Od 24. do 27. srpna se uskuteční opět v unikátním prostředí majestátního hradu Český Šternberk.
Bohatý Bruce Wayne bojuje proti zločinu a nespravedlnosti v masce jako „Netopýří muž“. Málokterý jiný superhrdina si svoje místečko na Noir Film Festivalu tolik zaslouží. „Temný rytíř z noiru povstal. Když ho na konci 30. let formovali kreslíř Bob Kane a scenárista Bill Finger, těžili ze čtyř inspiračních zdrojů. Vizionářské plány na výrobu létajícího stroje Leonarda Da Vinciho určily podobu netopýřích křídel, Zorro obstaral dvojí identitu a úkryt v jeskyni. Nakonec to však byly pulpový charakter a filmový brak, které oběma kreativcům vnukly znaky noirové temnoty,” prozradil kurátor sekce Ondřej Čížek. Fanoušci a fanynky Batmana se mohou těšit na pestrý čtyřčlenný výběr: od gotického art-deca Tima Burtona (Batman) přes burácivý urban-thriller (Temný rytíř) a animovanou akční komedii (LEGO® Batman film) až po neo-noir Matta Reevese The Batman.
Argentinský noir
„V rámci tradičního programového exkurzu do neamerických podob filmu se letos podíváme do Argentiny, kde se společensko-politicky bouřlivé období mezi lety 1946 a 1955 během prezidentského úřadování generála Juana Dominga Peróna, sympatizanta italského fašismu, signifikantně promítlo do tvorby řady tamních filmařů,“ nechala se slyšet dramaturgyně Jana Bébarová. K vidění bude počin nazvaný Černý upír, který je remakem Vraha mezi námi, proslulého skvostu od Fritze Langa. Režisér Román Viñoly Barreto přispěje do letošní přehlídky také vizuálně vytříbeným noirem Bestie musí zemřít. Pojednává o spisovateli kriminálních příběhů posedlém pomstou. Autorem knižní předlohy je Cecil Day-Lewis, otec třemi Oscary oceněného herce Daniela. Hlavní programovou sekcí letošního ročníku bude novinářský noir, k němuž se rovněž řadí Hořké stonky v režii Fernanda Ayaly o proradném novináři profitujícím na slepé důvěře ostatních. Výběr titulů z domoviny Ricarda Darína a Míi Maestro uzavře společensky angažovaná adaptace Syn černého lidu (1951), která kvůli ostré konfrontaci černošské a bělošské komunity v USA logicky nemohla vzniknout v Hollywoodu, takže ji v argentinském exilu natočil francouzský režisér Pierre Chenal.
Ženy hrály v noirových filmech často významné úlohy, přičemž v některých případech bylo jedno, jestli se zrovna nacházely před kamerou, anebo za ní. Po Idě Lupino orgazinátoři ve výběrové retrospektivě příblíží Joan Harrison, která se ve světě stříbrného plátna dostala do povědomí díky spolupráci s Alfredem Hitchcockem. „Harrison začínala jako Hitchcockova asistentka, ale brzy povýšila na scenáristku. Na konci 30. let následovala Hitchcocka do Hollywoodu, kde se podílela na filmech jako Podezření, Sabotér a Mrtvá a živá (recenze). Příspěvek těmto ceněným filmům vedl k zásadnímu kariérnímu posunu, když se v roce 1943 sama stala producentkou a v dalších letech se profilovala jako tvůrkyně temných, goticky laděných thrillerů,“ komentuje dramaturg Milan Hain.
Pocty hereckým ikonám
Nedílnou součástí Noir Film Festivalu jsou i speciální pocty hollywoodským hercům a herečkám, jejichž kariéra je s tímto žánrem neodmyslitelně spojená. Tentokrát si zavzpomínáme na krásnou Joan Bennett, jež se pod režijním vedením Fritze Langa proměnila v počinech Žena za výlohou a Šarlatová ulice v typickou femme fatale. Na festivalu však bude promítnut neméně kvalitní Lehkovážný okamžik, který režíroval Max Ophüls a který značil hereččin posun do rolí pečujících manželek a matek. Druhá pocta bude patřit Richardu Widmarkovi, který se již na začátku herecké kariéry v Hollywoodu v polovině 40. let etabloval jako představitel noirových padouchů – viz tituly Polibek smrti nebo Není cesty ven. Letos si coby šéf zločinecké organizace podmaní Bezejmennou ulici.
Češi v Hollywoodu
“Hollywood – stejně jako celé Spojené státy americké – byl vždy z velké části tvořen imigranty a jejich potomky. Evropští židé, Němci, Francouzi, Britové, Irové, Italové nebo později Hispánci vytvořili pověstný tavící kotlík, jehož různorodost pomáhala formovat specifický ráz americké filmové kultury. Češi, respektive Čechoslováci, v Hollywoodu nikdy nevytvořili tak mohutnou filmovou kolonii jako například německy mluvící emigranti, takže mnohdy museli spíše než na rozvětvené profesní a osobní vazby spoléhat sami na sebe. Přesto se několika z nich podařilo podstatným způsobem prosadit,“ shrnuje Milan Hain.
Za velkou louží na sebe i v charakterních úlohách upozornili například Hugo Haas a Jiří „George“ Voskovec. První jmenovaný se dokonce odvážil k založení vlastní nezávislé produkční společnosti, pro kterou režíroval dvanáct nízkorozpočtových filmů, včetně předělávky Hlídače č. 47, jehož dvěuvedení jsou už vyprodaná. Druhý byl součástí kultovní klasiky Dvanáct rozhněvaných mužů (recenze), která bude ke zhlédnutí 27. 8. od 11:45.
V období před druhou světovou válkou vzbudil rozruch díky Erotikonu a Extázi. V roce 1945 stvořil Gustav Machatý existenciální drama Žárlivost, pod které se coby autor námětu podepsal Dalton Trumbo, jeden z „Hollywoodské desítky“ tvůrců, kteří se v 50. letech v době mccarthismu ocitli na černé listině. NFF rovněž nabídne příležitost seznámit se s pozoruhodnou kariérou herečky Florence Marly (rodným jménem Hana Smékalová - viz spodní obrázek), jejíž cesta vedla z Československa přes Francii až po Hollywood. Tam se mimo jiné objevila ve filmu Tokyo Joe po boku Humphreyho Bogarta! V rámci této sekce dojde také na Cutterovu cestu v režii Ivana Passera, kterou zmiňuje i Quentin Tarantino v knize Filmové spekulace (recenze).
Že v noirových filmech své pevné místo mají nejen zločinci a detektivové, ale i postavy novinářů, ukáže tato hlavní programová sekce. „Jakožto protagonistům, jejichž žurnalistická práce je důležitou součástí zápletky a posunuje děj kupředu, se novinářům dostalo největšího prostoru na přelomu 40. a 50. let – v době, kdy se pod vlivem válečných filmových týdeníků ve filmu noir implementovala dokumentární stylizace a drsné příběhy soukromých detektivů, často vycházející z románové fikce, nahrazovaly právě postavy novinářů (či policistů). Ti ve svém investigativním pátrání suplovali aktivity soukromých oček a přebírali jejich charakterové vlastnosti jako cynismus a workoholismus, nezřídka i sex-appeal a záletnictví,“ prozrazuje Jana Bébarová.
Biják Deadline – U.S.A. představí Humhpreyho Bogarta jako šéfredaktora, který se všemi silami pokouší zamezit prodeji svého deníku do rukou magnáta. Další noirová ikona, Alan Ladd, ztělesnil reportéra v Chicagské uzávěrce, která je příběhovou variací slavné Laury a ikonického Občana Kanea (recenze). Senzacechtiví novináři-oportunisté se dostanou ke slovu v noirech Eso v rukávu s nezapomenutelným Kirkem Douglasem, a také ve Vydírání s Howardem Duffem v hlavní roli. O bulvárních taktikách a vnitřních pnutích v novinové redakci bude pojednávat Bulvární plátek.
Polnočná omša na DVD
V rámci Zvláštního uvedení bude na festivalu promítnuta Polnočná omša – skličující drama tematizující dramatické události na Slovensku v období po násilném potlačení národního povstání v roce 1944, které natočil Jiří Krejčík na základě stejnojmenné divadelní hry Petera Karvaše. Při té příležitosti bude na Českém Šternberku pokřtěno DVD.
VÍCE INFORMACÍ JE K DISPOZICI NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH FESTIVALU
FOTO: noirfilmfestival.cz, cinema.de
.jpg)
