Politická strana ideologicky napravo od konzervativní unie CDU/CSU, trvale etablovaná ve Spolkovém sněmu a zemských parlamentech? Tato možnost byla v Německu desítky let považovaná za velmi nepravděpodobnou. Zejména někdejší předseda bavorské CSU Franz Josef Strauss častokrát varoval, že tento scénář v zájmu zachování stability státu nikdy nesmí nastat. Přesto nastal.
V posledních parlamentních volbách v roce 2021 měla Alternativy pro Německo (AfD) již téměř pět milionů voličů. Nyní se jí daří přetahovat Němce nespokojené se současnou vládní politikou sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních demokratů (FDP). A vzhledem k tomu, že akcentuje také sociální a ekonomická témata a dlouhodobě má podporu mezi lidmi z nižších příjmových skupin, přesouvá se k ní část voličů komunistů a dalších sympatizantů krajní levice.
Sci-fi realitou? Pokud AfD získá kancléře, chce každý sedmý Němec emigrovat |
„K AfD přešel od postkomunistické Levice téměř stejný počet voličů jako od CDU/CSU. V posledních třech spolkových volbách se od Levice k AfD přesunul téměř milion voličů,“ říká politolog Frank Decker z univerzity v Bonnu. „AfD sehrála rozhodující roli v úpadku Levice,“ dodává odborník na průzkumy veřejného mínění Matthias Jung.
AfD cílí na „obyčejné lidi“ a nespokojené voliče
Stále častěji se mluví o obsahových podobnostech mezi oběma extremistickými stranami. Z AfD i Levice například v postoji k ruské válce na Ukrajině shodně zaznívá větší pochopení pro Rusko a kritika NATO. Liší se naopak v hospodářské politice a dalších dílčích tématech. Podstatné ovšem je, že obě strany oslovují především „nespokojené voliče“, o něž se navzájem přetahují. „V protestním prostředí se etablovaly dvě protisystémové strany, což Levici trvale omezuje v jejím vývoji,“ říká Jung.
Modrý zázrak v Sonnebergu. Německá AfD senzačně vyhrála křeslo v Durynsku |
Právě existenční obavy voliči AfD uváděli jako častý motiv už před parlamentními volbami v roce 2017, kdy se strana poprvé a hned na vysokém třetím místě dostala jako nevětší opoziční síla do parlamentu. „Ostatní strany pro nás doteď nic neudělaly. Nikdo jiný se nás nezastane,“ zdůvodňovali to tehdy voliči AfD.
Sama AfD se považuje za důvěryhodnějšího zástupce „obyčejných lidí“ než levicové strany. „Voliči Levice uznávají, že Levice již nehájí zájmy pracujících a sociálně slabých,“ říká jeden ze dvou předsedů AfD Tino Chrupalla, který chce stranu dál posílit i v oblasti sociální politiky. AfD podle něj „není stranou vysokopříjmových lidí“, bojuje proti „sankcím a hospodářským válkám, které vedou k inflaci“, a odmítá „přehnanou klimatickou agendu“.
Téměř polovina Němců vidí AfD ve vládě do deseti let, tvrdí průzkum |
Zatímco Levice své voliče postupně ztrácí, AfD je podle politologů coby strana ideologicky flexibilní, reaguje na aktuální společenskou poptávku a nízkopříjmové voliče sama aktivně oslovuje. Kromě toho převzala i formát dvojího vedení, což dříve praktikovaly spíše levicově orientované strany.
AfD posílila i za pandemie covidu
Po celou dobu nyní již desetiletého trvání AfD, jež vznikla v roce 2013 jako spolek salónních euroskeptiků, a dokonce i po vstupu strany do Spolkového sněmu v roce 2017 a všech zemských parlamentů, se AfD dávaly nejisté vyhlídky na další existenci. Přesto se v německé politice pevně etablovala. Má své stabilní voliče a přes občasně slabší výsledky se nemusí bát, že by se od ní její příznivci zcela odklonili.
Nezdařená integrace? Politici v Německu spojují násilí u bazénů s arabskými klany |
Tento a příští rok čeká Německo důležitá série voleb do zemských parlamentů: v říjnu bude volit Bavorsko a Hesensko, příští rok Sasko, Durynsko a Braniborsko. Mezitím proběhnou volby do Evropského parlamentu a řada komunálních voleb a voleb do místních zastupitelstev. Tento volební „super rok“ dále ukáže sílu a směřování strany před parlamentními volbami v roce 2025. Zejména na východě Německa se nyní AfD v průzkumech umisťuje na prvním místě. Špatně si nevede ale ani v celostátním měřítku: Strana by nyní dostala více hlasů než vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze.
„AfD je proměnlivá strana ve stavu permanentních změn. Kontinuitu lze nalézt ovšem ve schopnosti strany vyplnit mezery veřejné diskuse, a to především emocionálně,“ domnívají se politologové Wolfgang Schroeder a Bernhard Wessels, kteří v rámci nadace Otto Brenner Stiftung právě vydali studii o současné pozici a možném dalším směřování strany.
„Žije tu moc cizinců.“ Třetina lidí v bývalé NDR si přeje vznik diktatury |
AfD podle nich naposledy posílila během pandemie covidu, jež zároveň přispěla k její další radikalizaci. Dohled úřadu civilní kontrarozvědky nad činností strany podle nich na jedné straně sice omezuje její možnosti působení, zároveň ale také v AfD posiluje dominanci pravicově extremistických sil. Konstatují také, že „proruský postoj AfD je nejenom pouhou taktikou volební kampaně, ale i nedílnou součástí pravicově populistické ideologie“.
AfD považují za natolik dynamické uskupení, že lze jen stěží předvídat jeho další vývoj. Přesto jí do budoucna dávají dobré vyhlídky: „AfD se ukázala jako mimořádně robustní a všestranná ve své schopnosti přizpůsobovat se měnící se situaci. V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by základní mobilizační logika neměla nadále fungovat. Tuto stranu nebude možné v budoucnu ignorovat.“
