V jednom chovném zařízení na Přerovsku dokonce kvůli nedostatku kyslíku uhynuli okouni. Voda byla příliš teplá. Klimatická změna dopadá i na chov ryb v regionu.

„Měly by nám pomoct deště posledních dnů, ale do budoucna se zřejmě neobejdeme bez druhové změny chovaných ryb,“ předpověděl hospodář z tovačovské místní organizace Českého rybářského svazu Roman Uherek.

„Ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vyplývá, že teplota povrchové vody bude stále častěji přesahovat 29 stupňů,“ uvedl za tým výzkumníků z akademie bioklimatolog Matěj Orság.

Odborníci považují teplotu vody 29 stupňů za prahovou hodnotu, kdy kyslík ve vodě ubývá významně rychleji.

V současnosti je podle výzkumu v Olomouckém kraji téměř jeden den v roce s tak teplou vodou, ke konci století jich podle studie bude už šestnáct ročně.

Dravé ryby jsou v ohrožení

Podle Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství na Mendelově univerzitě v Brně nejhůře snášejí vyšší teploty síhovité ryby jako třeba síh severní maréna. Z místních rybníků úplně zmizí.

Bude v nich i méně dravců. „Candáti, sumci a štiky jsou ve vodě aktivnější a potřebují víc kyslíku než kapři,“ vysvětlil Kopp.

„Nejohroženější budou candáti, kteří jsou na obsah kyslíku ve vodě nejnáročnější. A větší problém než ostatní bude mít i sumec, který loví u dna, kde je koncentrace kyslíku nejnižší a jakýkoli úbytek se právě tam projeví nejvíc,“ popsal.

Při nedostatku kyslíku se mohou ryby začít dusit. Nejhorší podle vědců je, že rybáři zatím nejsou schopni předpovídat, kdy nastane pro živočichy kritický moment.

„Obvykle se to děje ve chvíli, kdy přichází změna počasí, mění se atmosférický tlak, výrazně se sníží intenzita slunečního záření nebo naroste intenzita větru,“ popsal Kopp.

„Tehdy sinice a řasy v rybnících výrazně omezí fotosyntézu a produkce kyslíku se citelně sníží. Při takových situacích může uhynout i celá rybí obsádka,“ upřesnil.

Změní se druhové složení ryb

Rybáři v regionu potvrzují, že v horizontu let mohou z rybníků vymizet dravé ryby. „Je možné, že se už nepotkáme s candátem, okounem nebo štikou, byť si rybníky bez těchto ryb neumím představit, protože mají nezastupitelnou roli,“ potvrdil Uherek.

Hospodář přerovské místní organizace rybářů Petr Kopřiva vidí změny v chovu ryb kvůli měnícímu se klimatu jako nevyhnutelné.

„Na úkor dravých ryb, které tyto klimatické změny a zhoršující se kvalitu vody zvládají jen velmi obtížně, se zřejmě začne u nás víc a víc prosazovat chov amura bílého,“ řekl.

„Jde o rybu neinvazivní, přitom se umí dobře přizpůsobit horším podmínkám. Zvládá mnohem lépe vysoké teploty a poradí si i s nedostatkem kyslíku,“ vysvětlil Kopřiva.

Kormoránům tropické dny pomohly snáz lovit

Šéf Rybářství Tovačov Jiří Zahradníček nevidí jako největší problém rybářství v oblasti Tovačova klimatickou změnu.

„V červenci byl sice enormní nedostatek vody, ale teď se to zase srovná. To řešíme už mnoho let a vždycky se z toho dostaneme. Daleko větší problém podle mého představují kormoráni, kteří nám doslova decimují rybí populaci,“ upozornil Zahradníček.

Dravým ptákům prý tropické dny pomohly. „Když nám za červenec klesla hladina na rybnících o čtyřicet centimetrů, neznamenalo to, že by nám hynuly ryby, ale zmenšila se plocha a kormoráni měli snazší lov,“ objasnil Zahradníček.

Stavy kormoránů považuje už za příliš vysoký. „Je potřeba je regulovat, bohužel nikdo nás nevyslyší, protože ochrana tohoto ptáka je zřejmě přednější než ochrana ryb,“ doplnil.

Kormoráni sice už nejsou zvláště chránění živočichové, ale jejich případnou regulaci či odlov musejí povolit úřady. Přerovský ornitolog Josef Chytil nevidí v omezení stavu těchto rybožravých opeřenců problém. „Ale pouze na podzim nebo v zimě, kdy jsou stavy kormoránů nejpočetnější,“ řekl.

Kormoráni migrují mezi severní Evropou a oblastmi kolem Středozemního moře a na své cestě se u nás zastavují například v oblasti tovačovských rybníků, kde loví ryby.