„Úroda vypadá špatně, protože nepršelo,“ posteskl si jednatel společnosti Agrodelta ve Štípě Petr Slovák. „Ve Štípě pršelo naposledy na Medarda a potom před pár dny. Srážky zasáhnou Slezsko, Vysočinu, jižní Čechy, částečně jižní Moravu, tam můžou mít výnosy dobré, tady ale neprší. A obilí je zaschlé.“

Ačkoliv byl duben a květen hodně deštivý, červen už byl srážkově podnormální. A situace v červenci nebyla o moc lepší. I kdyby nyní začalo více pršet, situaci už to nezachrání. „Jak stébla u obilovin zasychají, tak už vodu brát nebudou. Nasají ji jenom částečně,“ upřesnil Slovák.

Sucho navíc svědčí hrabošovi, který se na polích už několik měsíců opět přemnožuje. Jeho populace s příchodem léta poklesla, teď ale mírně roste. „Hraboš se na ztrátách taky podílí, napadá zejména okrajové části polí,“ upozornil Slovák.

Podle odhadů by některé podniky mohly mít kvůli hrabošovi snížené výnosy o 30 až 50 procent.

„S hraboši je to katastrofa,“ konstatoval ekonom společnosti Zámoraví Martin Gabrhelík, který je také předsedou Agrární komory Zlínského kraje. „Tím, že je sucho, se jim daří, každá jejich další generace se násobně množí. Pro naši firmu to bude kromě finanční ztráty znamenat, že nebudeme mít dost krmení pro dobytek na celý rok, nebude čím podestýlat,“ doplnil.

Aktuální situace s hraboši je ve Zlínském kraji vůbec nejhorší v České republice. Práh škodlivosti pro letní období je 200 aktivních nor na hektar, ve Zlínském kraji je to 568 a v okolí Kroměříže dokonce 3 až 5 tisíc.

„Predikce dalšího možného vývoje je nejistá,“ nastínila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. „S ohledem na zkušenosti z minulých let lze však předpokládat, že dojde k přesunu hrabošů po sklizni hlavních plodin na okolní plochy s rostlinným pokryvem a následně se opět rozšíří do nových osevů ozimů na konci léta.“

Na Kroměřížsku škodí hraboši, ale více pršelo

V Zemědělském obchodním družstvu Rataje aplikovali přípravek Stutox II proti hrabošům, ale situaci tím definitivně nevyřešili. „Přípravek je slabý, snížilo se v něm totiž množství účinné látky na polovinu,“ popsal předseda představenstva družstva Josef Sedláček. „Navíc hraboš nesežere takové množství, aby byl zahuben. Pořád máme hodně nor živých, protože se strašně rychle množí.“

Podle něho bude záležet na tom, kdy bude růst populace gradovat. V roce 2019 to bylo v době žní a výnosy proto byly mimořádně slabé. „Není to taková hrůza jako v roce 2019, ale ztráty budou,“ tuší Sedláček. Ovšem v Ratajích zemědělce alespoň netrápí sucho, takže výnosy mohou mít docela dobré.

Deštivé jaro zapomenuto. Vody je málo, v Rožnově zakázali odběr z řek

„Čím více je horkých a suchých dní, tím je úroda slabší,“ naznačil Sedláček. „Situace se liší oblast od oblasti, my jsme v úrodné oblasti, u nás je taky potřeba déšť, ale máme půdu vododržnější než třeba ve Štípě, kde je kamenitější.“

Sucho ani hraboši neničí rostliny v Agrodružstvu Postoupky, kde už také začali se žněmi. Doufají v dobrou úrodu, byť její kvalita zřejmě nebude nejlepší.

Ve výsledku bude sklizeň horší než loni

„Sucho nás nepostihlo, zapršelo v dobrou dobu a výnosy budou poměrně dobré. Jde ale ještě o to, abychom měli dobrou kvalitu a abychom to dobře prodali,“ přiblížil ředitel družstva Jiří Šírek. „Kvalita může být horší, protože v obilí může být nižší obsah dusíku a bílkovin. Oproti loňskému roku je také výrazný pokles cen,“ doplnil.

„Protože se cena propadla téměř o sto procent, je jakékoliv snížení výnosů oproti loňsku velmi významné,“ upozornil Slovák.

Čmeláci ještě nevymřeli. Není jich moc, ale pořád práškují česká pole

Dnes stojí tuna pšenice kolem pěti tisíc korun, běžně to přitom bývalo osm tisíc, výjimečně i devět tisíc korun. Oproti loňskému létu je to pokles o třicet procent. Trh je totiž obilím přesycený, jak domácím, tak z dovozu. Mimo jiné i z Ukrajiny. „Na trhu je nadbytek obilí, řada podniků má ještě z loňské sklizně neprodané obilí a sklízí už nové,“ zmínil Šírek. „My jsme prodali všechno a prostory pro novou úrodu máme prázdné.“

Tím, že je obilí na trhu dostatek, nemusejí mít lidé alespoň strach z toho, že by nebylo z čeho vyrábět pečivo.

Po ekonomické stránce ale nebude letošek pro zemědělce nijak zázračný, i když jim úrodu nezničí sucho či hraboš. „Dá se předpokládat, že hospodářské výsledky budou horší než v loňském roce, který byl ale extrémně dobrý,“ srovnal Šírek. „Letošek bude možná na úrovni let 2021 a dál zpět. Nevidím v tom tragédii, ale nebude tak ziskový.“