Masožravci, býložravci… nově se do učebnic může dostat virožravost
Vědci z americké Nebrasky objevili dva druhy vodních nálevníků, které se uživí výhradně viry. Dokážou zkonzumovat až milion virů denně. Jde o typ životní strategie, kterou jsme dosud neznali. Viry známe jako původce infekcí, které napadají buňky. Můžou ale také sloužit jinému organismu, aby se nasytil, což teď prokázali vědci. Článek o tom vyšel v odborném časopise PNAS.
„Pokud vezmeme dostatečnou dávku virů a předložíme jako potravu nálevníkům, ti nejenže dokážou přežít, ale krásně se rozmnožují a je jim dobře,“ přibližuje experiment kolegů nanochemik Petr Cígler.
V pokusu přitom nešlo o sebeobranu, viry neohrožovaly svého konzumenta, šlo o rostlinné DNA viry, které napadají řasy. Nálevníci pouze jejich situaci dovedně využili.
Obří virus
Aby vědci virožravost prokázali, vybrali k pokusu virus mimořádně velkých rozměrů. Ten, který zvolili, má kolem 100 nanometrů a je mnohem větší než lidské viry, například SARS Cov-2.
Čtěte také
Nálevníci konzumovali viry, které jim předložili, v laboratorních podmínkách, v Petriho miskách. Viry pro ně můžou být užitečným zdrojem proteinů a fosforu.
Čím větší je virus, tím větší je jeho hmotnost, a tím pádem i výživná hodnota.
„Je to nová alternativa v primární produkci, nový zdroj v potravním řetězci,“ potvrzuje bioložka Jana Pilátová.
(Ne)živé viry
Zjištění vědců má i zajímavou ekologickou souvislost. Vypadá to, že viry přispěly ke vzniku symbiózy, vzájemně výhodného soužití organismů, řasy a mikrobu.
Čtěte také
„Řasy se staly symbionty, aby unikly virové nákaze, nálevník viry dokázal požírat,“ vysvětluje Jana Pilátová.
Objev virožravosti je také příspěvkem k polemikám vědců o to, do jaké míry jsou viry živé. Samy o sobě totiž nemůžou být primárními producenty.
„Dokážou k tomu šalamounsky využít hostitele, který to za ně takzvaně oddře, nemají metabolismus,“ líčí s nadsázkou životní strategii virů vědkyně.
Zároveň se ale viry dokážou rozmnožovat a mají v sobě DNA nebo RNA, většinu kritérií, kterými popisujeme živé organismy, tedy splňují.
Výživná hodnota
Čtěte také
Možnost využití virů k výživě zvířat, například v zemědělství, se zatím nejeví moc reálná. „Produkce virů není energeticky výhodná,“ upozorňuje Petr Cígler.
„Také nutriční hodnota je trochu diskutabilní,“ dodává Jana Pilátová. V tomto smyslu je to, že viry mají v sobě velké množství nukleových kyselin, nevýhodou.
Jako další výživnou alternativu nebudeme mít viry tedy nejspíš ani my. „Viry jí úplně každý, protože viry jsou všude,“ upozorňuje ale zároveň bioložka.
Poslechněte si celou Laboratoř o objevu virožravosti, skvělé zprávě po velkém vymírání druhů, a o prvocích, kteří nám pomáhají číst dějiny klimatu. Debatují bioložka Jana Pilátová, chemik Petr Cígler a herec Kajetán Písařovic. Moderuje Martina Mašková. V premiéře jsme pořad vysílali 18. února 2023.
Související
-
Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání
I současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu prozkoumal, jak to funguje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
