Mentální anorexie je onemocnění duše. Jak ji překonat?

Psychická pohoda, Vše o jídle
Instagram je plný dokonalých štíhlých těl bez náznaku celulitidy. Hubená těla jsou ve společnosti mnohdy vnímána jako ideál krásy, kterému je přitom těžké dostát. Tato očekávání na nás vytvářejí tlak a mnozí pak chtějí dosáhnout „dokonalosti“. Bohužel to však může vést až k poruchám příjmu potravy, tedy k bulimii nebo k anorexii, o které se v článku dozvíte víc.

Mentální anorexii řadíme mezi poruchy příjmu potravy, což je skupina psychických onemocnění, která se projevují poruchou stravovacích návyků. Do této skupiny patří také mentální bulimie nebo stresové přejídání.

Co je anorexie

Mentální anorexie se vyznačuje hubnutím, které je úmyslné a nemocný si je sám vyvolává a udržuje. Nejčastěji se nemoc vyskytuje u dívek v období dospívání a u mladých žen, ale nevyhýbá se také mužům nebo starším lidem.


Myslíte si, že vy nebo osoba, na které vám záleží, vykazujete znaky mentální anorexie? Zkuste vyplnit tento test a zjistěte více.


Jak začíná mentální anorexie

Definovat, jak začíná anorexie, je náročné. Je nebezpečná v tom, že se rozvíjí pomalu a plíživě. Okolí si dlouho nemusí všimnout, že je něco špatně. Nemocným se anorexii daří dlouho skrývat, nosí volné oblečení, tvrdí, že nemají hlad, nebo si nosí oběd do jiné místnosti a tam ho potají vyhodí.


„Je normální si občas říct, že jsem se přejedla a neměla jsem si asi už přidávat, ale neměly bychom si jídlo často vyčítat, mít z jídla pravidelný stres a svou hodnotu vnímat i podle svého aktuálního jídelníčku,“ říká nutriční terapeutka z projektu Ne hladu Andrea Jakešová.


Příznaky a projevy anorexie

Choroba je charakteristická tím, že člověk má vtíravý strach ze ztloustnutí. Hubnutí je vyvoláno hladověním, vyhýbáním se určitým potravinám, extrémním cvičením, užíváním laxativ (projímadel) nebo diuretik (léků podporujících močení).[1]

Anorexie není onemocnění, které se týká pouze jídla. Spolu s ní se vyskytují často také deprese, úzkosti, sebepoškozování nebo závislost na návykových látkách. Anorexie je zejména duševní nemoc, kterou se lidé vypořádávají s emocionálními problémy, touhou po kontrole a perfekcionismem.

„Varovný příznak může být, pokud si všimneme, že třeba kolegyně za celý den v práci nic nesní, že někdo v našem okolí pravidelně vynechává hlavní jídla, a samozřejmě třeba i to, že někdo rychle hubne a zdá se nám unavenější,“ říká Jakešová.

Zásadním příznakem je extrémní úbytek na váze. Aby mohla být nemoc diagnostikována, musí být tělesná hmotnost o 15 % nižší, než je běžné, a BMI nižší než 17,5 s tím, že si nemocný způsobuje hubnutí sám. Anorexií tedy není hubnutí kvůli onemocnění.

U nemocných přetrvává strach z tloušťky a vnímají vlastní tělo zkresleně, protože si stále připadají příliš tlustí. Typické je také, že se sice jídlu vyhýbají, ale paradoxně na něj myslí neustále. Po najezení často extrémně cvičí. Pijí obrovské množství vody, aby se nevyskytovaly projevy hladu, dlouze žvýkají nebo si krájejí jídlo na velmi malé kousky.

mentální anorexie

Příčiny anorexie

Příčina vzniku anorexie není známa, na vině je zřejmě více faktorů. Jedním z nich je již zmíněná snaha dostát „ideálu krásy“. Další příčina může souviset s genetickou výbavou. Zvýšené riziko onemocnění mají lidé, u nichž se poruchy příjmu potravy v rodině již objevily.

Anorexii často předcházejí různé diety, kdy jsou lidé motivováni pochvalami okolí. Zejména v pubertě bývá spouštěčem šikana od spolužáků a výsměch kvůli váze. Příčinou může být:
– sexuální trauma,
– stres v práci,
– úmrtí v rodině,
– perfekcionismus ve výchově,
– nucení do jídla v dětství.

Léčba anorexie

Léčba anorexie, stejně jako každé jiné duševní nemoci, se přizpůsobuje konkrétnímu pacientovi a míře závažnosti stavu. Léčba může probíhat ambulantně nebo formou hospitalizace. Klíčová je terapie, ať už individuální, nebo skupinová. Je důležité změnit vnímání vlastního těla a postoj k sobě samému a k jídlu. „Budování zdravého vztahu k jídlu může být delší proces, ale vyplatí se. Společně bychom se o jídelníčku pobavili a snažili se přijít na to, kde vzniká strach z určitých potravin nebo kalorií, a s tím pracovali,“ popisuje Jakešová.

Důležité je vypracovat nový stravovací plán, kdy je cílem zvýšení tělesné hmotnosti. Nemocnému se mohou nitrožilně pomocí kapačky doplňovat živiny, podávají se také různé vitamíny, železo a léky podporující chuť k jídlu.


Kam se obrátit?

Je důležité situaci řešit s odborníky. Oslovit můžete svého praktického lékaře nebo se obrátit na psychologa, psychiatra nebo nutričního terapeuta. Využít můžete například telefonickou linku Centra Anabell, ve kterém se na poruchy příjmu potravy specializují.


Následky anorexie

Začít svou situaci řešit co nejdříve se opravdu vyplatí. Hladovění se projevuje nejen na těle, ale i na duši. Zpočátku se nemocní cítí dobře a mají radost z úbytku váhy. S postupujícím úbytkem hmotnosti však tělo přestává fungovat. Doprovodnými projevy anorexie může být:

  • únava, mdloby, závratě,
  • šupinatá a suchá kůže, nekvalitní vlasy a nehty,
  • anémie (nedostatek červených krvinek),
  • nízký tlak a poruchy srdečního rytmu,
  • zácpy a bolesti břicha,
  • osteoporóza a náchylnost ke zlomeninám,
  • vypadávání zubů,
  • poškození důležitých orgánů, například jater či ledvin,
  • ztráta menstruace, potence a sexuálního zájmu.[2]

Onemocnění přetrvává většinou několik let a může se opakovaně vracet. Pacienti s anorexií mají vyšší riziko sebevražedného jednání. V nejhorších případech může dojít ke kolapsu organismu či infekci a následnému úmrtí. Podle statistik k úmrtí u nemocných s mentální anorexií dochází v 5–6 %, výsledky ale mohou být zkreslené.[3] Nechceme nikoho děsit, ale je důležité nezavírat před tímto tématem oči a snažit se o něm mluvit otevřeně.


Andrea Jakešová je nutriční terapeutka a jedna ze zakladatelek projektu Ne hladu. Ve své práci uplatňuje i osobní zkušenosti s PPP a dále se vzdělává cestou psychoterapeutického výcviku zaměřeného na léčbu poruch příjmu potravy a komorbidit.
Tým Ne hladu spojuje vysokoškolské vzdělání v oboru nutriční terapie na lékařských fakultách a vášeň pro boj s výživovými mýty. V současnosti provozují poradny v Praze, Brně a Pardubicích a online se snaží šířit informace o výživě prostřednictvím sociálních sítí, médií, webinářů a dvou knih s názvy O výživě a Vyváženě. Pravidelně také vydávají Ne hladu podcast o výživě.


Zdroje:
1. F50–F59 – Syndromy poruch chování‚ spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory. ÚZIS – 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Dostupné z: https://mkn10.uzis.cz/prohlizec/F50-F59
2. Anorexie. Vitalion. Dostupné z: https://nemoci.vitalion.cz/anorexie/
3. Léčba mentální anorexie a bulimie. FN Brno. Dostupné z: https://www.fnbrno.cz/lecba-mentalni-anorexie-a-bulimie/t4683

 Foto: Pexels.com, Nehladu.cz