Horácký džbánek je řadu let spojený se žďárským zámkem. Málokdo už si pamatuje, že úplně první ročník se odehrál v partyzánské vsi Cikháj nedaleko Žďáru.

„Bylo to v roce 1982 při příležitosti okresní slavnosti míru a československo-sovětského přátelství. Navíc to bylo spojené s oslavou mezinárodního družstevního dne a oblastní přehlídkou vokálně-instrumentálních skupin Porta 82,“ nahlíží do archivu Tamara Pecková, ředitelka pořádající příspěvkové organizace Kultura Žďár.

5 fotografií

I přes šíleně komplikovaný název poplatný době se stala akce, u jejíhož zrodu byl Jindřich Petříček, jakýmsi ostrovem svobody v době cenzury mezi vyznavači folku a country. S názvem Horácký džbánek pak přišla Eva Živná a používal se už od druhého ročníku. Vystupující tradičně dostávali na památku keramický džbánek, podle něhož získal festival jméno.

„Původně chtěli organizátoři dávat škrdlovické sklo, ale to bylo nad finanční možnosti festivalu, tak vybrali v Kunštátu v dílně paní Hendrychové džbánek,“ líčí historické okamžiky Pecková.

Jak se Džbánek stěhoval

V roce 1986 se akce přestěhovala na žďárský zámek a tam vydržela dlouhé roky. Tradice se nezměnila ani po restituci, kdy zdevastovaný státní zámek dostala zpátky rodina Kinských. Ještě předtím se Džbánek konal na třetím nádvoří u kašny, pak řadu let na prvním nádvoří, od loňského roku je v ovocném sadu neboli na Forotě.

Výjimkou byl rok 1995, kdy byla akce pouze jednodenní a hostil ji Dům kultury. A také covidový, restrikcemi svázaný rok 2021, kdy organizátoři přesunuli festival do parku na Farských humnech, což se ukázalo jako nepříliš dobrý nápad.

„Přestěhování na zámeckou Forotu bylo dobré rozhodnutí. V sadu to má atmosféru, každý si tam najde svůj prostor,“ míní Pecková.

Svérázný moderátor

Řada pravidelných návštěvníků má Horácký džbánek spojený s Jiřím moravským Brabcem. Nepřehlédnutelný hudební publicista a textař, který vyrůstal ve Žďáře a usadil se v Kuřimi, spolupracoval s několika kapelami a uváděl řadu ročníků (a také k nim tvořil festivalovou brožurku a pomáhal s dramaturgií), zemřel v červnu 2018.

„Vždy se snažíme oslovit dvě skupiny diváků zároveň. Jak Žďáráky, kteří sice mají folk a potažmo dobrou muziku rádi, ale nejezdí za ní na kraj světa a těší se na Džbánek, že zde uvidí velká a slavná jména tohoto žánru. A pak labužníky, kteří chtějí slyšet, co kvalitního právě dozrává a co jinde pohromadě k mání není,“ psal Brabec při 25. výročí festivalu.

V roce 2017 moderoval Džbánek písničkář Jaroslav Samson Lenk, po něm štafetu převzal Luděk Savana Urbánek, loni uváděla akci nová ředitelka Tamara Pecková.

Fleret přijede popatnácté

Tipli byste si, která kapela či muzikant vystoupil na Horáckém džbánku nejčastěji? Organizátoři spočítali, že nejvíc se na žďárské scéně objevoval Jaroslav Samson Lenk. „Vystoupil zde sedmnáctkrát,“ vyzdvihla Pecková.

Jako doma je pod Zelenou horou také vizovická kapela Fleret, jež bude i jedním z taháků letošního ročníku. Fleret už zde hrál celkem čtrnáctkrát.

Častým hostem tu byl také Vlasta Redl (na pódiu se představí i letos), Robert Křesťan nebo třeba Wabi Daněk. Ale na pódiu se představil například i herec a muzikant Oldřich Kaiser s Dášou Vokatou či zakladatel divadla Semafor Jiří Suchý s výběrem jazzmanů.

Loňskou novinkou bylo založení Síně slávy Horáckého džbánku. Prvním muzikantem, který do ní byl uveden symbolickým džbánkem piva, se stal Ivan Mládek, jenž loni slavil osmdesátiny. „Letos do síně slávy uvedeme Václava a Jana Neckářovy,“ prozradila Tamara Pecková.

Tradice pokračuje

I přes řadu nejrůznějších překážek, které se od roku 1982 objevily, se festival koná dodnes. Dávno už nemá nálepku mírových slavností ani není akcí pro ryzí trampy a folkaře, žánrově je pestřejší.

V nepřetržité řadě se našly pouze dvě výjimky, kdy se Džbánek nekonal: roky 1996 a 2020. V prvním případě šlo o stavební práce na zámku a také organizační problémy. Rok předtím se totiž organizace vzdala brněnská umělecká agentura Artilla, jež předtím festival pozvedla po roce 1989. Ve druhém případě vystavil stopku covid.

Historicky šlo o vícedenní akci – v roce 1991 dokonce čtyřdenní – a její součástí býval řadu let i country bál. Od loňska organizátoři sázejí na jednodenní formát.