Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Výroba zápalek v Třešti je doložena od roku 1843. Ve svém textu to uvádí Milina Matulová, kurátorka a autorka výstavy nazvané 19. století – století sirkáren v Čechách a na Moravě. Výstava v Schumpeterově domě do 9. září sirkařskou výrobu v Třešti připomíná.  
Právě v uvedeném roce se v úmrtní knize u zemřelého dítěte uvádí jako otec Josef Kohler, chemik sirkárny. Tento údaj podle Matulové nasvědčuje tomu, že v tomto roce už musela ve městě existovat továrna na výrobu zápalek a zápalných hubek. 
První továrna sídlila v domech č. 12 a 75. Jejím majitelem byl turecký Žid Samuel de Mayo. 

„Jeho továrna k výrobě zápalné části nepochybně používala síru a bílý fosfor. Byla vybavena stroji na loupání, sekání a řezání dřeva, které poháněl parní stroj se setrvačníkem,“ píše M. Matulová. Jak dodává, v provozu živnosti pokračoval syn Karel. Po jeho úmrtí ale byly stroje z továrny odprodány. 
Mnohem známějším výrobcem zápalek v Třešti byl podle informace kurátorky Moritz Meissner, který uspěl nejen v Rakousku, ale vyvážel i na Balkán a do mnoha dalších evropských států, anebo do Číny. Určitou dobu se výrobě zápalek v Třešti věnoval také Jakub Oplat. Později jeho provozovny převzal M. Meissner. 

V roce 1906 se stala třešťská sirkárna součástí sirkařského monopolu Solo Vídeň. Centralizace pak vedla v roce 1924 k jejímu zrušení. 

Třešťské sirky do celého světa
Jak uvádí M. Matulová, představovala sirkařská výroba v Třešti asi sto let důležitý zdroj obživy tamních obyvatel. Také muzeum se proto ve své expozici věnuje tomuto oboru podrobně. 
Cizojazyčné nápisy na krabičkách dokládají, kam všude se sirky z města na Vysočině vyvážely. 

Barevnost a originální výzdoba krabiček vedly také k tomu, že se záhy staly častým sběratelským artiklem. „Mnoho třešťských historických zápalkových krabiček mají sběratelé z řad Českého filumenistického svazu a také zahraniční sběratelé,“ potvrzuje Matulová. 
Ve vitrinách v Schumpeterově domě v Třešti seznamuje výstava návštěvníka s řadou specialit a předmětů, které se sirkařskou výrobou souvisely, ale dnešnímu člověku jsou už prakticky neznámé. 
Nechybí tu tzv. zednické zápalky, patrně nejrozšířenější druh fosforových „sirek“. Jak popisuje autorka výstavy, byla kulatá, později čtyřhranná dřívka namočena v síře a opatřena červenou zápalnou hlavičkou. 
Prodávala se v papírových sáčcích s razítkem výrobce, později také v kartonážních krabičkách podobných dnešním krabičkám cigaretovým. „Třecí plochu, jež byla zbarvena anilinovými barvami, tvořil říční písek nebo jemná drť skla,“ uvádí popiska. 
Představeny jsou také tzv. kongrévské fosforové zápalky, výrobek oblíbený v polovině 19. století. Přes sirný povlak prý měly ještě vrstvu ze směsi jednoho dílu chlorečnanu draselného a dvou dílů sirníku antimonového a klihu. Prodávaly se v dřevěných soustružených válcovitých pouzdrech s víčkem, vznítit se daly třením o každou drsnou plochu. 

Z vystavených historických krabiček expozice připomíná např. někdejší oblou špánkovou (dýhovou) krabičku na zednické zápalky, na kterou se tisklo razítko, nebo se lepily první jednobarevné nálepky. 
Anebo tzv. vídeňské pouzdro – kulatou nebo oválnou krabičku z lepenky s dvojitou stěnou a víčkem. Vešlo se prý do ní až 180 zápalek. Krabičku obepínala barevná nálepka s různými motivy, prostor na víčku patřil prezentaci výrobní firmy. 

Hoblík srazil ceny
Prezentovány jsou také dřevěné formy na „vytloukání“ dna krabiček pro třešťskou sirkárnu. V roce 1934 je muzeu darovala soukromnice Marie Houčková. 
Z dalších dnes už zapomenutých předmětů je k vidění třeba Weilhoferův hoblík používaný k výrobě dřevěného drátu. Pro výstavu ho do Třeště zapůjčilo Podbrdské muzeum. 

Jak v popisce vysvětluje autorka výstavy, strouhal se původně dřevěný drát kus po kuse. Za 100 kusů dřívek se počátkem 19. století platilo ve Vídni 30 krejcarů. 
Tato cena spadla dolů po zavedení speciálního hoblíku. Ten bylo nutno často ostřit a vyměňovat řezná želízka, která připravovali zámečníci i specializovaní výrobci.  

Diskuze k článku