Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Zpráva dne

Erdogan pošle švédskou žádost o vstup do NATO do parlamentu

Hlavní tématem summitu NATO v Vilniusu je členství Ukrajiny

Jens Stoltenberg a litčevský prezident Gitanas Nausėda před summitem NATO  • Autor: REUTERS
Jens Stoltenberg a litčevský prezident Gitanas Nausėda před summitem NATO • Autor: REUTERS
Geoffrey Hinton
Geoffrey Hinton

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


V litevském Vilniusu začíná v úterý summit NATO a jeho hlavním tématem bude Ukrajina. Už nyní je ovšem jasné, že Kyjev nedostane to, po čem touží nejvíc – příslib budoucího členství v alianci s konkrétním časovým výhledem. V rozhovoru pro CNN to potvrdil americký prezident Joe Biden, když řekl, dokud bude probíhat na Ukrajině válka, nebude země do NATO přijata. Co přesně konec války znamená, ale Biden neupřesnil.

Mnozí ji datují od loňska, ale ve skutečnosti začala již v roce 2014, když Rusko napadlo Ukrajinu poprvé. Anektovalo Krym a pak i její východní části. Státy jako Polsko nebo pobaltské země argumentují, že nepřijetí bránící se země je chybný přístup. Tvrdí, že Rusku dává možnost pokračovat ve výpadech právě proto, aby Ukrajina nebyla nikdy přijata. Biden namítá, že kdyby se válčící Ukrajina stala zemí NATO, znamenalo by to, že aliance by ji musela přímo chránit, jinými slovy velkou válku s Ruskem.  

Ukrajina usiluje o členství v NATO dlouhodobě. Na začátku devadesátých let podepsala tzv. Budapešťské memorandum s Ruskem, USA a Velkou Británií. Výměnou za odevzdání jaderných zbraní jí velmoci měly garantovat územní integritu a bezpečnost. Moskva však dohodu porušila. Zelenou jí k tomu dal summit NATO v Bukurešti v roce 2008, kdy ze strany aliance nepřišel vůči Ukrajině a Gruzii závazek jejich členství. Bezpečnostní experti tvrdí, že Rusko si to vysvětlilo jako slabost Západu. Ještě v roce 2008 zaútočilo na Gruzii, v roce 2014 a znovu pak v roce 2022 i na Ukrajinu.

Zda se současného summitu NATO zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, není stále jasné. Hodně to bude záviset na tom, co přesně, když ne členství aliance nabídne Ukrajině. Biden mluví o bezpečnostních zárukách, které má od Ameriky Izrael; ten je pravidelným příjemcem vojenském pomoci, každý rok jde o částku ve výši zhruba čtyř miliard dolarů. Výzkumná služba amerického Kongresu spočítala, že od konce druhé světové války žádná jiná země nedostala na obranu tolik prostředků. Amerika kromě dalšího financuje i tamní protiraketovou obranu Iron Dome.

Summit bude řešit i další témata, jako je stále nevyřešené přijetí Švédska. To blokuje Turecko, vysvětluje to z jeho pohledu přílišnou ochranou kurdský skupin působících v tomto severském státu. Turecko proti nim doma vede nejen politický, ale i vojenský boj. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan ale v pondělí nabídl obchod: chce obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií výměnou za turecké parlamentní ano pro vstup Švédska.

“Nejprve přijďte a otevřete cestu Turecka do Evropské unie a poté my otevřeme cestu Švédska (do NATO), tak jako jsme učinili v případě Finska,” řekl před odletem do Vilniusu Erdogan. Turecko se o vstup do Unie snaží desítky let, přístupová jednání byla zahájena během první (a reformní) Erdoganovy vlády v roce 2005.

Zvláště Angela Merkel s Nicolas Sarkozy však dávali najevo, že si početné, relativně chudé (a převážně muslimské) Turecko v EU neumí představit. V posledních letech, kdy se stále více projevily Erdoganovy autoritářské tendence, pak přístupové hovory zcela zamrzly.

Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg však nakonec po jednání s Erdoganem a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že turecký prezident žádost Stockholmu pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Ondřej Kundra, Tomáš Lindner  


K vládní předloze o zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody připravila opozice mnoho pozměňovacích návrhů. Kreml potvrdil, že se prezident Vladimir Putin sešel s velitelem soukromé armády wagnerovců Jevgenijem Prigožinem, který vedl vzpouru proti vedení ruské armády. Schůzka trvala přes tři hodiny a proběhla 29. června, tedy pět dní po neúspěšném tažení wagnerovců na Moskvu. V čele žebříčku víkendové návštěvnosti tuzemských kin je druhý týden po sobě film Indiana Jones a nástroj osudu. Nizozemský premiér Mark Rutte po rozpadu jím vedené vládní koalice odchází z politiky. Rutte byl dosud nejdéle sloužícím premiérem, jeho v pořadí čtvrtý kabinet se rozpadl kvůli neshodám ohledně slučování rodin uznaných uprchlíků, předčasné volby proběhnou na podzim. Juventus Turín, historicky nejúspěšnější italský fotbalový klub, nebude kvůli kauze s falšováním účetnictví v příštím roce hrát evropské poháry. Vysočinou se podle hygieniků dál šíří svrab. Německo poprvé v historii pošle své vojáky do Austrálie na společné cvičení ozbrojených sil v Indopacifiku, účastnit se ho budou síly ze dvanácti zemí. Švýcarsko letos poprvé doveze více sýra, než kolik ho vyveze; je to důsledek otevření trhu s mlékem. ČSSZ zprovoznila na svém webu aplikaci, přes kterou se mohou lidé s dluhy na odvodech přihlásit do nynějšího milostivého léta. Tropických dnů, kdy maximální denní teplota přesáhne 30 stupňů Celsia, v Česku za posledních 60 let velmi rychle roste. A například dnů, kdy je nad 35 stupňů, bylo v letech 1991 až 2020 1237, tedy téměř devětkrát víc než v předchozím období. Na zubní hygienu chodí pravidelně necelá pětina Čechů.


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].