Hasič a strážce vzpomínají na požár v Českém Švýcarsku, zažít už to nechtějí

Zdroj | HZS ČR

"V té době jsem sloužil jako vyšetřovatel příčin požárů a měl jsem pohotovost se služebním vozidlem, které je plně vybavené do zásahu. Vyjížděl jsem v podstatě okamžitě, kdy požár byl jednotkám ohlášen," popsal počátek nejrozsáhlejšího lesního požáru v zemi Masojídek. Představu o tom, jak bude místo požárem zasažené hasič sice měl, neočekával však, co se bude odehrávat v dalších hodinách. Zprvu se věnoval vyšetřování příčin požáru, později vedl zásah v okolí osady Mezná a v Malinovém dole, kde požár podle policie vznikl.

Za nejnáročnější označil Masojídek nezvyklé šíření požáru a jevy, které se běžně při hašení lesních požárů nevyskytují. "Díky nahromaděnému dřevu a v podstatě zbytkům, které tvořily významné požární zatížení, se ten požár choval naprosto neočekávaně," uvedl hasič. On i jeho kolegové byli v podstatě po celou dobu zásahu v bezprostředním ohrožení života. Padaly kolem nich stromy, plameny se šířily jak v jejich korunách, tak po zemi a v kořenových systémech. Při ochraně Mezné, kde shořely tři domy, došel některým mužům kyslík a z místa se podle Masojídka museli doslova odplazit pryč, aby se zachránili.

Za významnou pomoc ocenil letecké prostředky v podobě vrtulníků a letadel. Několik dní po vypuknutí požáru do Hřenska dojely konvoje hasičů z celé republiky. Nakonec se jich u zásahu vystřídalo 6000. Hasič ocenil také veřejnost a dobrovolníky, kteří zajistili jídlo, vodu i léky. "Můžu jednoznačně říct, že šlo o nejnáročnější zásah, který jsme zažili. Nikdo nikdy nebojoval o několik vesnic, u kterých akutně hrozilo, že lehnou popelem," dodal.

K zásahu byly potřeba také stovky kusů techniky. Šlo o nejmodernější stroje i poměrně zastaralá vozidla. Hasiči se proto letos zaměřili na jejich obměnu, jak ČTK potvrdil starosta Hřenska Zdeněk Pánek (Soutěsky - věc veřejná, věc neprodejná). "Techniku nebo materiál, který utrpěl značné újmy, máme obnovený. Naši hasiči opět disponují kvalitními ochrannými prostředky," uvedl Pánek. Doplnil, že hasiči ve Hřensku jsou "plnohodnotně připraveni, pokud by něco podobného nastalo".

Na vypuknutí požáru vzpomíná také strážce parku Miroslav Rybář, jenž tehdy netušil, že jeho i další pracovníky správy parku čeká asi měsíc a půl intenzivní práce. Tak dlouho se totiž nejprve plameny hasily a poté se zasažená plocha v rozsahu asi jednoho hektaru hlídala kvůli skrytým ohniskům. "Upřímně řečeno to asi bylo jedno z nejhorších a nejnáročnějších období v mém životě," uvedl Rybář s tím, že všichni byli vyčerpaní a v neustálém nebezpečí. Tak jako hasičům přijeli na pomoc kolegové z jiných krajů, také strážci tehdy přivítali pracovníky národních parků z celé země. "Poznal jsem spoustu fajn lidí a vznikla nová přátelství. Když to ale shrnu, znovu už to zažít nechci," řekl strážce.

Zdá se, že po požáru utrpěla největší šrámy krajina národního parku, Rybář má ale za to, že po požáru nahradí monokulturní smrčiny zdecimované kůrovcem bohaté smíšené lesy. "Krajina na první pohled vypadá trochu postapokalypticky. Při tom druhém podrobnějším pohledu na požářiště plesám radostí, protože příroda nám tady předvádí to, co umí úplně nejlépe. Nastartoval se vývoj nového lesa," uvedl strážce. Z popela klíči desetitisíce sazenic břízy a jiných listnatých stromů, rostou mechy, řasy a další rostliny. Les bude odolnější nejen proti kůrovci, ale také případným dalším požárům, uzavřel.

Požár vypukl loni v noci na 24. července. Kvůli požáru policie obvinila muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny soudem mu hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.