Ta kauza se táhne od devadesátých let. Zahrnuje otazníky nad vinou úřednic na matrice, příslušníky šlechtických rodů, Benešovy dekrety, restituce stovek hektarů lesů, polností i zámečku či hospodářských usedlostí. A také nekonečné soudní boje i osobní přímluvy někdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Poslední dekádu úřednice Markéta Svobodová a Ivana Odarčenková prožívají jakýsi mezisoudní ping-pong. Při něm si už vyslechly, že jsou nevinné a že je policie a státní zastupitelství stíhalo a obžalovalo zcela účelově, ale paradoxně slyšely také to, že vinu nesou a jejich jednání bylo trestné. Dokonce jim byl udělen do té doby neslýchaný trest: 24 hodin ve vězení s ročním podmíněným odkladem, tedy ten vůbec nejkratší možný.
Dostaly jej po několika intervencích Nejvyššího soudu za to, že v roce 1999 vydaly osvědčení o československém státním občanství Josefiny Czerninové z rodu Schwarzenbergů.
Na jeho základě vnuci již zemřelé hraběnky v následných restitucích zdědili majetky na jihu Čech a Karlovarsku, a to včetně zámečku Velichov. O ně šlechtična přišla kvůli Benešovým dekretům, když v roce 1945 opustila Československo.
Podle závěrů soudů tak úřednice porušily své povinnosti a umožnily, aby stát přišel o stamilionové majetky. Soudy jejich chování klasifikovaly jako maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a přihlížely přitom ke všemu, co se od roku 1999 rodině Czerninů navrátilo.
Jak žijí princezny. Tatínek nás píchal vidličkou do loktů, říká jedna z nich |
Soud se žen zastal
Jenže to letos – napřed v květnu u Odarčenkové a poté i u Svobodové – odmítl Ústavní soud. Obou žen se zastal. „Důvody našeho rozhodnutí jsou extrémní rozpor skutkových zjištění obecných soudů s jejich právními závěry a porušení zásady ‚není zločinu ani trestu bez zákona‘. V tomto případě jednání, které mělo být trestným činem, podle nás takovým činem nebylo,“ sdělil soudce zpravodaj Ludvík David.
Ústavní soud už v květnu konstatoval, za odlišný právní názor nemůže nikdo úřednice trestat. Poukázal i na to, že i kdyby ženy občanství přiznaly chybně, měl o tom rozhodovat správní orgán, nikoli trestněprávní soud. „Na jednání (Odarčekové) bylo nahlíženo jako na zásadně významnější právě pro následně uplatněná majetková práva,“ zmínil soudce zpravodaj květnového případu Jiří Zemánek. O tom ostatně svědčí i fakt, že policie začala ženy stíhat až 15 let od sporného vydání osvědčení o občanství Czerninové.
Kauza se teď znovu vrací k Městskému soudu v Praze. Podle soudce Davida už nebude nutné provádět další dokazování. „Obecné soudy by měly spíše zvážit, jaké závěry o vině a trestu vysloví,“ doplnil s tím, že aktuálními nálezy Ústavního soudu jsou nižší soudy vázány.
Podle advokáta Petra Svobody, který Markétu Svobodovou zastupuje, znamená tento nález satisfakci. „Bezesné noci, týdny uvažování, jestli člověk udělal něco špatně... Jsme rádi, že kauza, která je podle nás od počátku zjevným zneužitím práva mocenským aparátem, pozvolna končí. Procesně věc sice bude pokračovat dál, ale s takovými pokyny, které jsou v souladu s právem a zdravým rozumem,“ ocenil advokát.
Osvobození, ale pak symbolický trest
Na účelovost poukazovala i soudkyně městského soudu Eva Brázdilová, která sice úřednice opakovaně osvobodila, ale nakonec kvůli neustálým připomínkám Nejvyššího soudu ženy odsoudila k již zmíněnému krátkému symbolickému trestu. „Trestní řízení bylo zahájeno naprosto účelově jenom proto, aby bylo zvráceno rozhodnutí (o občanství). Ani policejní orgán a státní zastupitelství se účelem tohoto trestního řízení nijak netajily,“ pronesla Brázdilová v roce 2019.
Za napadáním osvobozujících rozsudků stál vždy tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Jeho známý Petr Habersberger dříve na pozemcích Czerninů u Třeboně hospodařil.
Server Seznam Zprávy v minulosti upozornil, že se Zeman za Habersbergera osobně přimlouval u soudce Jana Czernina, vzdáleného příbuzného nových majitelů. Zeman to sice popíral, ale když rezignoval na svůj post, přiznal, že schůzky v této věci k jeho odchodu přispěly. Zeman za to čelil i kárné žalobě, podle senátu se však neprovinil.
Státní pozemkový úřad před dvěma lety, po tehdy pravomocném odsouzení Odarčekové i Svobodové, začal podnikat kroky, kterými by znovunabyté pozemky Czerninů získal zpět. Restituční řízení chtěl obnovit, ale hlavní argument trestné činnosti, prozatím s nálezem Ústavního soudu odpadl.
