křižovatka – tak si představuji slušné noční snímky.

Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde

A právě tato rozpolcenost mě u Foldu tížila nejvíce. Možná už se trapně opakuji, je mi jasné, že do ceny se promítá hlavně komplikovanější konstrukce, ale nemohu ji používat jako bianco šek kompenzující veškeré nedostatky.

To s videem je situace podstatně růžovější. Nebo zelenější, jestli na vás už Barbie vyskakuje i z kelímků od jogurtu. Z Fold 5 je trénovaný na všelikeré světelné podmínky od slunné pláže po noční ulice. Snad jedině za úplné tmy mu žádný fígl nepomůže konkurovat noktovizorům, ale to by kritizoval jen extrémní hnidopich. Ti ostatní se mohou pokochat vyváženými nahrávkami, které věrně zaznamenají zážitky a postřehy z vašeho života, kdy ani pošmourné odpoledne nemusí znamenat stopku pro amatérské přírodovědce s chutí na 8K dokumenty. Sluší se však upozornit, že si k tomu pomáhá kolísáním snímkovací frekvence i bitratu. U 4K při 60 fps jsem se pohyboval od 49 po 63 Mb/s a 34 až 60 fps, u 8K/30 fps od 73 po 93 Mb/s, ale framerate se od 30 snímků za sekundu odchyloval minimálně.

Pár slov bych měl utrousit i o 4Mpx kameře ukryté pod displejem, ale nezaslouží si více než stručné shrnutí. Slouží v podstatě ke stejnému účelu jako HD kamera na víku studentského notebooku. Těm na druhé straně videohovoru řekne, že aspoň předstíráte přítomnost, a telefonu dá dost informací k tomu, aby posoudil, zda na něj kouká majitel, nebo loupežník. Pro selfíčkáře je mnohem užitečnější využít venkovní displej jako zrcátko a fotit se hlavní optikou.

Závěrečné hodnocení

Herakleitos z Efezu prý pravil, že nevstoupíme dvakrát do stejné řeky. Samsung se ale pokouší máčet si nožky v též vodě popáté a nemohu si pomoci, kouzlo unikátního zařízení na mě nějak přestává fungovat. Ne že by se samotný telefon kazil, zlepšuje se.

Se zavíráním bez škvírky vypadá dospěleji, jemné barvy mu sluší, výkon roste, a ač v některých technologiích neprošlapává cestu aktuální špičce, ani v nejmenším se čelu závodu o nejnadupanější mobil nevzdaluje. Jenže jak se jednotlivé detaily zlepšují, chybí mi nějaká reakce na potřeby potenciálních majitelů. Pokud to srovnám s Flipem, ten odpovídá na volání po kompaktním telefonu s velkým displejem, funguje i jako slušivý doplněk garderoby. U Foldu tohle spojení nefunguje. Chtěl by být prorokem budoucnosti, ale stává se remixem sebe samého.

Hledáte v něm ultimátní stroj, ve kterém spojíte pracovní notebook i osobní komunikátor? V prvním případě budete limitovaní nabídkou aplikací a zadáváním textu, ve druhém případě je Z Fold 5 moc velký na to, abyste ho s sebou nosili jako denní telefon. Neříkám, že to nejde. Jen od použití, ve kterém se trénujeme posledních 20 let, je tenhle Samsung příliš daleko. Má tak poměrně úzkou skupinu zájemců, masové rozšíření od něj nelze očekávat. Když jsem se zeptal ve svém okolí, k čemu nejčastěji používají mobil, objevovaly se odpovědi týkající se internetového bankovnictví, chatování, her, navigace nebo focení. S výjimkou her ale Fold v žádné z těchto disciplín nevyniká, spíše naopak.

Nepřehlédněte

Napravo Flip, nalevo Fold! Navštívili jsme továrnu Samsungu v Jižní Koreji [reportáž]

Myslíte si, že budete ta výjimka, která netradiční podobu ocení? Skvěle! Kupte si ho, zkuste si ho! Pochybuji ale, že si řeknete: „Konečně mobil, který mi nabízí to, co jsem léta hledal,“ a pravděpodobnost, že byste na Galaxy Z Fold 5 snad přešli z Foldu 4, také není příliš vysoká.

Samsung Galaxy Z Fold 5

8.9

Design a zpracování

8.9/10

Výkon a optimalizace

9.3/10

Hardwarová výbava

9.4/10

Kvalita fotografií a videa

8.7/10

Výdrž baterie

8.2/10

Klady

• kvalitní vnitřní displej
• One UI a pokročilý multitasking
• vysoký výkon, skvělý hardware
• voděodolnost IPx8
• ovládání perem S Pen
• kvalita fotografií a videa

Zápory

• telefon, který není pro každého
• ergonomie
• minimum inovací
• S Pen není součástí balení
• ochuzená podpora pera
• vysoká cena

Koupit Samsung Galaxy Z Fold 5

Autor článku

Michal Maňák

Šťoural, vyléčený rootovač a věčný skeptik, který byl několikrát donucen své definitivní názory pod tíhou argumentů přehodnotit. Zajímají mě věci na baterky i lidský pohon, military pak pasivně ve světě reálném a aktivně v tom virtuálním. Zkrátka někdo, kdo se nechce brát úplně vážně.