Meteor o největším broukovi, uhlíku proti suchu a otravě muchomůrkou

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Kde žije největší brouk?

Herkules antilský|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Nasadil jsem si čelovku a vyšel ze stanice. Vtom jsem z pralesa zaslechl hluboké bručení a pak i zahlédl obrovského brouka. To nemohlo být nic jiného než vytoužený herkules. Vzápětí se brouk otočil ke světlu mé čelovky. Narazil mi do prsou a zřítil se do porostu pode mnou.“ Tak líčí zoolog Karel Pecl, jehož vyprávění čte Miloň Čepelka, své setkání s největším broukem světa.

Můžeme proti suchu bojovat uhlíkem?

Suchá, rozpraskaná půda|foto:Fotobanka Pixabay, Pixabay License, ©

Pomalu každý rok slýcháme o suchu a úmorných vedrech, které trápí nejen jih Evropy, ale někdy i naše území. Krajina nedostatkem vody vysychá, ale ne všude. Jsou místa, která jsou odolnější. Biolog prof. Jan Frouz z Biologického centra AV v Českých Budějovicích hovořil o zajímavém měření, kdy lze porovnávat schopnost půdy zachytávat vodu. Ukazuje se, že schopnost se podstatně zvyšuje, když je půda plná života.

První transatlantický kabel

Část telegrafu, která sloužil ak "vyťukávání" znaků morseovky|foto:Shutterstock

Komunikovat přes oceán pomocí kabelu byla utopie až do roku 1858. Tehdy se podařilo položit první kabel a 5. srpna 1858 ho napojit na koncové přístroje. O jedenáct dní později jím prošel první oficiální telegram tohoto znění: „Evropa a Amerika jsou spojeny telegrafem. Chvála Bohu na výsostech a na zemi pokoj a mír lidem dobré vůle.“  Následovala výměna zdvořilostí mezi královnou a prezidentem. Jejich přenos trval 17 hodin; probíhal totiž rychlostí asi dvě minuty na jedno písmeno morseovky. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lék proti otravě muchomůrkou zelenou

Každý rok se otráví houbami asi 300 lidí a několika z nich se, bohužel, už nedá pomoct a zemřou. Před muchomůrkou zelenou nás přišel varovat dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV. Zároveň ale přinesl nadějnou zprávu o možném objevu protijedu. Ten vědci hledali pomocí počítačů schopných analyzovat obrovské množství molekul různých tvarů. Nakonec našli látku, která je známa už desetiletí a používá se k něčemu úplně jinému.

Sherlock Holmes a akvárium

Anglický detektiv Sherlock Holmes se báječně hodí do pořadu Meteor, neboť ve své práci vždy využíval vědeckého přístupu. Jeho široké znalosti ve spojení s úžasnými kombinačními schopnostmi mozku, dokázaly uspět tam, kde jiní ztroskotali. Přímo pro Meteor byla napsána řada příběhů. Rozhlasovou dramatizaci Sherlock Holmes a případ s akváriem vysílal Meteor poprvé roku 1979. Zastihneme slavného detektiva u jeho nového koníčku.

Scénář napsal Rudolf Čechura, režii měl Karel Weinlich. Účinkují Svatopluk Beneš, Jaromír Spal, Jiří Adamíra, Jan Řeřicha, Bořivoj Navrítil, Artur Šviha a Dagmar Weinlichová.