i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Roztodivný valoun

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 446, 2023/7

Nedávno jsem na zavážce nad Petzoldovým lomem v katastru obce Srbsko nalezl zajímavý kámen; zdá se mi, že jde o pěknou ukázku stromatolitu. Přikládám fotografii nálezu a prosím o jeho posouzení.

ptá se Karel Malinský, Praha 6

Valouny často podněcují lidskou fantazii. Pouhé ohlazení povrchu při transportu v řece dodá hornině jiný vzhled, než měla v geologické minulosti při odlomení z matečné horniny. Navíc pak doputují často do velké vzdálenosti: v našich podmínkách desítky kilometrů, u veletoků stovky kilometrů, takže materiál může být v místě nálezu obecně neznámý. Specifické, často velmi pomalé zvětrávání a případné vystavení suchu a mrazu na říční terase během některé z ledových dob mění barvu a texturu povrchu. Není proto neobvyklé, že amatérští sběratelé meteoritů nemají ve sbírce ani jeden skutečný meteorit, zato řadu říčních valounů.

Kámen na fotografii, nalezený v usazeninách Berounky u Srbska, pokládá nálezce za horninu silicit, konkrétněji za křemenný stromatolit, a to vzhledem k přítomnosti obloukovitých žlábků, které připomínají laminy stromatolitů nacházených zejména v jihozápadních Brdech. Zatímco s určením horniny lze souhlasit, podobnost se stromatolitem je jen vzdálená. Pro stromatolit jsou typické opakující se laminy různě barevného materiálu, vyvolávané střídáním rozvoje mikrobiálních společenstev s usazováním jemného kalu. Nic podobného na valounu nenajdeme. Namísto toho povrchu dominují uzoučké, zpravidla geometricky precizní obloukovité žlábky. Těch jsou na valounu stovky. Podél žlábků došlo k nepříliš výraznému, zřejmě mechanickému i chemickému zvětrání, a proto kolem nich vznikly mělké prohlubně. Silicit má sklony k „lasturnatému“ lomu. Toho v pravěku využívali výrobci pazourkových nástrojů. Kámen je ohlazený, téměř určitě transportem v minerální suspenzi při povodních. Do Srbska musel putovat, možná v řadě dílčích etap, desítky kilometrů. Přitom přestál bezpočet úderů balvanů valených spolu s ním. Obloukovité žlábky jsou stopami těchto úderů. A ano, mají podobu průřezů lastur. Přesto však do paleontologické sbírky nepatří. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...